J*A*S*M

Svého času v zahraničí taktéž hodně vyhypovaný Goemul od téhož režiséra je pro mě osobně takřka nesledovatelná, hloupá kravina, takže jsem ke Snowpiercerovi přistupoval se zdravými pochybami. Výsledek mě ale v podstatě nadchnul. Najdou se v něm sice dílčí nedostatky - jako velmi nepovedené, skoro až videoherní triky (když je vlak zabírán zvenku, či exteriéry zmrzlé krajiny), nebo úplný závěr, který bych osobně utnul zhruba o tři minuty dřív, ale jako celku jsem mu je ochoten odpustit. Zprvu jsem se bál, že daný námět postapokalyptické vlakové vzpoury bude pro více než dvouhodinový film málo. Ale není. Tak trochu monotónní postupování od vagónu k vagónu drží nad vodou excelentní špinavá atmosféra, nářezová akce a výborné herecké výkony (především Tilda Swinton, jako nejslabší článek ansámblu mi naopak přišla Octavia Spencer). Zhruba v polovině začne neustávající nálož režijních nápadů, dějových zvratů, drsných a nečekaných zabití (film své herecké hvězdy nešetří, Joon-ho Bong je v tomto ohledu zcela nekompromisní), brutality i lehce filosofujících myšlenek, a to už jsem skutečně jen spokojeně vrněl. Mám pro dystopické science fiction slabost a tenhle kousek mi jednoznačně sedl. A jako českého diváka mě potěšila i ta jedna česká věta, která ve filmu zazní, a české jména v titulcích. Natáčelo se totiž na Barrandově :)

Bezprostředně po projekci jsem byl jednoznačně zklamaný. Na rozdíl od jiných filmů s neuspokojivým, nejasným závěrem však ve mně Enemy vyvolal touhu zjistit, co se za ním vlastně skrývá. A čím víc o něm zpětně načítám a přemýšlím o něm, tím se mi zdá lepší. Každopádně takový zmatek v hlavě mi už dlouho nějaký film neudělal.

Mírně jem uvažoval o třetí hvězdě, ale ta by byla spíš za Alpy než za samotný film ... a na to tu máme jiné experty. Natočené je to technicky celkem hezky, povedlo se i několik momentů s monstry, ale postupem času to začne být čím dál tím více nechtěně srandovní, především v důsledku naprosto absurdní (herecké) vyhrocenosti interakcí mezi jednotlivými členy vědeckého týmu. Předchozí Krenův Rammbock byl o třídu výš.

Být to film s originálním námětem, dám mu pravděpodobně slabší trojhvězdí, ale protože jde o remake osm let starého thajského filmu, nad dvě hvězdy nepůjdu. To, v čem je snímek věrný originálu, je tu jednoznačně slabší (intenzita některých převzatých úkolů), a případné odlišnosti jdou spíš špatným směrem (například trestuhodné vyškrtnutí úkolu s jezením nelibého pokrmu). Tvůrci se zde snaží trochu víc vysvětlovat pozadí "Hry", bohužel však toto vysvětlování je do děje dost nešikovně, křečovitě naroubováno. A prostě ... u nesmyslu je snad vždycky lepší, když se ho člověk ani vysvětlovat nepokouší. 13 Sins zkrátka oslabilo pozitiva originálního snímku a posilnilo jeho negativa. Takže zbytečný film.

Šionista :-) nejsem, u těch pár filmů, které jsem od něj viděl, jsem nikdy nešel nad tři hvězdy, a třeba takové Koi no Tsumi jsem málem nepřežil, ale tohle mi sedlo. Hravá filmová meta hříčka, které snad každému filmovému nadšenci musí čas od času vykouzlit přiblbý úsměv na tváři. Ujeté je to samozřejmě hodně, ale tentokrát tak nějak přístupně i západnímu divákovi. 9/10

Iracionální atmosférický napínák, který si pod sebou naprosto zbytečně podřezává větev pravidelně se vyskytujícímí wtf momentkami a nepřesvědčivým, mnohdy zcela nevysvětlitelným chováním postav. Hlavní mužská postava byl občas takovej debil, že jsem až pojal podezření, že se tvůrci snaží v divákovi vzbudit podezření, že záporákem vlastně může být právě on. Ale nenašel jsem v těch náznacích, divných rozhodnutích a neschopnostech žádný smysluplný systém. Závěr pak vyšumí do ztracena, nikterak zajímavé rozuzlení se nekoná. Jako jo - s atmosférou a napětím to pracuje zručně, natočené je to hezky ... ale jednoznačně uspokojivý pocit to ve mně prostě nevyvolalo.

