gabin(a)

Suverénně jeden z nejblbějších filmů, jaké jsem kdy viděla!!! Tady bylo špatně úplně všechno, od Nicole Botoxface Kidman přes šupáckého "knížete" Tima Rotha po přesvícenou kameru (asi to slavné provensálské světlo, v Monaku jsem byla 5x a takhle to tam prostě do očí nebliká), detailní debilní záběry na vyhlazený obličej "Grace" (proboha, ještěže jsem to viděla jen v TV a ne na velkém plátně!) a hlavně zápletku. Chtěla jsem vidět kousek Monaka, pro které mám fakt slabost, ale nedošlo mi, že se tam vlastně nic točit nedalo, protože v r. 2014 vypadá jinak než v r. 1962 a na to, aby si to staré Monako postavili ve studiu, neměli peníze, jako snad ostatně na nic, celý rozpočet asi praskl na zajištění Kidmanové a jejích oblečků. No hlavně, že jsem se dozvěděla, že Grace zachránila svět před třetí světovou válkou, a přitom celý svět (asi kromě Monaka ovšem) řešil nějakýho Kennedyho s Chruščovem a Kubu:-) Jo - a ten proslov na plese Červeného kříže byl asi napsán podle proslovu Jacka Nicholsona jako prezidenta v Mars útočí. Akorát už jsem se nemohla ani smát. Vůbec se nedivím, že se knížecí rodina od tohoto paskvilu distancovala. Nejdřív jsem si myslela, že je to kvůli tomu, že se tam má prát nějaké špinavé prádlo, ale pobavilo mě odůvodnění, že je ve filmu Grace příliš idealizovaná. Ze začátku jsem si chvílemi říkala, že je škoda, že Grace nehraje Charlize Theron, protože ta je na rozdíl od Stepfordské paničky Kidmanové krásná tou bezvýhradnou sympatickou krásou jako byly Grace a Audrey Hepburn, ale pak jsem byla ráda, protože za takový film by se musela chudák stydět. Reklamy byly vysvobozením!

Já jsem se táááák těšila! A teprve až začali Knockin´on Heaven´s Door to začalo být ono. Naprosto souhlasím s Kleopatrou, hlavně se srovnáním Axla s Mikem Jaggerem. Neřekla bych, že Axl je přímo trapnej, pořád mu to zpívá,( ovšem to popové uoo uoo ve Sweet Child o´Mine mi teda lezlo pěkně na nervy), ale přestože nikdy nebyl můj typ, nějaký ten appeal se mu nedal upřít. A ten je bohužel ten tam...Ta energie, která se v původní sestavě z Appetite for Destruction valila do lidí z těch mladých kluků, i když určitě hráli technicky hůř než teď hrají oni nebo jiní technicky lepší muzikanti, je prostě pryč. A že může vydržet, to dokazují právě Rolling Stones.....

Senzace, takovej nářez, tolik energie! A takové souznění! Můj oblíbený záznam. I když tam logicky chybí pecky, které ještě nebyly napsány nebo nahrány, na ty se koukám na koncertě v Tokiu 1992, takové Knockin´on Heaven´s Door je famózní nebo Paradise City se Slashem běhajícím mezi lidmi! Ale zase je tam na rozdíl od Tokia Izzy Stradlin! Velká škoda, že odešel a že se nakonec rozpadli! To, co hraje dneska už nejsou Guns...Viděla jsem v listopadu Slashe ve Vídni a přestože je Myles Kennedy úžasný, písničky od Guns nemají tu šťávu. Ale musím říct, že jsem viděla i koncert Guns z Londýna a Slash to teda dělá líp. Na rozdíl od Axla je pořád ještě sexy:-)

Nesnáším kuchařské show! Ještě tak na Emanuela Ridi se dalo chvíli koukat, než se mu tam nacpaly selebrity, ale teď, se zvláště v neděli večer vaří na všech kanálech (stále víc oceňuju toto slovo jako synonymum stoky, zvláště u Primy a Novy a všech zpravodajství) a vaří kde kdo včetně příšerného monstra Haliny Pawlowské, která dovedla TV vaření na samé dno. Proto jsem se ani na Globe-cookera nechtěla dívat, ale jednou jsem uviděla a moc se mi to líbilo, asi proto, že je to spíš cestopis a taky určitě kvůli nezdolnému nakažlivému optimismu Freda Chesneaua, i když je podle někoho ukecaný. Tohle není žádná bečka zavazející v kuchyni, ten kluk maká, jako třeba v indickém vlaku nebo v "kuchyni" na Bali, to byl díl! Klobouk dolů!

Výborný film, u kterého si naše televize vzaly patrně do hlavy, že ho všem znechutí a dávají ho prostě FURT!!! Naposledy byl o Vánocích, teď máme březen, no tak ještě do příštích Vánoc to tak třikrát otočí...A to v hlavním vysílacím čase. Stejně jako Vrchní prchni, Kulový blesk, Vesničko má středisková, Postřižiny, Marečku, podejte mi pero, Slavnosti sněženek. Výborné filmy, které už ovšem nemůžu ani vidět.....

