Disk

Konečně po letech teen bubáčina s kvalitním scénářem a sympatickými postavami.

Nápad super a Elijah Wood taky super. Provedení už trochu kulhá a velkým castingovým failem se ukázal John Cusack, který opravdu NENÍ Kiefer Sutherland.

Čistý skvost o nejobyčejnějších věcech v životě, tak jak to umí podat jenom Richard Linklater. Sledovat přirozené stárnutí hlavního hrdiny a jeho sestry (tu představuje Linklaterova vlastní dcera Lorelei) a přitom prožít s nimi kus života byl zážitek, na který se nezapomíná.

Kdyby Frankovi po celou dobu stopáže zůstal komediální až sarkastický nadhled, který měl na začátku, byla by to pecka. Problém je, že to postupně spěje k typickému sebetrýznivému midcultu, který je mi z duše cizí. Promarněný potenciál.

Lambertova celovečerní prvotina nebyla pouhou náhodou. Jeho druhý celovečerák Jsem tvůj, kde jsou představy díky různým okolnostem rozbíjeny, to jenom potvrzuje. A jako bonus tu uvidíte okouzlující Moniu Chokrí (oblíbenou herečku Xaviera Dolana) v civilní poloze.

První (japonská) polovina nic moc, ale ta druhá (od příjezdu do Spojených států) je na jasných 5*. Střet osamělé Rinko Kikuchi s americkými místními lidmi je příjemně osvěžující.

Atmosféra válečného Belfastu neskutečně tísnivá.

Herci vynikající, ale Fabrice de Welz, režisér brilantní Kalvárie, bohužel tentokrát natočil průměrnou exploataci. Nesedlo mi to.

Dokonalé vítězství minimalismu, které by naprosto bez problému fungovalo i v podobě rozhlasové hry.

Cena Teddy Award na letošním Berlinale za nejlepší LGBT film nebyla udělena jenom tak.