major.warren

Million Dollar Baby není film jen o boxu. Na první pohled komorní "boxerské" drama, za nímž se však skrývá nejedno skryté poselství. Clint Eastwood je pan filmař. Opět si zde našel roli na tělo - starý mručoun Frankie Dunn, bývalá boxerská hvězda, chlap s těžkým srdcem a komplikovaným vztahem se svou dcerou. V tomto ohledu Clint už jiný nebude, ale proč také? Hilary Swank je v roli Maggie naprosto dokonalá. Do role se převtělila tělem i duší. Citové scény zahrála snad ještě lépe, než samotné zápasy. Ale Morgan Freeman, no já nemám slov. Ten byl tak skvělý, že už nevím kdo jiný by měl ty ceny dostávat. Jeho průvodní komentář celým filmem vůbec neruší (dabér Rímský mu dodal ten správný vyprávěcí tón). Freemanův hrdina Eddie Scrap Dupris, Frankieho starý kamarád, je zkrátka tichým tahačem celého děje, a jeho vyprávění, byť občas sklouzává ke zbytečné výmluvnosti, je skutečně nádherné. Skvělý scénář napsal výborný scenárista a režisér Paul Haggis. Baví mě, že scénář drží boxerské prostředí jen jako jakousi kulisu celého dramatu, za nímž se skrývá téma eutanazie, smíření či sebe-odpuštění. Tom Stern se opět postaral o vynikající kamerové záběry, které doceníme zejména, když se po večerech cvičí nebo při těžkých zápasech přímo v ringu. Hudbu si složil sám Clint Eastwood a myslím, že se mu velice povedla a, že není jen skvělým hercem a režisérem, ale i skladatelem. Minimalistické, ale nádherně pasující. Million Dollar Baby je film, který člověka poznamená. Není jen o boxu, který zde figuruje spíše jako prostředník. Je to film o lidech a vztazích. Takhle může fungovat život a Eastwood o tom vypráví prostě skvěle. Je tu strašně moc silných momentů. Od úvodního uvedení do děje, kdy nás Freeman perfektně seznámí s boxem a jeho hrdiny, přes komplikované vztahy Frankieho s Maggie, až k vrcholné fázi boxu a následnému nešťastnému skonání. Eastwood nabízí i prostý humor. Je tu spousta velkých míst. Moc se mi líbilo, jak Maggie přemluvila Frankieho k tréninku. To byla jedna z nejlepších a možná vůbec nejlepší scéna filmu. Stejně jako sekvence, kdy boxeři mlátí malého "Bouchače" a Morgan Freeman to jde dát do pořádku:-). Když už by se chtělo něco vytknout, tak může divák konstatovat, že v polovině filmu se mu trochu odtrhávají oči od obrazovky, protože je toho prostě moc, a divákovi přijde, že to Eastwood chvílemi protahuje. Ale jakmile se objeví Medvědice a Maggie končí v nemocnici, nabere děj totální rychlost a sílu. Ještě můžeme zmínit i velice působivé a kvalitní kostýmy a velmi dobré masky. Dále se mi líbilo, že první půlka filmu byla sportovní, zato druhá byla velice psychologická. Baví mě ten kontrast. Scény v nemocnici, kdy Maggieini příbuzní přijedou po týdnu do špitálu a žádají převod peněz na sebe, jsou prostě ukázkou lidské špinavé povahy. Zato finální scéna, ta je ukázkou lidské odvahy, odpuštění, vysvobození. Nemám rád scénu, kdy Frankie dá Maggie dávku adrenalinu aby jí vysvobodil. To byla nejdojemnější a zároveň nejsmutnější scéna filmu, která dle mého patří vůbec k těm nejlepší z Eastwoodovy filmografie. U mě to nejlepší hodnocení. 90%. Čtyři Oscary za nejlepšího vedlejšího herce, hlavní herečku, režii a film.

Pro mě až příliš „jiný“ Jarmusch, než bych čekal. Mimo zákon je opravdu dobrý film, který obsahuje Jarmuschův styl a je krásným odkazem na staré vězeňské filmy a žánr noir. Jen mi tam chybělo něco těžko vyjádřitelného, kvůli čemuž nejspíš preferuji filmy jako Noc na zemi nebo Paterson. Samozřejmě lze vyzdvihnout herecké výkony. Skvělí John Lurie a Tom Waits v hlavních rolích nevinných trestanců Jacka a Zacka, kteří se nedobrovolně dostávají do vězeňské cely. Jako vždy však herecky exceluje Roberto Benigni v roli jejich italského komplice! Humor i poetiku snímek Down by Law má, ale jako celek nebudí takové ovace, jaké jsem očekával. Rozhodně ovšem stojí za zhlédnutí. Je to nápaditá krimi komedie, natočená v krásném černobílém formátu, a nechává nás nahlédnout do království amerického nezávislého filmu. 7/10.

