PanCitron

Nevím, jestli bylo dobré to sledovat hned po dočtení knihy, ale nutno říct, že to bylo docela utrpení. Knihu samotnou jsem nijak neprožíval, ale přišlo mi, že místo toho zajímavého se Lynchovi podařilo na plátno převést všechny její neduhy. Úmorně roztahanou první hodinu kvapně vystřídala zběsile rychlá hodina druhá, která dost útržkovitě přivedla film do svého konce. Myšlenky postav mi nesedly už v knize, ale tam pro ně bylo alespoň nějaké opodstatnění, ve filmu už působili trochu podivně a až rušivě. Naštěstí alespoň dílčí momenty filmu byly občas docela zajímavé, například scény s červy byly často poměrně působivé, závěrečný souboj byl docela fajn a Prophecy Theme občas vytřískalo slušnou atmosféru. Ovšem, na takový film mi to stále přijde docela málo.

Viděl jsem tenhle biják konečně v kuse a musím uznat, že to byl hodně příjemný akční film. Přehledná akce, hodně bizarní vize budoucnosti a fungující hlášky (tři mušle?). K tomu ještě hodně fajn obsazení. Wesley Snipes, Sandra Bullock a Nigel Hawthorne byli zábavní a i to Stalloneho mumlání se dalo docela docela snést. Prostě fajn dílo z doby, kdy tyhle tupé akční fláky nebyly jen změť předigitalizovaného bordelu.

Sitcomová spolupráce Chrise Morrise a Charlieho Brookera je asi přesně taková, jak by člověk čekal. Kritický pohled do světa generace ovlivněné moderními technologiemi a trendy. Samozřejmě, tohle všechno se od té doby posunulo o slušný kus dopředu, přesto tenhle "vzestup idiotů", představovaný především titulní postavou Nathana Barleyho, působí ve své podstatě stejně aktuálně jako v roce 2005. Od toho se odvíjí i specifický humor většiny postav, který je často velice primitivní, ale celé je to podáno takovým způsobem, že jsem se stejně docela bavil. Jako bonus jsou pak snad všechny postavy hrány nějakou více či méně známou stálicí britského komediální scény, které zde vytvořili vcelku zajímavou plejádu zábavných postaviček. Mě osobně hlavně pobavila docela netypická role Richarda Aoyadeho. Rozhodně další skvělý britcom.

Návrat Clarksona, Hammonda a Maye s novou motoristickou show byl nanejvýš očekávaný a snad o to rozpačitějším dojmem pak pilotní epizoda působila. Něco se povedlo (Conversation Street, stan), něco ne (Američan), něco potřebovalo vyzrát (Celebrity, délka segmentů). Následně přišel druhý, podle mého, naprosto otřesný díl, kde jsme měli možnost sledovat trojici padesátníků, kteří si hrají na vojáky. Problém byl, že s podstatou pořadu to mělo pramálo společného a nebylo to ani moc zábavné. Naštěstí to byl jen jediný takto velký úlet a od třetího dílu se show postupně profilovala do podoby, kdy už všechno působilo jak má. Kvalita těchto dílů sice nebyla stoprocentní, ale v dílčích momentech byla každá epizoda docela zábavná. Hlavně Conversation Street, speciální dvojepizoda a některé segmenty byly nanejvýš povedené. Za vrchol pak považuji až nečekaně seriózní, ale o to působivější, Mayův příspěvek o zápolení Fordu a Ferrari. Postupem času i některé opakující se vtipy začaly fungovat, ačkoliv kdyby například od té záležitosti s celebritami opustili úplně nebo ji používali méně často, nikdo se asi zlobit nebude. Za jediné skutečné selhání považuji Američana, který byl neskutečně otravný a veškerý jeho potenciál nepadl moc na úrodnou půdu. Každopádně, jako celek vznikl opět povedený pořad, který sice má ještě co vylepšovat, přesto si myslím, že každý týden dostatečně pobavil. A to je to hlavní.

