Cruz555

Kvalitativně průměrný katastrofický TV film, který neurazí, ani nenadchne. Sem tam se objeví nějaké standardní klišé, ale lze to přehlédnout díky skutečnosti, že film vcelku rychle odsýpá. Nad jistými scénami nebo i logikou samotných scén bohužel zůstává rozum stát, scénář mohl být poněkud lépe zpracován. Alespoň u situací, které k tomu přímo vybízejí. Na druhou stranu je zde výborně znázorněna panika a syndrom davového šílenství, kdy většinu lidí opouští zdravý rozum. V případě požáru způsobeného výbuchem se bezmyšlenkovitě snažit narvat do výtahu (jako by těch cedulí a pouček, kam nelézt v případě požáru nebylo málo), po útěku z požáru do bezpečí na záchranné plošiny s čerstvým vzduchem se nelogicky vracet zpět do ohně a dýmu.. I když už z toho filmový trhák nebude, tak to alespoň může sloužit jako výborný návod, jak se nechovat a co nedělat v takovýchto situacích.

Film, který s naprosto minimálním rozpočtem vydělal šestimístné částky a poměrně šikovně si pohrál s mozkovými závity nejednoho diváka. Horory, které si hrají jen a pouze s divákovou fantazií a paranoiou hltám plnými doušky, protože takovéto horory jsou zpravidla ty nejstrašidelnější. Nutno dodat, že takových hororů moc není a bohužel stále, ač přes výjimky, panuje převaha "béčkových" hororů, kde si tvůrci myslí, že čím víc do toho naplácají laciné CGI efekty, monstra a krve, tím ten film bude o to lepší. Jsem potěšen, že se režisérskému duu tento počin nad míru povedl, na stranu druhou mne ale mrzí, že to byl první a zřejmě i poslední kvalitní výkvět, které nám Daniel Myrick a Eduardo Sánchez nabídli.

Po naprosto fenomenálním kousku Vykoupení z věznice Shawshank mne ani teď nepřestává Frank Darabont překvapovat. S ohledem na jeho pozdější díla se mně jen a stále potvrzuje, že tento režisér vždy dokáže z produkce daného filmu vytěžit maximum. Pokud jde o Zelenou míli, spolehlivě mohu říci, že ji budu vstřebávat ještě dlouho. Né kvůli skvělému obsazení hlavních rolí, ne kvůli výjimečnosti samotného scénaře ale kvůli samotné myšlence, kterou se Stephenovi Kingovi podařilo promítnout do samotné knihy. Ono, každý, kdo zná, nebo byť alespoň slyšel o Stephenovi Kingovi ví, že co dílo, to unikát. Zelená míle patří dle mého názoru mezi ty nejsilnější, co se kdy Kingovi utvořilo v hlavě.

Nemohu si pomoci, ale nezažil jsem od Jamese Camerona jediné dílo, které by mne kdy zklamalo. Ve spojení s naprosto výborně složenou hudbou od Jamese Hornera, nechť je mu země lehká, se podařilo vytvořit něco, co v podobných žánrech snad ani nemá obdoby. Od scénáře, po herce, až po samotné CGI lze mluvit o kousku, které se pravděpodobně, s určitou mírou děsivosti, velice přibližuje budoucnosti, kam naše drahá matička Země putuje. Můžeme jedině doufat, že se jisté proroctví Jamese Camerona nevyplní, ačkoliv bohužel věřím tomu, že vyplní. U Avatara mne pouze mrzí, že i když se J. Cameron snažil jak mohl, absence "vyhozených" scén, které by samotnému filmu dodaly jistou grácii, chybí. I tak ale lze mluvit o něčem, co z pohledu filozofie zasáhne nejednoho člověka.

Na tento film bych se mohl dívat pořád dokola a stále by mne neomrzel. Nedivím se Tomu Hanksovi, že toto řadí mezi jeho nejpovedenější díla, protože - jeho herecký výkon je zde natolik perfektní, že si nedokážu představit v roli Forresta Gumpa kohokoliv jiného. Nevím, jestli užití samotné satiry je tak dokonalým výjevem Winstona Grooma nebo až Roberta Zemeckise, ale je to naprosto geniální. Elvis učící se pohyby od malého Forresta opravdu nemá chybu. Hudba od Alana Silvestriho je tradične jako pohlazení po duši. Má to svůj důvod, proč se tento film drží (a ještě dlouho držet bude) na špičce filmových žebříčků.

Další dílo od Jamese Camerona, které kdybych neviděl, asi nevím, co bych dělal se svým životem. Osobně jsem rád, že to J. Cameron od samotné myšlenky v jeho 17 letech dotáhl až do zpracování samotného díla. Je obecně známo, že na co J. Cameron šáhne, to se ani zlatu nevyrovná a tento film je toho důkazem. Stejně jako u novějšího Avatara se zde nevyhneme jistému filozofickému poselství, které má velkou hloubku, doslova. Natáčet film pod vodou je samo o sobě dosti obtížné, ale zde J. Cameron jen potvrzuje, že nezná zábran a vždy ze všeho vytěží maximum. Ovšem, takto lze ale pouze uvažovat, pokud člověk uvidí prodlouženou verzi, protože až ta dává filmu ten správný rozměr. U té původní (kratší) tolik samotná myšlenka nevyzní, alespoň ne úplně. Aby to také ale nebyla jen chvála, najdeme zde i určité množství "klišé" momentů, které samotný děj lehce narušují, ale v porovnání s kvalitou samotného díla je lze ignorovat.

Nutno konstatovat, že i když je tento film animovaný, dle mého názoru není v žádném případě pro oči dítěte. To samotné platí i o knize. Antoine de Saint-Exupéry totiž vytvořil něco, co dítě v žádném případě nemůže pochopit. Ono totiž je potřeba si uvědomit, že myšlenka, se kterou Exupéry přišel, je na tolik složitá pro oči idealistického a filozoficky ještě nevyvinutého dítěte, že ji lze plně porozumět až v dospělých letech, možná i pár let dříve. Je to totiž natolik dokonalé dílo, které svým mentálním rozsahem sahá až k samotným výšinám, co filozofie nabízí. Je obrovská škoda, že toho autor nestačil publikovat víc. K samotnému filmu - zde není o čem debatovat. To, co se v minulém století podařilo vytvořit Exupérimu, se Marku Osbornovi podařilo naprosto věrohodně přenést do animované podoby natolik, že samotnou myšlenku původního díla ještě o něco navyšuje. O hudebním doprovodu v podobě kombinace Richarda Harveyho a Hanse Zimmera rovněž netřeba debatovat. Výše zmíněným mistrům se podařilo něco, co se mi stává u málokterých filmů a to jest - naprosté psychické vychýlení v dobrém slova smyslu. Toto jsem nezažil ani u čtení samotného originálního díla. A ano, i ta slza ukápla.