Misie je nesmírně hluboký film. Nese v sobě ohromné poselství a zcela otevřeně se vyjadřuje k otázkám víry, dobyvatelů a s nimi spojeného střetu dvou odlišných kultur. Roland Joffé měl vždy velký cit pro točení filmů se sociálně-historickou tematikou. Tentokrát si za téma zvolil příběh domorodých indiánů Jižní Ameriky, kteří se v pralese nad vodopády Iguazu snaží společně se skupinkou jezuitů vybudovat misii a obrátit se k víře. Následně však musí bojovat se zástupci samotné církve. Robert De Niro (v jedné ze svých nejlepších rolí) je tentokrát trochu upozaděn díky fenomenálnímu výkonu Jeremyho Ironse v roli otce Gabriela, byť De Niro jako kapitán Mendoza (nejprve krutý otrokář) projde od začátku do konce jedinečnou proměnou. Výborný scénář napsal Robert Bolt, slavný autor epických filmů, a za krásnou kamerou stál Chris Menges (zasloužený Oscar). Hudba Ennia Morriconeho, jež má zde silnější úlohu než kdy předtím, sahá za hranice filmové hudby a celé téma nadčasově přesahuje. I Morriconeho hudba je totiž ztělesněním dvou různých kultur; z části využívá běžných hudebních nástrojů (hoboj), z části zase tradiční hudby indiánů (bubínky), to vše kombinuje se sborem. Význam tohoto snímku je stále aktuální. Boj a víra v lásku a svobodu totiž zůstávají věčné historii navzdory. Film s sebou zároveň přináší ponaučení, ze kterého se však nepoučitelný svět nikdy poučit nedokáže. V paměti mi utkvěla spousta výjimečných okamžiků, např. první setkání domorodců s otcem Gabrielem (a jeho hobojem), či úžasná sekvence Mendozova soužití s indiány. Závěrečný obraz dětí odplouvajících na loďce (za doprovodu Morriconeho "Miserere") mě pokaždé zasáhne u srdce. Nábožensky moc důležitý film.

Misery nechce zemřít je rozhodně jednou z nejpovedenějších adaptací knihy Stephena Kinga. Ne snad že by dosahovala kvalit Osvícení, neřkuli Vykoupení z věznice Shawshank, ale atmosféra, vytříbené postavy a uzavřené prostředí utvářejí z celku velmi povedený psychologický thriller, který v závěru přechází až na hranici hororu. Kathy Bates podává v hlavní roli Annie Wilkesové výkon fascinující, stejně jako děsivý. Svou životní šanci vzala pevně za pačesy a už ji nepustila. Oscar za její výkon byl jednoznačně oprávněný! James Caan v roli spisovatele Paula Sheldona je ovšem také herecky přesný a v závěru se Batesové stává rovnocenným partnerem, byť její vítězství je jasné již od začátku, když si zraněného spisovatele přinese do svého domu. Scenárista Goldman a režisér Reiner odvedli zkrátka dobrou práci a povedlo se jim podle Kingovy předlohy natočit skvělý thriller.

Zajímavý a naučný pořad, který pobaví a hodně se toho z něho dozvíte. Moc rád bych se někdy do zastavárny Gold Silver podíval. Ze všech čtyř pánů mám nejraději Richarda Harrisona neboli Staříka. Má nejlepší hlášky. Rick je zase nejchytřejší. Corey nejodvážnější a Chumlee zase nejhloupější, ale je sním velká sranda. Hodně jsem se z tohoto pořadu dozvěděl a myslím, že ze všech těch amerických hloupostí jako Válka skladů a podobně jsou Mistři zastavárny vynikající pořad. Musím pochválit i český dabing. Všichni jsou nadabováni skvěle. U mě hezké čtyři hvězdičky:-).

Krásný film o životě a přátelství. Jsou režiséři, kteří umějí řemeslo, a jsou režiséři, kteří mají přirozený talent. A pak jsou režiséři z rodu kouzelníků. K nim řadím i Paola Sorrentina. Na Mládí jsem se dlouho těšil, ale něco takového jsem opravdu nečekal, přičemž nepopírám, že při prvním zhlédnutí mi chvíli trvalo, než jsem Sorrentinovu vizi dokázal patřičně přijmout. Sorrentinova poetika stojí na význačně napsaných postavách a také na prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Vizuální pojetí Mládí se nedá slovy vyjádřit. Film střídá jeden úžasný obraz za druhým, skvěle vyniká barevná pestrost a specifické nasvícení. Dvojka Michael Caine a Harvey Keitel, zejména druhý jmenovaný je můj oblíbenec, jsou naprosto výteční. Nechápu, že si Caine neodnesl alespoň oscarovou nominaci. Ale své místo si v nostalgií a melancholií prolitém Mládí naleznou i krásná Rachel Weisz, Paul Dano či Jane Fonda. Výprava, hudba, střih, těžko něco vyzdvihávat na úkor dalších řemesel, pokud se tedy dá kouzelnický trik označit za "pouhé řemeslo." Popsat o čem a jak Mládí vypráví, je nemožné. To se zkrátka musí vidět. Dávám 85%. Scény s krávami na louce a Miss Universe v bazénu jsou vrcholem filmařské nápaditosti.

