Vampireman

LFŠ 2011 | Absolutně nevtipná komedie, kterou na LFŠ převálcovala homogenní indie hudba kapely Houpací koně.

Fungující horor nejen po atmosférické a gore stránce, ale i po reflexi, kterou doboví režiséři chtěli tvořit. Navíc k mrtvolám vyjadřují postavy nějakej cit, lítost, smutek a ne sebestřednej strach a řev, kde si jenom uvědomujou, že jsou další na řadě. I mi to přijde logické a rozumné, těžko uvěřit těch 62% tady.

Takovou porci geniálních hlášek jsem teda nečekal. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, je ten film absurdní jízda, u které se musíte hystericky smát, jste-li trochu víc hudebně znalí. Všechno tady je naprosto k smíchu, dokonce i "emotivní" "rozpad" kapely a jiná klišé většiny opravdových rockových kapel.

Jarmusch překročil hranice svého ovládání a naservíroval slabou pseudointelektuální potěchu, jenž je jakýmsi návodem na čtení umění nebo snad připomínkou o jeho zájem (ale neuvěřitelně plochým, asi jako hruď ležící asijské plavkyně). Použijte svou představivost, neumíte španělsky, nezajímáte se o ... ? Styl Hranice ovládání mi brání v uznání možnosti kladení důrazu na nepovrchní chápání. Celkově veškerá estetika, kterou film po kvantech proklamuje, jde obloukem mimo mne a scény z kaváren, kde Isaach De Bankolé zapíjí papír (ten člověk jako herec se neumí ani koukat) a vyměňuje krabičky od sirek, jsou svým způsobem vyčerpávající. Hraje tu drone a není to tragická nuda, je to jenom zoufale zbytečné.

První celovečerní Chytilová a hned zlo. Bezpředmětně provokativní, epileptická kamera, neskutečně protivná rádobyumělecká režie, jednostranný-silně feministický náhled na uměle, nepřirozeně a nemorálně působící premisu filmu o povrchnosti vztahů a neschopnosti rozumné komunikace mezi partnery, kde však žena působí jako vítěz bez ohledu na své činy.

Tak nevím, jestli se nejednalo o nějakou velice pečlivou parodii na většinu filmů vůbec, protože tolik nesmyslů je podle mého i na Turky moc. Největší perly jsou v režijní části věci - nejenom vykradené scény ze Star Wars, ale i ze samotného filmu se opakují třikrát až šestkrát, během tří vteřin jsme schopni vidět několik záběrů na sebe naprosto nenavazujících a celý film doprovází zvukové efekty hasicího přístroje nebo řevu podsvinčat v chlívku. Když zrovna není slyšet toto ani turečtina pana vyprávěče, sem tam hraje hudba z Indiana Jonese, která je rušená záblesky z paprskometů a chroptěním chundelatých potvor, kterým bylo torso nejdříve prokopnuto, poté odlehčeno o hlavu a nakonec rozpůleno. Navíc mi přijde, že většina toho filmu se točila jenom na první záběr, což mohlo vést i ke scénám, kde hlavního hrdinu (ozbrojeného nejpitomější zbraní, kterou jsem kdy viděl) napadnou POUZE ČTYŘI červení chundeláči (kteří kvůli anatomické chybě nemůžou dát ruce dolů a chodí nakřivo) a hrdina jich zfackuje tak pět, šest a potom další porazí tak, že je přeskáče a přitom jim utrhne hlavy. S "výpravou" se nikdo taky nepáral, posvátný chrámy i nejstreženější pevnost nejvyššího kouzelníka vypadaj úplně stejně a nedá se tam ani postavit vzpříma. Když hrdinský hezoun letí ve stíhačce, za ním se vystřídají čtyři různé scenérie v jednom záběru a když překusuje meče a zabíjí "kostlivce", tak mu v pozadí dokolečka a dostrany chodí neustále se doplňující protivníci, co mu tam dělají jenom kulisu a nikdy na něj nezaútočí. Jinak tomu filmu nechybí VŮBEC nic...a navíc krade z Moonrakera a Planety opic a zahraje tam taky nejznámější Bachova Toccata a fuga.

Nefunkční žánrový mix, nucený fóry mě nedostaly tak jako sci-fi energetická bariéra... Parodie na horory a snaha o svěží hororový vítr podpořené těžce vymyšlenými neobvyklými prvky se nakonec stává stejně tím, čemu se vysmívá. Nebejt nešťastnýho castingu a línýho režiséra, jenž si mezi rukama nechává propadat dobrej potenciál a nevymáčkne z filmu víc než co nabízí námět, přistupoval bych k filmu tak, jak by si přál a potom i zasloužil. Ale nezajímavý twisty, který jsem čekal dvě délky dopředu, otravnej model, kdy přestane řvát hudba aby postavy mohly zahlásit nějakej výrok, anebo celková nevybalancovanost (stopáž 90 minut) u mě rozhodně nepatří k filmovému zážitku. Skutečně jsem neměl takovou porci nadhledu jako zbytek csfd komunity.

Formálně dosti antipostapo, obsahově o tom, kterak atomový hřib poníží lidskou existenci pod zvířecí úroveň a zanechá jí pouze rozmnožovací pud. Tato filmová adaptace stejnojmenné novely se snaží být vtipná ("Potřebujeme z dílny nové Michaely, tentokrát bez úsměvu.") a šokantní (ejakulát ve zkumavce a občas poprsí si vysloužilo přístupnost R), avšak ve skutečnosti je plynutí děje dosti uondané a celek poměrně nudný. Vůbec ne tak bláznivý a kinky, jak slibuje epileptický trailer.

Čekal jsem to slabší a stalo se tomu tak. Čtvrtý díl postrádá ono kouzlo, kterým byly předchozí dobrodružné počiny pana Spielberga přímo nasáklé. Nebýt pár originálních momentů, které se opakují v každém díle (mluvím třeba o zvýraznění trasy na mapě nebo originálních smrtí) už to skoro nebyl comeback starého dobrého Indyho. Fordova chyba to není, vrásky nebo šediny, ten člověk tady místy dělá snad větší jackass než v jiných dílech, ale snaha oslovit filmem vícero lidí (zkrátka zpopkulturnění) jakoby mu sebrala šarm a důstojnost nabytou z předchozích dílů. Film se topí v přehnané digitalizaci, přebírá ošklivá klišé a vyjukané hraboše a vůbec jde jinudy. Kde jsou časy, kdy se s Indym na sajdkáře vezl Sean Connery a kdy tito Jonesové bojovali proti nacistům, kteřím bledí rusáci, vedeni debilní Cate Blanchettovou, nesahají ani po kotníky.

Bezduchá pompéznost a neschopnost, která si nezaslouží ani jednu hvězdu. Díky bohu to Ford jenom namluvil.