Birter

Řekněte mi. Koupili byste si obraz proto, že z něj máte špatný pocit a že se vám nelíbí? Já tedy ne. A přesně proto nemohu Funny Games považovat za jakkoliv povedený film. Jeho arogance tkví v předpokladu, že když rezignují na klasickou strukturu filmu, nebude to vadit, protože je celé Funny Games dostatečně zábavné na to aby si udrželo pozornost diváka. Není tomu tak. Nuda střídala nudu, surové a bezprostřední násilí s velmi klišé-hororovým průběhem. Takže pokud jsem zrovna neusínal u dlouhých statických záběrů, dělalo se mi špatně z neopodstatněného násilí a nezajímavosti tohoto filmu. Žádné nové dějové linky, žádné jiné zápletky, žádné překvapivé vyústění děje, prostě jen opakující se óda na násilí. V žádném případě nechci tvrdit, že film neměl potenciál (originál neoriginál, remake neremake) a že spousta prvků a nápadů (možná myšlenek) byla zajímavých. Bohužel jsou v thrilleru s monology autistických trýznitelů, nedostatečnými nebo spíše splynou s filmem na tolik, že mě štvou i ony.

Já jenom přemýšlím co bych tomuhle filmu vlastně vytkl. Má skvělé tempo a poměrně nepředvídatelný děj (ikdyž uznávám, Trainspotting není typ filmu, na který se obvykle dívám), výborně kombinuje různé žánrové prvky (Občas je to černá komedie, někdy psychadelická feťákovina, někdy velmi surová záležitost a na konci znamenitý thriller.) a to ani nemluvím o celkovém šmrncu, mimo jiné doprovázeným úžasným soundtrackem. Vím že pro mnoho lidí tento film působí hrubě a nekonvenčně. Mě samotnému, ale Trainspotting připadá jako mistrovské dílo. Už se těším až si přečtu knihu.

Dobrý dobový horor, který výborně pracuje s prostředím (plus ty sochy) či zjevením duchů. Pokud však The Innocents porovnám z podobnými horory z té doby jako The Haunting nebo The Village of the Damned, přijde mi, že dává malý prostor zápletce a vývoji postav, a místo toho opakuje stále samé scénky a děje, vrcholící také poněkud divně. Druhou možností by bylo film zkrátit, což by byla ale jistě škoda protože mi rovněž přijde, že by režisér Jack Clayton na rozvětvenější příběh určitě měl.

Tohle opravdu není můj šálek kávy. Nesympatické postavy, nudné tempo, divné flash-forwardy a neoslovující zápletka. Big Little Lies vám striktně říkají, které straně máte fandit a kdo je záporák. Ačkoliv mi to přijde spíš naopak, jenom to tak pro diváky nevypadá na protože na Reese Witherspoon je spoltlight, jakožto na komplexní osobu (jako bychom všichni nebyli). Tento seriál je zřejmě ideální pro moderní novopečené mamky, ale já po prvních dvou epizodách oslovený rozhodně nejsem.

Publikum Quentina Tarantina je široké, ale v základu se dělí na krvežíznivé fandy akčňáků a na seriózní filmové diváky. Přičemž pokud si prvně zmínění budou chtít tento film užít, musejí se proklikat přes celou první polovinu, což je po druze zmíněnené obrovská škoda. Že je Taranatino šílený génius víme už od Pulp Fiction a od těch dob kvalita jeho filmů určitě neklesla. A právě Osm Hrozných je brilantní inspirativní thriller, se spoustou skvělých hereckých výkonů (tímto vyzdvihuji Jennifer Jason Leigh a Waltona Gogginse), je typicky tarantinovský a i když je převážně kecací, udržel mě v napětí celé dvě hoďky a 78 minut. Velká poklona.

Na začátku všeho byl nadčasový film Stevena Spielberga a na konci (ehm...tedy před 150 dalšími spin-offy a sequely) komerční klišé akčňák, místy připomínající atrakci v Disneylandu. Kromě finálního plot twistu/zvratu a scének s Tobym Jonesem, jsem se velmi nudil a velmi mě zklamalo i naprosté přehození pointy z originálního Jurského parku, použít z něhož hudbu pro titulky je obrovská drzost.

Jestli můžeme být jako Češi na někoho v globálním měřítku hrdí, Miloš Forman je definitivně jeden z nich. Tento film asi není třeba vychvalovat, jenom řeknu, že právě on dokazuje, že filmy můžou fungovat i bez většího množství zápletek, a může být postaven hlavně na chytrých scénkách a gazích (sice se díváme na bandu bláznů, což je zajímavější než obvyklá dramata, ale co už). Vykoupení z věznice Shawshank jsem sice viděl, ale Přelet mi osobně přišel mnohem sympatičtější. Ke konci to sice začne směřovat mnohem depresivnějším směrem než do té doby, ale jinak je to legenda kinematografie.

Okay...Já asi nejsem ta pravá osoba, která by měla komentovat tento film. Ne že bych pro umělecké filmy neměl trpělivost (spíše cit), ale když si vezmu, že se můžu podívat na něco s více zápletkami a zajímavějším průběhem, vede si Antichrist špatně. Mnoho myšlenek, scén etc. v tomto filmu je velmi dobrých. Willem Dafoe i Charlotte Gainsbourg předvádějí oba skvělé výkony a i atmosféra filmu má něco do sebe. Bohužel ten film je řekl bych až moc vynuceně horor. Atmosféra sice odpovídá, ale doslovně hororových je v tomto filmu několik scén. A všechny jsou bizarní a pornografické a přijde vám, že snižují vážnost tohoto filmu. Pak už to jen vypadá, tak jak to vypadá.

Vůbec bych se nebál My Son, My Son, What Have Ye Done označit za artový film. Určitě se nejedná o thriller, to je poněkud nepřesné určení žánru. Je to spíše artový film do duše vra... mimochodem mi přijde až vtipné jak dobře se Michael Shannon hodí do rolí podivínských postav s hlavou v oblacích. Nicméně nekonvečnost (představu o tomto filmu si uděláte když zjistíte, že ho prudukoval David Lynch) a nadlehčenost tohoto filmu mě natolik zaujala, že jsem schopen zapomenout na pár nudných scének, ale co si budeme povídat, ty k takovýmto filmům patří.

Dívat se na tento film je zvláštní. Vtipy jsou vydařené ačkoliv jsem se spíše uchechtával než smál, ale jako komedie to postavené rozhodně není. Možná černá komedie bratrů Coenů, ale většina příběhu jsou spíše intriky a také drsnost Sovětského svazu. Jindy to zase vypadá jako vylíčení skutečných události, jindy (a napověděla mi kamera) mi to připomínalo jako by tucet prvotřídních herců zašlo na kafe a jen tak si něco s obřím balíkem peněz a scénářem natočili. Dělám si samozřejmě srandu, ale výsledný film docela sranda je. A víte co je taky sranda? Že v tom filmu není snad jediný Rus a celkově jejich anglická výslovnost jmen Chruščov a Georgij Malenkov.