Jeden z těch britcomů, který asi nikdy nedosáhne stejné popularity jako Červený trpaslík nebo Haló, Haló, a to z jednoho prostého důvodu. Toast of London je postaven na humoru, který prostě nemůže sednout všem. První díly na mě působily dost rozpačitě, ale s každým dalším příběhem se mi ty absurdní situace, teatrální chování či naprosto šílené opakující se vtipy, dostávaly pod kůži. S vědomím co čekat jsem si pak druhou a třetí sérii neskutečně užíval. Matt Berry je v roli Toasta perfektní. Stejně tak byly fajn i camea béčkových britských herců, jenž největší slávu zažili ještě v 70. a 80. letech. Seriál má samozřejmě i plno slabých míst, ale pokud jeho humoru zcela propadnete, dokážete přivřít nejedno oko. A hlavně občas nevíte, jestli jste úmysly autorů jen nepochopili, díky neznalosti reálií. Oblíbené díly: 1x06 - Bonus Ball, 2x03 - The Moosetrap, 3x02 - Beauty Calls

Bylo naprosto fascinující sledovat, jak hlavní hrdinové s naprostou samozřejmostí brali ta absurdní pravidla. Celé to bylo tak trochu zvrácené, trochu šílené, ale jako celek neskutečně mrazivě zábavné. Velice originální záležitost, která konečně osvětlí nějaká cizí slova, na která jste se báli zeptat.

Seriál si rozhodně zachovával onu podivně bizarní atmosféru knih se vším všudy, což bylo rozhodně příjemné sledovat. Problém jsem měl spíš s formátem, jelikož některé knihy opravdu moc nebyly na dvojdílnou adaptaci a bylo to dost poznat na tempu. Hlavně díly 3 až 6 byly vysloveně nekonečné a nebál bych se říct až nudné. NPH byl jako Olaf docela slušný, dětské role docela sympatické. Poslední dvojdíl už naznačil mírné zlepšení, i kvůli několika docela příjemným změnám oproti předloze. Jsem zvědav, jak se poperou s druhou sérií. Oblíbený díl: The Miserable Mill

Třetí australský Survivor jsem z počátku bral spíše jako fajn bonus k ukrácení si čekání na další sérii americké verze, ale pak přišla pátá epizoda a já tomu neskutečně propadl. Řada skvělých nápadů produkce. Hráči co šli do soutěží naplno. "Boj o přežití". Všechno to, co se za těch několik let v americké verzi trochu vytratilo. Finále série je pak po této stránce naprosto famózní. To, že tam byli lidé jací byli, je už druhá věc, ale o tom se tu rozepisovat nebudu. Snad jen dodám, že pro mě byl pomyslný vrchol zhruba druhá třetina show. Pak začal pořad malinko ztrácet, ale jako u všech soutěžních pořadů, i tady je to o preferencích a vašich favoritech. Každopádně, velký podíl na úspěchu má podle mého i moderátor Jonathan LaPaglia, který se zhostil provázením velice dobře, snad jen za jedinou výtku u něj považuji, že občas mi přišlo, že hráče až moc okatě tlačil do akce. Přesto se jedná o velice povedenou sérii, která má sice nějaké mouchy, ale pokud vám už trochu leze krkem lehká unifikovanost amerických sérií, tak je australský Survivor přímo pro vás.

Nepřekonatelná Serlingova povídková série, jejíž stopy lze ještě teď hledat u nejednoho současného tvůrce. Samozřejmě, čas veskrze vyselektoval to nejikoničtější, ale i tak lze v celém běhu najít plno neméně působivých dílů. Nebyly to úplně všechny, ale to už se při takovém formátu spíš očekává. Rozhodně se však stále jedná o televizní pořad nejvyšší jakosti. oblíbené díly: 1x08 - Time Enough at Last, 1x16 - The Hitch-Hiker, 1x25 - People Are Alike All Over, 2x05 - The Howling Man, 2x06 - The Eye of the Beholder, 2x29 - The Obsolete Man, 3x24 - To Serve Man, 3x26 - Little Girl Lost, 3x28 - The Little People, 4x11 - The Parallel, 5x03 - Nightmare at 20,000 Feet, 5x15 - The Long Morrow, 5x17 - Number Twelve Looks Just Like You.

Co se vizuální stránky týče, tak šlo opět o další naprosto famózní podívanou z produkce BBC, doplněnou tradičně výbornou hudbou. Hlavně Zimmerova úvodní znělka byla působivá. Snad jen některá ta "dramata" živočichů občas působila až moc vyumělkovaně, ale stejně jsem jim to většinou sežral i s navijákem. Ať už šlo o útěk leguánů divým hadům, drama s tučňáky na Zavodovského ostrově, souboj štíra s netopýrem či závěrečný osud malých karet. Vůbec bych se nedivil, kdyby za deset let vznikla další série, které ohromí zase o úroveň víc. Pokud to vůbec ještě jde. Oblíbené díly: 01 - Islands, 06 - Cities