Dokonalý scénář je tím, co Mlčení jehňátek staví nad většinu spotřebních thrillerů. Jodie Foster v roli Starlingové je bezchybná, leč filmu kraluje děsivě podmanivý Hopkins jako Hannibal Lecter. Jonathan Demme krom toho, že skvěle ovládá řemeslo, je také velká hračička a v každé scéně si doslova pohrává s divákem jako kočka s myší. Je zde prostor i pro hlubinnou psychologii postav, což u žánrového filmu obzvláště vítám. Je to stylové, dynamické od první do poslední minuty, řemeslně naprosto vyšperkované (střih, kamera Teda Tallyho, práce se světlem, hudba Howarda Shorea).

Za mě dosud nejlepší Almodóvar. Jakkoliv mě v souvislosti s jeho rozmanitou filmografií nejvíce zasáhly tituly Vše o mé matce a zejména pak Bolest a sláva, již považuji za jeden z nejdůležitějších filmů, které jsem dosud zhlédl v kině, právě v Mluv s ní jakoby se spojilo snad vše, co mám na Almodóvarovi jako tvůrci nesmírně rád. Silný příběh, bizarní, ale dojemné figurky, barvitost, mocná role hudby a přirozená emocionální údernost.

Neuvěřitelně napínavé. Mnichov je silnou výpovědí o adekvátní spravedlnosti. Nebo pomstě? Spielberg si opět vybral opravdu výjimečné téma. Eric Bana, Daniel Craig a další tvoří hvězdné herecké obsazení. Výborný scénář, impozantní kamera, úchvatná hudba, strhující režie. bylo fantastické. Jsem rád, že Spielberg tento historický příběh zfilmoval. Zasloužil si to. U mě to nejlepší hodnocení.

RECENZE: Drony a politika. Modeláře táhne poslání. Petr Zelenka patří již řadu let k nejnápaditějším českým filmařům a každý jeho film znamená událost. Pozornost si zaslouží i Modelář, dílo originální, silně „zelenkovské" a přitom v kontextu jeho tvorby velmi atypické. Hlavní hrdina Pavel se právě vrací z Izraele, kde zažil teroristický útok. Začíná pracovat s kamarádem Plechem v prodejně dronů, což je sice až druhá linie a jakási kulisa příběhu, ale oproti té ryze politické je neskutečně zábavná, přičemž samotná magie dronů skýtá přirozený půvab. Rafinovaností vyzařuje celá dramatická skladba. Téma touhy po nápravě světa režisér naštěstí mísí se svým osobitým humorem, přesto Modelář hrozí moralitou. Zrada tkví v prostředí politiky. Jakmile hrdinové vzlétnou s dronem, je film skvělý, ne-li stěžejní. Ovšem náhle následuje prostřih na domácí politickou scénu, a bohužel i na reálné kauzy. Citování ministrů Babišovy vlády či příprava „atentátu“ na Zemana jsou v tak chytrém díle skutečně jen nanicovatou zástěrkou vloženou čistě na efekt, z přesvědčení. Koho? Toť otázka. Ústřední dvojici chemika Pavla a obchodníka s drony Plecha ztvárnili Kryštof Hádek a Jiří Mádl. Je na místě podotknout, že sehranější dvojku bychom na půdě českého filmu sotva hledali. Hádek je tradičně perfektní, herecky se však o něco více zavděčí Mádl. Na jednu stranu je to zásluhou scénáře, jenž mu předepsal postavu divácky vděčnou. Jeho hrdina je pohodář, přitom vždy profesionální, miluje drony a létání, a na rozdíl od všech ostatních postav Modeláře je vůči politice zcela imunní. Mádlovo osvojení těla a hlasu nebudí výsměch, ale poklonu. Zelenkův film poctivě naplňuje řemeslo. Od kamery, střihu, po vynikající hudbu. Oproti jeho režii to trochu vrže ve scénáři. Politická šablona, od zmíněné citace současné domácí scény, po fiktivní kandidáty na prezidenta je dosti rušivá a působí uměle. Bohužel to skřípe i v některých dialozích a v rozložení postav. Veronika Khek Kubařová podává solidně úsměvný výkon, ujde i Kristýna Frejová coby státní zástupkyně, ale z ženského zastoupení vyhrává postava tlumočnice Zuzany Fialové, jež jediná zaujme jiskřivostí. Děj režisér pozoruhodně graduje, poslání hlavního hrdiny příběh táhne kupředu až do strhujícího finále, o němž nechcete vědět nic předem. Zelenka si vždy vybírá témata, která přesahují hranice domácí tvorby a Modelář není výjimkou. Chyby další ze snímků značky „Petra Zelenky a jeho přátel" zajisté má, nicméně ve srovnání s běžnou českou tvorbou představuje dílo zcela jedinečné, nadčasové a jdoucí za posláním! 75%