Tak teď, když Clarksona právě dnes vyhodili, mohli by jít všichni tři dělat kuchařskou show a ukázat těm ostatním stovkám televizních kuchařů a kuchařek po celém světě, jak má televizní vaření vypadat. Určitě by to byla jízda, i kdyby o jídle nevěděli vůbec nic. Začít by mohli třeba návodem, co dělat, když po perném natáčecím dni dorazíte hladový do hotelu a zjistíte, že váš nepochybně dobře placený produkční vám předepsal dietu o nula kaloriích:-)

Tak jsem to vypla a není mi to líto! Tak blbé zpracování tak úžasné knížky jsem nezkousla, sorry. A nezachránil to ani \Ben Kkingsley. Celou dobu jsem si připadala jako Bohuš: Irénko, řekni ňa PROČ! Proč je v tom filmu všechno jinak? Od začátku až do té půlky, kdy jsem to už nevydržela? Chápu, když se něco zkrátí v zájmu odsýpání děje, když se vynechá vedlejší příběh, ale předělat úplně všechno v zájmu totální nudy? Hlavně, že je tam trhání zubů. Opravdu jsem tak plytký film nečekala a mám obavu, že by se mi nelíbil, ani kdybych předlohu neznala....Chválím jen kameru, ta za ty dvě hvězdičky stojí. Souhlasím s uživatelem Snorlax, kterého tímto zdravím.

No tak Francouzi zase ukázali Hollywoodu, že se dá natočit dobrá komedie i na choulostivé téma, aniž by bylo nutné diváky otrávit připitomělým moralizováním, dojením emocí a vítězstvím "menšiny". Hezky ukázáno, že všichni mají tu svou pravdu a problém je vlastně v tom, jak idiotsky na ní trvají a napadají všechny ostatní. Pro mě a manžela má film ještě několik přidaných hodnot: jsme ve věku Verneuilových a MÁME TŘI DCERY, z toho jednu vdanou (za bělocha:-), takže jsme si vychutnávali spoustu okamžiků, které se netýkaly hlavního tématu rasové a náboženské odlišnosti, ale třeba vztahů mezi sestrami, rodiči, kamarády. Opět s potěšením kvituji francouzskou snad nejen filmovou tradici táhnutí za jeden provaz a krásné prostředí, ten barák bych teda brala okamžitě!

Chtěla jsem se koukat na Bonda, ale zjistila jsem, že nejsem Fantozzi a x-té opakování odvety Bond versus Zloun už mě tolik nebaví, a tak jsem přepínala a přes dementní reklamy a dementní bláboly na ostatních doslova kanálech jsem rychle dopřepínala až k ČT art a tím vlastně definitivně, protože to, co jsem viděla, už mě nepustilo. Byla jsem ihned a postupně čím dál víc fascinována excelentním výkonem Bena Whitshawa, který dokázal mluvit shakespearovskou afektovanou královskou angličtinou naprosto přirozeně, protože Richard v jeho pojetí afektovaný byl. Byla jsem totálně nepřipravená a neinformovaná, protože jsem kvůli stále stejným omílaným programům přestala číst TV program. Takže jsem netušila, že cyklus dávají a tuhle lahůdku si nenahrála. Musím ještě ocenit vynikající výkony Davida Sucheta a Patricka Stewarta jako Gaunta, scéna, kdy Richardovi s posledním dechem vmete do tváře své pohrdání byla teda něco. Richard mi byl jaksi povědomý, nicméně parfémového vraha jsem v něm poznala až druhý den. Je to obrovský talent a doufám, že s ním někdo natočí Hamleta, kterého už prý výborně zvládl v divadle. Přestože tvrdím, že Mozart a Shakespeare se nedají zkazit, přece jen mě adaptace v maskáčích a s tanky nebo samoúčelnými excesy dokáží rozladit, a jsem proto opravdu vděčná za poctivé pojetí, navíc filmové. Někdo v komentářích navrhoval dabing - no tak to opravdu prosím ne! Ten patří možná k "anglicky" mluveným americkým filmům, kde obzvlášť kňákání hereček je nejen nesrozumitelné, ale pro mě i nesnesitelné.

Pro mě naprosté zjevení sobotní noci na Rebelu někdy loni na podzim! Slashe jsem samozřejmě znala jako super kytaristu Guns´ N´ Roses a autora většiny jejich písniček včetně těch nejznámějších, ale vlastně jsem ani nevěděla, jak pod tím hárem vypadá a co dělá po GNR, snad jen těch pár pecek od Velvet Revolver... Při sledování koncertu jsem nevycházela z údivu: poprvé nad famózním Mylesem Kennedym (který letos získal cenu za nejlepšího rockového vokalistu), samozřejmě nad nadupanou muzikou a pak taky nad Slashovým obličejem, který jsem konečně uviděla. Ten člověk vypadá jako můj manžel tak před dvaceti lety! Seděly jsme s holkama u TV, koukaly, jak dělá úplně stejné obličeje jako taťka, když blůzuje na kytaru, a já hned druhý den jako puberťačka projela internet, hledajíc, jestli je to taky takovej velkej chlap:-) Přitom jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí i o jeho super rodině a těším se na novou desku, která má vyjít v září. www.slashonline.com. Aktualizace: Už vyšlo a je to pecka a jupíííí 19.11. jedeme s BillieJoke do Vídně na konceeeeert!