Lolhouse.

Vcelku závidím kolegům, jestli na ně tahle nízkorozpočtová věžáková naháněčka opravdu fungovala. Monstra a netvory mám v hororech rád, potulování zchátralými budovami také, ale tohle prostě nešlo. Pro mě naprosto nestrašidelná procházka kolotočářským domem hrůzy, v němž za každým rohem vybafne jiná příšerka, na níž je sice možno ocenit celkem fajnovou maskérskou práci, ale že by to celkově byť jen štrejchlo o náznaky napětí a atmosféry, to nemůžu říct. Scénář veskrze neexistuje a herecky je to ne jen "slabé", ale vyloženě iritující. V porovnání s například taktéž nízkorozpočtovou irsko-britskou Citadelou vychází tahle Věž jako jasný poražený. A to ne kvůli financím, nýbrž kvůli schopnosti vyprávět příběh a důležitému faktu, že se v jejím případě nejedná jen o monotónní vršení atrakcí. Pro mě pocitově 1 hvězda, druhou přidávám z dobré vůle za ty masky. Ale ostatní celkem chápu. Úplně jsem si vzpomněl na zážitek, kdy jsem v jisté asijské restauraci investoval zhruba 120 korun do "smaženého zmrzlinového ovocného mixu" a celou dobu jsem se pak přesvědčoval, že je to vlastně docela dobré, zvláštní a netradiční. Ale nebylo. Ve skutečnosti se to nedalo žrát.

Na jednu stranu působí Cheap Thrills mírně povědomě - zoufalec soutěží o zvyšující se peněžní sumy podobně jako v téhle thajské hříčce, na druhou stranu je film neustále dostatečně zábavný a nadto ozvláštněný třeba tím, že zoufalci jsou tentokrát dva a soutěží i mezi sebou. Do jisté míry je to předvídatelné, diváka nestojí zrovna velké intelektuální úsilí odhalit, jaká asi bude finální stanice, ale nevadí. Zábava to je a úplný závěr je příjemně ostrý. 8/10

Obrat o sto osmdesát stupňů a první Lukášův film, o němž můžu říct, že se mi líbil bez jakéhokoli "ale". Tahle vážná, depresivní, znepokojivá poloha, která v podstatě nebere větší ohledy na to, co na to řekne divák, ale jede si podle svého, je mi strašně sympatická. Týpek tam skoro pět minut mlátí sekerou do stromu - kdyby mlátil třeba jenom 30 sekund, bylo by to uživatelsky přívětivější, ale na mě osobně víc zapůsobí tahle delší verze. Atmosféře zásadně pomáhá černobílá barva, která se k danému tématu velmi hodí. Kamera výtečná, několik záběrů (siluety na haldě, břitva & zrcadlo, sestup do vody) naprosto TOP. Příběhově je snímek značně minimalistický, což mi osobně vůbec nevadí, ba naopak si myslím, že po předchozích dvou kouscích (až příliš příběhových) je tohle krok správným směrem - není třeba mnoha dialogů pro objasňování a posunování poměrně složité dějové konstrukce, je více prostoru pro tvorbu atmosféry atd. Zkrátka: mně je prostě bližší tohle minimalistické, artově laděné podobenství, než třeba gore vyvražďovačka (Oči starého Kostelníka) či pocta starým italským giallo filmům (Šest prstů v zeleném). Spousta lidí (hádám, že většina) to bude mít obráceně, takže to zde film nebude mít úplně nejlehčí. Každopádně fandim.