major.warren

Evropa, Evropa je dokonalou ukázkou lidského boje o přežití (podobně jako např. Nabarvené ptáče) a také zfanatizované společnosti Třetí říše. Zároveň v sobě ukrývá složitou otázku, kam až je člověk ochoten zajít proto, aby přežil... Z mého pohledu se jedná o nejsilnější a filmařsky nejvyspělejší film Agnieszky Holland. V hlavní roli Salomona Perela (ten skutečný se objeví jen na krátký okamžik ve finále) se představil výborný Marco Hofschneider, který celý film táhne od začátku do konce. Vyzdvihnout lze režii samotné Hollandové, skvělý scénář, ve kterém nic neruší ani nepřebývá, a také všechna ostatní řemesla od kamery a zvuku přes výpravu a kostýmy až po hudbu Zbigniewa Preisnera. Evropa, Evropa je vynikající film, který by se měl povinně promítat na hodinách dějepisu. Obraz války a s ní spojené lidské existence bojující o život totiž přibližuje neuvěřitelně poutavě i pravdivě.

Naprosto skvělý film a jeden z nejlepších fantasy filmů jaký jsem v posledních letech viděl. Nejsem zrovna fanda do světa Harryho Pottera, všechny filmy jsem sotva viděl vcelku, a proto byly pro mě Fantastická zvířata a kde je najít příjemným překvapením. Eddie Redmayne je dobrý herec a roli Mloka Scamandera si tu vyloženě užívá. Katherine Waterston byla též skvělá a Dan Fogler, tak ten by měl za svůj výkon dostat oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, protože byl absolutně vynikající. David Yates je velmi dobrý režisér, což potvrdil právě tímto filmem. Myslím, že si Fantastická zvířata zaslouží nějakého toho Oscara, především za hudbu (James Newton Howard), kameru (Phillipe Rousselot) a vedlejšího herce (Dan Fogler) a kdyby to šlo tak i za kostýmy a výpravu:-). 7,5/10.

Fantastická zvířata 2 rozhodně nejsou úplným brakem. Začnu kritikou. Největší chyba? Scénář! J.K. Rowling sice opět sama převedla svůj svět na filmové plátno, ale dosti jí to vrže. Druhý díl nemá samostatně fungující kostru jako jednička a sama Rowlingová až moc fantazíruje. Řešení: Jen jedno, ale sakra vypiplané pokračovaní, kterým se celá sága Fantastických zvířat kauzálně i formálně uzavře. Eddie Redmayne jako Mlok Scamander hraje opět výtečně, vtipně, zároveň nepodléhá slabším scénám a dodává filmu kouzlo filmu předchozího. Johnny Depp byl pro roli hitlerovského Grindelwalda skvělou volbou. Vizuálně je to standard utápěný v CGI. Kouzlo prvního dílu mi tu dost chybělo. James Newton Howard opět předvádí standardní ba chvílemi až geniální hudební doprovod. Hudebně je to krásné a možná o něco živější než jednička. Celkově jsem zvědavý na trojku, byť nejsem z druhého dílu zrovna nadšen, natož pak příjemně překvapen jako u jedničky. 60%.

Skvělé pokračování. Celá série je kult a moje dětství. Louis De Funes se vrací jako komisař Juve a legendární Jean Marais v dvojroli Fantomase a novináře Fandora. Půvab pak jako vždy dodává Mylene Demongeot coby krásná Helena. Celkově mám díl Fantomas se zlobí z trilogie rád nejméně, ale i tak se na něj vždy rád povídám. Opět fantastický příběh, tentokrát v prostředí nádherného Říma, zakončený legendární honičkou v kopcích a odletem Fantomase v létajícím autě. Byť to je dneska trochu k smíchu, jako celek Fantomas dodnes neztratil nic ze svého kouzla. Film samozřejmě doplňuje legendární hudba od Michela Magneho, za kterou měl dostat Oscara!

Fany je živoucím důkazem toho, že Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková byly největší herečky své generace; Bohdalka je koneckonců živoucím důkazem stále. Dokonalý psychologický střet rázné a odměřené primářky (Jirásková) a prostinké, ale vlastní srdce pro druhé rozdávající Fany (Bohdalová). V rámci skvělého scénáře Jiřího Hubače, jenž nikdy nesklouzl k lacinosti či plytkosti, a pod režijním vedením Karla Kachyni to ani jinak dopadnout nemohlo. Bohužel je to z mého pohledu trochu polozapomenutý klenot české filmové tvorby 90. let. Hubačův scénář vypráví neskonale dojemný příběh, který baví i dojímá, není v něm nic efektní ani vypočítané. Celek je jako ryzí zlato. A ten závěr? Hubačova tvorba by šla shrnout jednou větou: UMĚNÍ JE VÝRAZ CITU. V jeho pojetí tomu tak opravdu bylo...

