Florfila

Skvělá zvrácená jízda Borgiů mě pohltila takřka na jedno nadechnutí. Herecký výkon Jeremy Ironse byl dechberoucí. Ve chvíli jeho majestátního nástupu na papežský trůn mě při pohledu do jeho tváře mrazilo. Vytříbené dialogy, které takřka vždy znamenaly jistý dvojsmysl - tomu se říká diplomacie! Ve výběru herců se tvůrci nemohli trefit lépe. Věřila jsem jim každé slovo. Charismatickému Cesaremu jsem podléhala a odpouštěla veškerá zvěrstva, kterých se dopouštěl. Juanova nepříčetnost, nevyrovnanost a netrpělivost byla uchvacující. Lucrezie byla tak okouzlující, že jsem chvílemi přemýšlela o své orientaci. :o) Celkově byl seriál natočen velmi poutavě a bez příkras, ve velmi obdobném duchu jako Tudorovci. Jen tak dál tvůrci, čiňte se a já zůstanu věrná... :o)

Emocionální vrh! Tvůrci servírují žívotní moudra a zkušenosti co se do Vás vejd a to takovým způsobem, že se Vás to neskutečně dotýká. Asi není moc dílů, kdy bych nebulela jak malý děcko. Každý díl je jedinečný a děj krásně navazuje. Pravda, nerozhodnost Greyové je někdy až moc, ale tak nějak to tam patří. Každá postava má propracovaný charakter, svůj vlastní život a problémy, které se potkávají v nemocnici. Tenhle seriál by neměl nikdy skončit. Byla jsem moc ráda, že mimo řešení diagnóz a každodílově se opakujících řešení nádorů, zlomenin, atd. jsem mohla sledovat i život stážistů, stejně jako doktorů jejichž osudy se prolínaly jak to jen bylo možné. Jsem blázen do Christiny a její tvrdosti, ambicióznosti. Jem blázen do Georgíkovy nevinnosti a sladkosti - když se stalo, co se stalo, byla jsem z toho v háji jako bych ho osobně znala. Každá postava měla své, každou jsem měla ráda, každá jakoby platřila do mého života. Takže BRAVO!, takhle se to dělá, takhle se točí, tak to má být...

15 minut stačilo, abych věděla, že tahle barevná slátanina je děsnej průšvih. Sci-Fi je sice Sci-Fi, ale tady ani tohle nepomohlo. Nejen, že tenhle paskvil nechci nikdy vidět, ale nechci o něm ani slyšet, ani číst! Fuj!

Je to opravdu podivuhodný příběh. Tak okouzlující, tak smutný, tak veselý, tak smířený. Fincher tomu dal neuspěchané tempo, ale v tomhle případě mi to nikterak nevadilo. Koukám se na to jako na pohádku. Celý příběh je krásně nevinný. A je to jedna z mála rolí, kde se mi Brad Pitt opravdu líbí. Sláva maskérům. Hra s časem byla pojata opravdu zajímavě. Všichni chceme občas vrátit čas, ale změnilo by se něco?

Vzdávám hold těhotný Belle a tomu, jak ji maskéři dokázali opravdu bezchybně zřídit. Tohle bylo na celém filmu nejlepší...

Jsem ráda, že do žejdlíčku plného nudy se přimíchala i špetička akce. Ze všech Twilight slátanin, je tato bez pochyby nejlepší - ale pouze v rámci její blbosti. A jsem ráda, že pohled na Jacoba mě dokázal vrátit do pubescentního stavu, jelikož se na něj kouká fakt krásně - tak konečně byl uspokojen záměr snímku... Nadále mě také fascinuje zvláštnost Belly a jak to Stewartka umí výborně podat. Pravda, někdy až moc. Co se milostné trojky týká, přijde mi to dost ujeté, ale proti gustu... A pořád je tam hodně přírody, dostatek Jacoba, tak jsem to nějak vydržela... Ale znovu podotýkám, že kdybych neměla ráda upíry, vlkodlaky a další stvoření, zvládnout sedět u toho od začátku až do konce by bylo daleko náročnější.

