Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (395)

plakát

Torque: Ohnivá kola (2004) 

Torque je vlastně moderně aktualizovaná kovbojka - jsou zde obdobně rozlišeni hodní, zlí a neutrální (především prostřednictvím motorek-koní), děj je rychleji posouván kupředu neustálým cestováním/jízdou a film má řádný spád, nechybí zde souboje na koních (ano, motorkách) a samozřejmě "přepadení" vlaku. Podobně pravidla jsou jasně daná "Nejseš za mnou, nekryješ mi záda, seru na tebe". Svým poměrně kýčovitým vizuálem a klipovitou režií akčních scén Torque sedí ve filmovém světě, ale děj vyvíjí mnohem reálněji, mimo filmový svět, kterýmžtopádem si nemusí vypomáhat stereotypními deus ex machina záchranami (viz. scéna v garáži s blížícím se finále filmu), což je jeho nejpřekvapivější a nejcennější prvek. Navíc parodie, nikoli žánrová návaznost, na Rychle a zběsile je vyznačena už v úvodu ("Proč z vás řízení aut dělá takové debily?"). Torque je dvojaký film poskládaný ze slupek všednosti logických v reálném životě, zatímco se zdánlivě navážno tváří jako tupá akce. Dle nízkého hodnocení bych si představil, že Torque je přesným opakem takových filmů, které se vám líbí než si uvědomíte, jaké to jsou hlouposti. A zároveň je běžný divák sledováním Torque zmatený, neboť nečeká, že se setká s nekonvenčním počinem a jistá všednodennnost filmu ho nestimuluje k zaslouženíhodnějšímu uchopení.

plakát

Za borovicovým hájem (2012) 

První třetina vynikající, v dalších dvou už začně ztrácet na kvalitě veškerá krása strukturovanosti děje, obrazová barevnost a líbivá režie a ze solidně našlápnuté žánrovky se stává vyčpělé Refn-wannabe sociální poloindie, na které se sice dá koukat poměrně solidně, ale vzhledem k tématu a balení to po uležení zklame.

plakát

Blue Valentine: Milostný příběh (2010) 

Utahaná žánrovka zajímavá jen tím, že tu Michelle Williams dobře hraje, souloží, sprchuje se nahá, pěkně tancuje a souloží ... nahá.

plakát

Poslední bitva (1983) 

Tři hodiny fyzického času za pointou, že smyslem života je soulož, je hrozivě málo. Výprava dobrá.

plakát

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama (2013) 

** jenom proto, že pokud se nahlédne z opačné než prezentované optiky, tak motivy a důvody těch, kterých se to týká, povětšinou přesně takové jsou. Nepamatuji se, kdy jsem viděl větší pózu.

plakát

Industrial Symphony No. 1: The Dream of the Broken Hearted (1990) (TV film) 

Počin, který příjemně drnká na melancho-receptory zejména díky dobré synergii fluidní hudby a obrazu. Prvky upomínající na Wild at Heart, Twin Peaks, ale i budoucích drobnosti Mulholland Drivu a Lost Highway, dotahují a upevňují všechny vztahy v Lynchových filmech do stejného konce. Nicméně i prostřednictvím písní mohl být přenášený materiál prokreslenější, aby byl více samostatný. Jediné co zbývá za povšimnutí je změna perspektivy pěveckého obsahu z "jí" na "jeho" po trpaslíkově zopakování úvodní scény in-situ. 70%.

plakát

Meč a čaroděj (1982) 

Vlhký sen Alberta Pyuna - motivem pro hlavního hrdinu Talona k rozvíjení děje filmu je sex s buchtou, kterou zachránil od znásilnění, interiéry jsou vyplněny velmi spoře oděnými ženami (se kterými se Talon nezapomene vykousnout), každý žoldák tady má nějakou buchtu k dispozici a scénář je přeplněn extrémním množstvím dvojsmyslných lechtivých narážek. Talon je navíc poměrně slizké prase s mastnými rty od neustálého hodování hovězích kýt a jeho macho-look je umocněn obrovskou kožešinou a aby toho nebylo málo, tak ještě mečem se třemi čepelemi, z nichž dvě jsou vystřelovací (aka trojmeč co střílí meče). Fandit jemu se moc nedá a Reb Brown je na scéně asi tak minutu, než potupně zemře, nicméně The Sword and the Sorcerer je celkem ok zábavný a zúčtování s démonem solidně strašidelný.

plakát

Hawk mstitel (1980) 

I'm no messenger. ... But I will give you a message. ... The message ... of DEATH! V Hawkovi je zakonzervovaná především bída 80. let. Je to až moc laciný, celý se to odehrává v jednom lese a namalovanym chrámu, záporák dokonce ani nemá pořádnou fortress, ale bydlí v tom lese ve stanu. V Americe je to kultovní, ale pro mě je to asi málo wtf. Jasné, je tu vysoce agilní elf, co skáče snožmo do korun stromů a v jehož rukou se z luku stává snipna kulometný kadence, ale bere se to ultravážně. Hawk (John Terry) se celej film taky ultravážně ksichtí a když do toho hraje epická synťáková Hawk's Theme, tak to působí arcisuprnehrdinsky. Ale má to vtíravě vtipnej western kabát - duel, triel, záběry na obličeje, zpomalovačky - jenž může do jistý místy Hawka vysvětlit. Westerny byly taky skromný, ale ne tak televizní. No a nejlepší je samozřejmě mistrná taktika Hawka a jeho týmu, když v chrámu čekaj až za nima příde záporák a bezbožně žerou a chlastaj. A záporák příde...

plakát

Ohnivý blesk (1983) 

Kiss me with love! Asi nejumělečtější a nejhodnotnější béčkový trash, který jsem doposud viděl. Příběh má celkem dost twistů, implicitní motivy, "prokreslený" charaktery a dokonce tu i dvě minuty filosofují nad Guernicou, kterou má v pracovně hlavní zloduch, největší ubožák z historie filmu, kterej koupí ránu pokaždý, když je ve scéně. Do toho je vše nádherně laciný (i když jsem koukal na solidní "gore"), zábavný, není to úplně tupě natočený a vykrádá to hafec filmů - Blade Runner motivy v popředí s melancholickym hraním na trubku, nevyužité masky z Planety opic, ikonické pouštní road-rage intermezzo a lá Mad Max a samozřejmě koncept filmu z Útěku z NY. Jako Kurt Russell vypadá i hlavní hrdina Parsifal (lvl 10 charisma and dexterity agile human lady-killer rogue, AC +4 Chain shirt and blue jeans, +4 Dex, Feats: Improved initiative, weapon finesse, acrobatic, improved disarm, combat reflexes, improved unarmed strike) co má s sebou parťáky: Ratchet (lvl 10 cool hardcore tank, Str 20, all simple, martial and exotic weapon proficiency, +2 leather armor) a profesor (lvl 1 budižkničemu). Protivníci (lvl 1 commoner) mají postih k iniciativě -7 a hrozivě neefektivní equip z papundeklu (ručnice) a k dispozici maj jenom koně, zatímco chaotic good parta laseru odolný nezničitelný auto - nejlepší scéna tunění vozu, kdy Romano Puppo na zádech tahá obrovský plechy, a potom samozřejmě následná prezentace nezničitelnosti v zapasťovanym tunelu. (...) Vynechal jsem spoustu věcí, 2019 je prostě perfektní sranda.