Necrotongue

Čtvrtému dílu jsem přihodil i pátou pěticípou, abych potvrdil svou teorii o tom, že je seriál s každou další epizodou lepší a lepší. No, a kromě toho mě tento případ bavil zatím nejvíc. Jediným, co mi trochu narušilo celkový zážitek, byl fakt, že jsem hbitě odhalil pachatele, a pak jsem dlouho čekal, až se k tomu dobere i celý tým. Jenže ono mi to čekání vlastně nevadilo, protože jsem při něm mohl sledovat další systematickou práci, při níž stojí důkazy nad intuicí a mravenčí práce nad dedukcí. Pravda, romantickým fanouškům velkých detektivů tady musela chybět ta sebevědomá převaha detektiva nad zbytkem fauny a flóry, ale přestože nezatracuji Sherlocka Holmese ani Hercula Poirota, tohle je přece jen více ze života nás prosťáčků. Zmocňuje se mě takové tušení, že jsem v tomto seriálu našel důstojného následovníka Dobrodružství kriminalistiky. Za slabší považuji vlastně jen linii s vynášením informací, která mě jaksi nezaujala, přestože se každým dílem proplétá od samého začátku. Já bych se bez ní klidně obešel, ale budiž. / Poučení: Když střelnou zbraň k sebeobraně, pak jedině s tlumičem. Pokud budu napaden mezi dvaadvacátou hodinou a šestou hodinou ranní, nebudu alespoň rušit noční klid.

Docela drsný způsob jak naučit seniory, aby přestali důvěřivě otvírat dveře každému, kdo u nich zazvoní. Taky tu byl naznačen záchranný plán pro chřadnoucí samečky, kteří se ochable pohupují před dilematem, jak řešit situaci, kdy žena skvěle vaří, ale je až příliš často při chuti. To bylo fajn odlehčení po té finální depce. Ani třetí epizoda mi nepřinesla zklamání, dokonce jsem nabyl dojmu, že se tvůrci s každým dalším dílem zlepšují. Mě tedy nikterak nepřekvapuje, že jde o kvalitní seriál, protože si myslím, že našim tvůrcům kriminalistická témata často sedla, situace se u nás zhoršila až s idiotským napodobováním amerických, německých a francouzských vzorů a s angažováním velice špatných scénáristů u soukromých televizních stanic. U starších kousků si musí divák umět odpreparovat záležitosti poplatné době a režimu, u většiny současných je špatný celý scénář a většina hereckých výkonů. Tím chci říct, že 1. oddělení z té změti současné tvorby hodně vyčnívá (v kladném smyslu slova). Opět jsem se dočkal běžné kriminalistické praxe, nikdo neběhal po střechách, nepadl jediný výstřel a neshořela jediná služební škodovka. Jak osvěžující. / Poučení: Pošťačce s důchodem bych přece jen otevřel. 4*+

Druhá návštěva na 1. oddělení se mi zdála být lepší, protože se kriminalisté znatelně méně bratřili s nedůvěryhodnými civilisty a celé vyšetřování na mě působilo jaksi věrohodněji. Tvůrci dokonce nezapomněli ani na pověstnou empatii vůči obětem znásilnění, což je věčná bolest, protože se zde střetávají dva světy: svět ženy, které (když odhlédnu od případné bolesti) nějaký zmrd narušil její soukromí a její život tím nejhorším možným způsobem (tedy až do doby, kdy se naplno rozvine telepatie a nějaký slizák, se začne ostatním prohrabávat v myšlenkách), a svět kriminalisty, který sice (alespoň doufám) chápe její situaci, zároveň ho ale tlačí čas, protože stopa často rychle chladne (pokud vůbec nějakou má, pokud ne, je ten tlak ještě větší). Vcelku silná záležitost. Pobavila mě vyzváněcí melodie telefonu kapitána Pražáka:-) / Poučení: Jo, jo, ješitnost tě může dostat do velkých problémů. Nebo tě utopit v těch, co už sis nadělal.

Hned ze startu se řešilo puzzle a mně to přišlo jako kalkul ze strany tvůrců, aby nalákali široké diváctvo, neboť takové záležitosti lidi zvráceně přitahují. Můžeme se všichni tvářit jako empatičtí a charakterní tvorové, ale pořádně krvavá vražda nebo šťavnatý bulvární článek pořád táhnou. Vsadil bych se, že na veřejných popravách by bylo i dnes plno. Ale to jen tak na okraj. Úvodní epizoda nebyla vůbec špatná, protože na rozdíl od různých thrillerů představila reálnou práci kriminalistů, měla atmosféru i jisté napětí, herecké obsazení bylo z větší části parádní, ale... Občas někdo v orchestru zahrál falešný tón, a to mi trochu pokazilo výsledný dojem a nedovolilo mi vyšší hodnocení. Hlavně kapitán Anděl se chvílemi choval jako naivní nováček, což i mně jako laikovi přišlo hodně zvláštní. Tyto mé pocity dokonale vystihuje kapitánova otázka: "Hele, nemáš s tou vraždou nic společného?" Podobně blbě se kdysi dávno zeptal třídy můj profesor zeměpisu, když před námi stál s oznámkovaným, nepodepsaným testem: "Komu chybí čtyřka?" Moc se mi líbil komentář / recenze, kterou spáchala troufalka. / Poučení: Správný kriminalista z vražd dělí lidi na mrtvé oběti a živé podezřelé.

