Disk

Více jsem se bavil než bál, ale to k této sérii patří. Pátý Vřískot nedělá svým předchůdcům žádnou ostudu, naopak se hlásí ke svým kořenům, komentuje všelijaké rebooty, toxické fanboye a celé je zkrátka báječné. Wes Craven může být v nebi úplně v klidu, nový tvůrčí tým klasickou značku příjemně osvěžil. Asi nejlepší scéna je s Dylanem Minnettem, která odkazuje na jistou scénu v jistém filmu. Tomu říkám šponování napětí. :D

Neuvěřitelně silný dokument a zároveň vzpomínka na jeden z nejostudnějších dnů současných Spojených států. Sledovat doslova v přímém přenosu znovu všechny dostupné záběry z Kapitolu, jak se do kolébky americké demokracie hrne Donaldem Trumpem zmanipulovaný dav, musí snad v každém vyvolat nepříjemné mrazení od zad až po zadek. Něco takového by předtím nikoho nenapadlo. Bohužel tahle událost má tragické následky v podobě smrti pěti lidí a hojného počtu zraněných. Zároveň cítíte bizár z výpovědí Trumpových příznivců, kteří i po delší době s odstupem jsou přesvědčení, že udělali dobře, a na svoje chování jsou hrdí. V kontrastu s těmito "vlastenci" jsou výpovědi policistů i politiků, přičemž většina republikánů po skončení tohoto tragického dne zachovala věrnost Trumpovi a nadále podávala námitky proti volebním výsledkům. Snad se už nikdy nebude opakovat tahle mezinárodní ostuda.

Prequelový Kingsman je pro mě velkým zklamáním. A nezachrání to ani hezký Harris Dickinson. Ten film je vlastně úplně zbytečný a nemá de facto žádný vztah k regulérnímu prvnímu a druhému dílu. Ano, balet s Rasputinem patří k filmovému vrcholu, ale samotný film postrádá stylizovanost předchozích snímků. Jistě, odehrává se v úplně jiné době, ale i tak šlo vymyslet nějaký jiný vypravěčský styl. Velkým problémem je tu scénáristická absence Marka Millara, který se omezil pouze na produkci. Proto ani samotný příběh není nijak nosný a na samotnou Kingsman organizaci dojde až na konci. Ralph Fiennes je herecky opět výborný, na Harrise Dickinsona, jak už bylo řečeno, se mi příjemně koukalo, ale záporák je spíš směšný a mnohem zajímavější je Daniel Brühl. Sečteno a podtrženo: pokud by tenhle film nevznikl, nestalo by se vůbec nic. Snad se Matthew Vaughn vrátí k Eggsymu a natočí regulérní třetí díl a diváci si budou moci spravit chuť.

Závěrečný díl celé pentalogie je bez debat nejlepší. Skvělý divácký zážitek, boží kamera, kostýmy, atmosféra (pravda, digitální Alpy to drobet kazí, ale jsou horší věci), výborný Aaron Friesz v roli Josefa II. a skvěle nadabovaný Janem Cinou. Obrovsky mi to sedlo a jsem rád, že tahle série vůbec vznikla.

Hodně silný a znepokojivý snímek. Mistrovské dílo. Nedivím se sběru všelijakých ocenění. Trine Dyrholm a Gustav Lindh jsou ve svých rolích absolutně fantastičtí.

Od Paola Sorrentina jsem kdysi viděl pouze jeho rádoby opulentní Velkou nádheru. Teď jsem viděl jeho nejnovější Boží ruku. A to byla úplně jiná písnička. Krásně křehký snímek se sice rozpadá na dvě zásadní poloviny, ovšem atmosféra osmdesátkové Neapole (s Maradonou v televizi) a hlavně nádherný Filippo Scotti způsobili, že jsme u Boží ruky strávili příjemné chvíle.

Nádherně geniální film s totálně božím hlavním představitelem. Naprosto mimořádný divácký zážitek.

Za mě určitě dobré, i když na tenhle typ filmů nejsem zase tak úplně zvyklý. Oba hlavní představitelé táhnou snímek hodně dopředu, dialogy nejsou šroubované, krásně to odsýpá. Nejde o nic světoborného, ale jako oddychovka od běžných starostí to bez problému obstojí. Menším problémem je tu poněkud přepjatá Jennifer Coolidge, ale i na ni jsem si nakonec zvykl. Po zhlédnutí mnoha dramat jsou romantické filmy také potřeba, zvlášť v předvánoční době.

Výborná pohádka. Guy Ritchie ctí animovanou předlohu velmi důstojně a několik změn je jen ku prospěchu celé věci. Herecky je to výborné a oba jsme se příjemně bavili. Každopádně u opičáka Abu a papouška Jaga bych uvítal skutečná zvířata.

Pár jednotlivých scén je výboných (jednotlivé herecké interakce), ale jako celek Falling bohužel úplně nefunguje. Vývoj obou hlavních postav prakticky nulový a závěr vzhledem k papírově silné premise bohužel úplně vyšumí do ztracena. Rozumím a chápu, proč si Viggo Mortensen toužil zrealizovat svůj vlastní režijní debut, ale raději bych tento film viděl v pevnějších a jistějších režijních rukou. Kdyby Falling točil David Cronenberg, který zde má malou roličku lékaře a jenž s Mortensenem natočil dva výborné filmy, byl by Falling podobně nezapomenutelným diváckým zážitkem. Takhle bohužel musím konstatovat promarněný potenciál.