Korbitch

Skvělá stylizace osmdesátých let, ze které by si mohli pánové Tarantino s Rodriquezem vzít příklad. Jenže téma je naprosto žalostné, tempo to má jako osmdesátiletý kardiak na nákupu v Kauflandu, že jsem musel polknout Semtex, abych neusnul i s malým Mišákem na hrudi /syn/, klasické a klišovité iracionální chování postav viz sejmeš týpka s pistolí a tu necháš ležet na zemi, to jako pardón, ale WTF a konec nekonec tomu už vůbec nepřidal, tudíž nemůžu tohle "osmdesátkový" dítko hodnotit výše než třema shurikenama, byť po režijní stránce je zvládnuto s přehledem.

Přeplácanost hadr. Celou situaci bych řešil páčidlem a už vůbec ne tím, že bych se klonoval milionkrát na druhou. S časem prostě nevyjebete.

Tenhle film je jako dokonale slepená rozbitá váza. Drží to pohromadě, ale vy stejně víte, že je mezi tím tuna lepidla, aby se to nerozpadlo na sračky. Rozjezd to má snad ještě pomalejší, než lokálka českých drah a na to, že to má být komedie, je to teda hodně málo vtipný. Politická satira je sice dohnána téměř k dokonalé zvrhlosti, ale jak jsem řekl, drží to pohromadě jen tak tak.

Bohužel. Nadějný koncept pohřbený špatným scénářem, byť se slušnou atmosférou, ale s nijakým koncem. Místy jsem sice byl mírně napjatý, jenže co z toho, když se najednou během hororové scény objeví na obrazovce: Chapter three...Já bych do toho sklepa zavřel režiséra se scénáristou.

Prosímtě, Ridley, už nám hlavně nikdy nic nevysvětluj.

Já furt nevím, co proti tomuhle pořadu někdo má. Kecy o šukecu prostě nezabaleně na vostro. Nazdar.

Další amík vošoustal anglickou verzi a pak ji ještě se zasychajícím spermatem naservíroval nic netušícímu publiku v domnění, že mu na to nikdo nepřijde. Oh, jak infantilní blb.

Řekněme, že splácanina Transformeláků a Crysis mohla dopadnou podstaně líp, a to i bez ohledu na největší přehlídku falešných čínských součástek ve výzbroji americké armády. Před projekcí jsem kroutil hlavou nad stopáží, jenže po 35 minutách jsem věděl, odkud vítr fučí. Museli tam totiž na začátek narvat romantickou komediální předehru a fotbalový zápas. Až pak teprve nakopli lodičky a vyrazili jachtit. Ahoooj, křičeli na sebe. Přístupnost snad od pěti let včetně infantilního humoru tomu taky moc nepřispěla, a když mimíci s kaktusem místo brady sundali přilbice, bylo to špatný a gumový, byť digitální. Všechno vygradovalo náborem domova důchodců, kdy jsem fakt už jen čekal na svýho dědu, jestli se tam neobjeví jako křoví. Samozřejmě nemohli chybět blikající a točící se věcičky s co možná nejvíce ozubenými kolečky. Celkově vzato tahle pohádka ale nedopadla úplně nejhůř a třeba drift s letadlovou lodí vyloženě zaplavil a to i přes to, že Rihanna by měla kvákat a nehrát si na herečku.

Čebrenej filtr na kameru a jedém. Neskutečná prapříšernost, ve které mě dohnal k tomuto komentu filmový moment, kdy utíkají na konci filmu před opicemi a běhají si tam v klídku po vyšlapaných cestičkách, přitom se mají nacházet v nedotčené divočině. Asi tam opičky běžně pořádaly pěší tůry. Digitální efekty byly taky moc fajn nó. Thajci by se měli zaměřit na výrobu harddisků a vysrat se na točení "filmů".

Od naprostého opovržení k totální a bezmezné úctě. Stydím se, že jsem kdy vůbec haněl tento luxusní počin a jen doufám, že Chuck Lorre bude dál valit seroše jako je toto a Dva a půl chlapa. Tomu jsem taky přicházel na chuť postupně. Ano, mohl bych to brát stejně suše jako....