Tak zase jednou píšu komentář / recenzi k seriálu, přičemž je mi jasné, že se po čase stane komentářem / recenzí k první řadě. Závěrečná epizoda totiž zůstala otevřená jako hangár pro strategický bombardér. Původní Král Šumavy glorifikoval hrdinné ochránce státních hranic a dehonestoval ty, kteří nepochopili, že soudruzi myslí jen na jejich dobro a že jim ho obětavě dopřejí i přes aktivní odpor, od nové verze jsem očekával právě opačný pohled na věc, a taky jsem se ho dočkal, jenže mi byl naservírován v podobě tak bídné, že pro mě byl vlastně jen ztrátou času. Kromě, v těchto podmínkách, skvělého Oskara Hese vyčnívala herecky hlavně Gabriela Heclová. Já bych se jí tedy nechtěl svým příspěvkem nějak dotknout, může to být fajn člověk, tady svým výkonem ale opravdu vyčnívala, jen ne v tom dobrém smyslu slova. Ale to nic, nebyla v tom ani zdaleka sama. Všechny své připomínky jsem vypíchl u jednotlivých dílů, takže se k nim už nebudu vracet, ale ke spokojenosti jsem měl velmi, velmi daleko a myslím si, že si Josef Hasil zasloužil podstatně propracovanější přístup. / Poučení: Značky Nova, Prima a Soukup TV opravdu nejsou zárukou kvality.

Tvůrci uzavřeli seriál, respektive jeho první řadu, třetí, nejakčnější epizodou. No, nejakčnější... Veškerá akce sestávala jen z pobíhání po lesích, takže navzdory rychlému pohybu ve stínech smíšeného lesa to začala být poměrně záhy celkem nudná záležitost, které nikterak nepomohly jalové dialogy a nepřesvědčivé herecké výkony (s výjimkou Oskara Hese). Filmaři si dokonce dali tu práci a doplnili exteriéry o dvě kaluže, abych už nemohl argumentovat absencí mokřadů. Scénáristická a režisérská (David Ondříček!!!) bezmoc byla dobře patrná na dialogu mezi Hasilem a Zajacem, který se v jediném momentu překlopil z absolutní nedůvěry v absolutní důvěru, aniž by za tím stálo cokoli podstatného. Už v komentáři / recenzi k předchozímu dílu jsem obvinil hlavního hrdinu z nedostatku konspiračního myšlení a zjevně jsem se nemýlil, protože bratři Hasilové plánují převádění v hospodě za plného provozu. To byla zase bída... / Poučení: Do bažiny jedině s brčkem! Doporučuje hrabě von Kratzmar.

Aha, myslím, že jsem už na to přišel. V předchozím komentáři / recenzi jsem si stěžoval na nedostatek humoru, což jsem neměl dělat, protože mi při sledování druhé epizody došlo, že vlastně vůbec nejde o parodii. Problém spočívá ve faktu, že seriál točili lidé neznalí (elegantně jsem se vyhnul označení diletanti), kteří si k natáčení zřejmě nepřizvali poradce, kteří by rozuměli dané problematice. Pokud chystám léčku / přepad, pak nepostavím celý oddíl čelem k očekávanému ozbrojenému odporu, ale nechám jej utvořit alespoň tvar L, když už si netroufám na větší členění jednotky (nebo pokud má tato málo členů). No, jenže to nebylo to nejhorší, víc mi vadily nepřesvědčivé herecké výkony, nepříliš kvalitní scénář a nezvládnutá atmosféra. Kvůli těmto nedostatkům vznikla záležitost, u níž ani na chvíli nezapomínám, že jde jen o seriál, která mě nedokáže vtáhnout do děje a která mi ještě ani jednou nedopřála pohled na pověstná blata (nebo močály, jak chcete). / Poučení: Pokud je vyhlášen poplach, přeruš dosud vykonávanou činnost a kmitej.