Tak tady už je to opravdu na mašli. Co to sakra má bejt??? 125min totálně o ničem, a to nic ještě přitáhly za vlasy takovým způsobem, že už to ani není možný. Jedna scéna natočená ve všech možných i nemožných úhlech. Nudou jsem se málem ukousala. Je vidět, že se opravdu nikdo nad ničím nepozastavuje, hlavně když to sype. Fuj! Styďte se!!! Tohle by mě nebralo ani v pubertě.

Je to hrozná slátanina. Utahaná a nudná... Snaha kamery přesvědčit, jak jsou hrdinové neodolatelně nádherní, tím že 5 minut zabírá každičký pór pleti jednoho, nebo druhého, mi vyloženě vadila. Celkově je to celé pojaté jakoby vám někdo nutil své myšlenky (jsou krásní, jsou neodolatelní, puberťačky a puberťáci zblázněte se do nich)... Jediný kdo mě přesvědčil byla Kristen Stewart, která mladou podivínku, jakoby měla v krvi. Příroda a obydlí Cullenových se mi taky velmi zamlouvá. Nicméně, jelikož mám slabost pro upíry, vlkodlaky, čaroděje a tak... zřemě se na další díl ještě mrknu.

Hodně brutální snímek. A ojedinělý v tom, že bylo cíleně popraveno jako první dítě. Z toho jsem měla doslova šok. Ale celkově mi to přišlo místy moc utahaný. Ale předpokládám, že utahanost měla značit spíše napětí. Počínání rodinky v zajetí mě doslova zvedalo ze židle... Nejspíš to mělo působit realisticky, protože kdo může vědět, jak by se v takové situaci zachoval a jestli by byl schopen nějakého racionálního chování. Zřetelně jsem cítila deformaci svého vnímání v rámci podobných filmů, kde hrdinové přesně vědí, co mají dělat, jsou pohotoví a z každé nesnáze se hravě dostanou. Tim Roth byl jako vždy úchvatný - ten má na tyhle psychopaty obličej jako vyšitý. Jen si nejsem jistá, že kdybych si předem nepřečetla, že se jedná o hanu médií, nejsem si jistá, zda bych to pochopila. A když Roth mluvil přímo do kamery a navazoval kontakt s divákem, mám pocit, že by mě to spíše mátlo. A fascinovalo mě jeho moderátorské počínání. V tomhle bych neváhala trochu zatlačit na pilu. Další záležitost, kterou nemohu odpustit, je rozstříknutá krev po televizi a nad televizí, po zabytí dítěte. Opravdu pochybuji, že byl klučina tak vysoký, snad jen kdyby se střílelo zespodu. Ale to už jsou spekulace, na které nemám mozek. To, že v celém filmu zazněla zvuková kulisa jen 3x, jinak se vše odehrávalo bez písničkářských podkladů, považuji za vcelku dobrý tah. Jsem zvědavá, jak tuhle záležitost uchopili Rakušané. Těším se na srovnání.

Naprosto klasicky vykreslené postavičky z IT vedle "normálních" lidí. Ze začátku mi trochu vadil dojem, že seriál je založen na užaslých a šokujících výkřicích Jenn a Roye, ale postupem času se na výkřicích ubralo a seriál začal být vtipný i bez toho. Pravda, některé postavy, respektive jedna postava mi tam neskutečně vadila - Richmond. Ale bylo mi sděleno, že kdybych lépe znala prostředí IT, věděla bych. No, kdo ví. Nejlepší byla 3. série, u které jsem se bavila opravdu hodně. Tento seriál je pro mě tak trochu sporný, některé díly byly opravdu skvělé a některé zase neskutečně nudné. Nejvíce ze všech mě však bavila postava Mose - to byla opravdu unikátní ajťácká ukázka.