Fargo je pro mě srdcová záležitost a navždy už můj nejoblíbenější film od Coenů. Těhotnou šerifku (výborná Frances McDormand) na stopě zločinných packalů (geniální dvojka Steve Buscemi / Peter Stormare) a jejich najímatele (dokonalý blb William H. Macy) v mrazivém prostředí zasněžené Minessoty si vždycky vychutnám až do konce. Mrazivost ještě umocňuje kamera Rogera Deakinse a minimalistická hudba Cartera Burwella. Cynicky svérázný humor bratrů Coenových nezná mezí (naštěstí). U scény s drtičkou se např. pokaždé válím smíchy a třesu se zároveň. Kultovní krimi thriller.  U mě to nejlepší hodnocení. Dva Oscary za nejlepší herečku a původní scénář.

"To víš, ženský jsou nevyzpytatelný." Snímkem Faunovo velmi pozdní odpoledne otřásla Věra Chytilová snad nejvíce za svou kariéru zavedenými klišé a předsudky, přičemž v rovině "vědomí souvislosti" opět úderně vystihla obraz pokřivené morálky socialistické společnosti. Obsadit do role milovníka Fauna, namísto bonviána Kopeckého, robustního Suchařípu a do role jeho kumpána Jiřího Hálka, byla trefa do černého. Pořád nevím, zda mě Suchařípovy fialové ponožky v kombinaci s bílým oblekem víc straší nebo uchvacují.

Vávra uměl! Převést nejkrásnější písmo Jiráskovo do živých obrazů s nosnou dávkou dramatického napětí, navíc jako svůj debut a ještě k tomu s dvěma tisíci komparsisty... to by mohl závidět kdejaký hollywoodský nádeník!

Fitzcarraldo nejspíš už navždy zůstane Herzogovým životním projektem. Z každé minuty je znát režisérovo ohromné úsilí převést na plátno svůj sen. Právě metafora lidské posedlosti a odhodlání, a zároveň jedinečná ukázka střetu dvou odlišných kultur (přičemž právě nádherná opera, rozléhající se do všech stran neprobádaných končin amazonského pralesa, symbolizuje příchod moderní civilizace), posouvají Fitzcarralda z vod běžné filmové tvorby do říše projektů snů, za nimiž stojí neuvěřitelné množství tvrdé práce a nepolevujícího zápalu (dokument Břímě snů o vzniku tohoto impozantního díla jsem ještě neviděl, ale rozhodně ho plánuji). Herzog kdysi tvrdil, že on sám by velmi nerad hrál Fitzcarralda (v původním obsazení byl např. i Jason Robards), což je vcelku logické, nicméně stojí za to si uvědomit, že Herzog sám je v podstatě jedním takovým Fitzcarraldem: mužem, který se pere za své sny, který jde za hranici nemožného, a který ve finále vytváří neuvěřitelné a fascinující. Herzogovo osobní nasazení je znát z každé minuty filmu a celému příběhu mimořádně přidává na síle. Klaus Kinski v roli Fitzcarralda předvádí zřejmě svůj životní výkon (absolutně nechápu, že nezískal ani nominaci na Oscara). Kinski v hlavní roli ani příběh samotný nejsou tak drásavě pochmurní ani drsní jako tomu bylo v jiném projektu dvojice Herzog/Kinski, Aguirre, hněv boží, který v podstatě vypráví o podobných věcech (posedlost, střet civilizací), avšak Fitzcarraldo je v mnoha ohledech spíše jeho protipólem, je divácky příjemnější, celkově působí velkolepěji, přesto ve srovnání s Aguirre nijak nestrádá na přirozené síle, natož na filmařské hodnotě. Pro mě je to jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Že Fitzcarraldo nezískal žádného Oscara mě na jednu stranu mrzí, rozhodně by si jej zasloužil více než desítky jiných oceněných. Na stranu druhou by se ovšem stal součástí onoho „cirkusu,“ o němž Herzog a Kinski vždy hovořili a proti němuž svými filmy společně bojovali.

"Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš." Nejspíš nejlepší film, jaký jsem dosud viděl. Naprosto dokonalý Tom Hanks v roli prosťáčka, který byl u všeho a všude. Vynikající scénář (Eric Roth) i kamera (Don Burgess). Skvělá je ovšem i hudba Alana Silvestriho, který napsal neskutečně krásné party. Z herců se mi moc líbil i Gary Sinise jako poručík Dan a samozřejmě kouzelná Robin Wright Penn (Jenny). Desítky nezapomenutelných scén od "letícího peříčka" přes setkání ve Washingtonu až po loď v bouři, kdy si poručík Dan slovně vyřizuje účty s Bohem. Forrest Gump je především filmem o lásce a je natočený s takovým citem a tak úžasně, že mu zkrátka nejde udělit nic jiného než 100%. Je to hollywoodská podívaná se vším všudy, přesto každý náznak kýče nebo sentimentu je zde vykoupen buďto humorem nebo skutečně silnou dávkou emocí. Film, který nikdy neomrzí. Šest Oscarů za nejlepší film, režii, hlavního herce, adaptovaný scénář, střih a vizuální efekty.