Po první epizodě mám ze seriálu takový zvláštní pocit. Po celou dobu jsem totiž čekal, kdy už přijde ta nálož humoru, a ono nic. Asi jsem něco špatně pochopil. Než jsem si první díl pustil, čekal jsem drama ze šumavského pohraničí, Josef Hasil se ale začal rychle projevovat jako vojín Kefalín, a tím mě tvůrci přesvědčili o tom, že natočili parodii na dnes už ideologicky prohnilého Krále Šumavy. No jo, ale pak mi tady logicky chyběly ty humory, že jo. Takže ani drama, ani komedie, chudáci uvědomělí soudruzi byli na čáře v jasné menšině, jelikož Sbor národní bezpečnosti byl v té době zjevně prolezlý podvratnými živly, střežený prostor připomínal lázeňské korzo, služba na hranicích byla evidentně oddechovkou za odměnu, protože takový veget se jen tak nevidí, a jediným nebezpečím , které našemu mladému hrdinovi hrozilo, byla nákaza syfilidou. "Napište tam Josef Hasil, Šumava, to dojde." Ano, obávám se, že by jim to opravdu došlo. Král Šumavy podle tvůrců této podivnosti evidentně nebyl králem konspirace. / Poučení: Používá-li někdo při výkonu svého povolání zbraň, nelez mu za ženou.

Oriol Paulo figuruje ve dvou mých Top Ten žebříčcích, a proto od něj očekávám jen to nejlepší. No, a když to, jako v tomto případě, nepřijde, dostaví se u mě frustrace, která má následně dopad na hodnocení. Je to prostě takový dominový efekt, popřípadě zákon padajícího hovna. Seňor Paulo mě obvykle pobaví důmyslně spletitým příběhem, u něhož si v závěru už nejsem jistý, jestli se dívám na film, nebo se film dívá na mě a já si na diváka jen hraju. Režisér a scénárista v jednom totiž běžně klame scénářem tak, jako to dělá zkušený fotbalista tělem. A to byl tentokrát problém. O všechny tyto zapeklitosti jsem byl hanebně ochuzen; já si totiž myslím, že je téma psychiatrických léčeben už natolik provařené, že si nedovedu představit, čím by mě ještě mohli filmaři překvapit. A pokoušet se udržet mou plnou pozornost za těchto okolností po tak dlouhou dobu (protože stopáž byla skutečně obsáhlá) bylo prakticky nemožné. Ani můj oblíbený inkvizitor holt nemusí být neomylný, ale faktem zůstává, že i když jsem se tentokrát dokonale nebavil, žádná katastrofa to přece jen nebyla. / Poučení: Každý je psychicky zdravý jen do doby, než si promluví s psychiatrem.

Víte, já mám takový problém; je mi jasné, že se musel Petr Jákl sakra otáčet, aby dal dohromady všechny ty dolary, a má můj obdiv za to, že to dokázal, ale nedokážu se přemluvit k tomu, abych výslednému produktu říkal český film, když na mě po celou dobu mluvil anglicky. Ale to je jen můj osobní problém, který neměl vliv na mé výsledné hodnocení. Chápu, že by bylo extrémně předraženým krokem (přímo šílenstvím) točit velkofilm o husitských válkách, ale to, že Petr Jákl umístil Yana Sheeshku, Sigismunda "The Red Fox" a Henryho Rosenberga do období, z něhož o Žižkovi nic nevíme, považuji za alibismus. Místo historického filmu vycházejícího ze skutečného příběhu Jana Žižky tak šlo o čistou fabulaci, s níž se nedalo šlápnout vedle, protože žádná pevná cesta neexistovala. Ale co už, originální název tohoto snímku je Medieval a v tomto ohledu se Petrovi Jáklovi zadařilo, protože si tady lidé toho středověku nadělali navzájem poměrně hodně a musím uznat, že ač se mnou odborníci z řad skupin historického šermu asi nebudou souhlasit, mně se předvedené akční scény líbily. Chyba nastala už v čase, kdy byl film mocně propagován pod názvem Jan Žižka. S původním názvem a bez historických postav z toho mohl být průměrný, středověký, lesní akčňák. Shrnutí: Film o začátcích budoucího vojevůdce a propagátora puzzle z upravených žebřiňáků mě zaujal jen akcí, ale příběh mě úplně minul, hladinu emocí nezvlnil, a přes nepopiratelnou snahu u mě vyzněl poněkud jalově. Mimo hodnocení se musím zmínit ještě o titulcích, které k mé verzi spáchal někdo, kdo se hrdě podepsal jako vilino 111. Já sice dotyčného neznám, musí to ale být příbuzný toho, kdo si říká Překladač Google. Jedině tak si dokážu vysvětlit momenty, v nichž se ta která postava zamyslí, pak řekne: "Well...", a titulek mi sdělí: "Studna...". Díky videohrám jsem si naštěstí zlepšil angličtinu natolik, že jsem nebyl na dili....vilina odkázán. / Poučení: Pokud hodláš točit historický nebo "historický" film nastuduj si rozdíly mezi lukem a kuší.