Necrotongue

Tentokrát jsem se občas docela pobavil, vtip o protézách jsem sice znal, ale v podání Marka Taclíka přesto pobavil, podobně jako jeho skvělý způsob, jak zatočit s rakovinou. Klidně bych oželel setkání se sestrami Kateřinou a Kairou Hrachovcovými. Ani jednu příliš nemusím.

Nevím, nevím, jaké by bylo mé hodnocení, kdyby ten hajzl nesejmul Jerryho. Důvody, proč dnes ne, mě docela pobavily, ale příliš jsem nepochopil, proč tahat rakovinu do komedie. Zatím mě seriál příliš neoslnil.

Marka Taclíka jsem měl vždycky rád, protože mě vždycky uměl rozesmát, ale tentokrát mi na jeho výkon, pečenou orlici a rande s orkem stačily jen dvě hvězdičky, a to ještě váhám, jestli jsem to nepřehnal.

Když vezmu tento seriál jako celek, musím přiznat, že se mi velmi líbil, pokud jde o jeho závěr, to byla téměř úplná katastrofa. Kromě velkého množství výhrad k poslední epizodě jsem byl jinak velmi spokojeným divákem, který se po čase opět dočkal slušného domácího seriálového počinu. Překvapilo mě, že ani akční scény nevyznívaly hloupě, ty u nás bývají často velkým problémem, tentokrát ale vypadaly celkem důvěryhodně, takže ano, Mamon mě bavil, a kdyby tvůrci nevypustili závěr, možná by mě donutili přitlačit na hodnocení.

Proč? Já sa ptám, proč? Celou dobu tady seriál chválím a tvůrci závěr zavraždí tak brutálním způsobem, že by se měli obávat výjimečného trestu. Chtěl jsem toho spoustu napsat, ale nemůžu, protože by to vypadalo, že jsem opisoval od Jary.Cimrmana.jr, se kterým jsme byli u posledního dílu evidentně na jedné vlně. Snad bych jen dodal jak moc mě dojalo nádherné obrácení novinářky Marie i státní zástupkyně na pravou víru, to byl fakt maras.

No a je to tady, došlo na má slova, piškot se neosvědčil, přitom jsem už dvakrát upozorňoval na PRECLÍK!!! Ale mě prostě nikdo nebere vážně. Páté epizodě bych býval udělil pět hvězdiček, kdyby nebylo celé řady předvídatelných situací, které mi zbytečně kazily divácký zážitek. I přes tuto připomínku se stále jedná o velice solidní seriál, který mě baví a už se těším, jak se to celé vyvrbí.

Čtvrtá epizoda mě potěšila výbornou atmosférou i neustále působícím lehkým napětím, děj se i nadále zajímavě proplétal a přinesl jasné poučení o tom, že když už si pořídíte velký dům, musíte mít pod rohožkou preclík. Eva Vlčková preclík neměla, a jak dopadla, aha? Po několika pokusech mohu zase jednou prohlásit, že se mi líbí český seriál, doufám, že poslední dvě epizody nezklamou.

Tempo příběhu ve třetí epizodě lehce pokleslo, zřejmě to bylo tím, že se vše jen tajemně naznačovalo, takže se za celou dobu vlastně nikdo nic nedozvěděl. Sice jsem jednu hvězdičku ubral, ale i tak jsem byl v zásadě spokojen, protože se děj více točil kolem politiků a lobbistů, a to já můžu.

Tentokrát jsem byl mnohem spokojenější než po shlédnutí předchozí epizody. Šest měsíců mezi oběma díly uteklo jako voda, příběh nabral velmi slušné tempo, navíc se i hezky zaplétá, takže jediným rušivým elementem byla pro mě postava Jany Skálové. Vcelku rychle jsem pochopil, že asi nepůjde o kladnou postavu, nejen z jejích činů, ale hlavně proto, že to Tereza Hofová dává najevo každým slovem i pohybem a postava tak působí krajně prvoplánově.

Po první epizodě mám dost protichůdné pocity, příběh se mi zdá být velmi zajímavý, rozkrývání korupční kauzy mi na naše poměry sedí daleko více, než objasňování třinácti vražd v třináctidílném seriálu, který jsem viděl nedávno, jen mě mrzí ztráta nejcharizmatičtější postavy už v prvním dílu. Taky se nemohu zbavit dojmu, že se tvůrci snaží vytvořit atmosféru typickou pro severské filmy a seriály, myslím, že je to úplně zbytečné. Nevím, nakolik se komu osvědčil piškot jako bezpečnostní systém, já už dlouhé roky spoléhám na preclík.