Priaxxa

Moc jsem od seriálu nečekala a to bylo dobře. Atmosféra fajn, zajímavá hudba, neokoukané tváře. Dvě hvězdy dolů za (pro mě) docela pitomé rozuzlení a taky za to, že se postavy občas chovaly fakt debilně (Jakože, ve třídě jsou s námi dvě šikanátorky a jsou to ty největší borkyně? Dvě nejlepší kamarádky, ale jedna druhý vůbec nevěří? Otec mrtvýho kluka přistihne dvě holky, jak mu prohledávají pokoj, a jako okej, cool, pokecáme si o tom, jakej to byl zm...?) Nejlepší pro mě byly první díly, kdy to fakt vypadalo na parádní duchařinu. :)

Tohle byl totální úlet... A ne v dobrém. Postavy se chovají skoro od začátku až do konce prvotřídně pitomě, kleptomanem Mathiasem počínaje, přes „AJ, get to the ground!!!“ a „I'm calling the cops“ Nari konče. Začátek kupodivu navnadil, ale pak už to šlo všechno šupem dolů. Jako takhle, jestli si z toho má divák vzít ponaučení, že krást se nemá (nemá, ale to snad normální člověk ví, ne?!)... Jediná hvězdička za začátek a za to, že jsem se u tohohle „hororu“ mistrovsky bavila naprostou tupostí jak scénáře, tak konání jednotlivých aktérů.

Kdysi jsem se rozhodla, že moje dcera, jestli nějakou budu mít, se bude jmenovat Vanda... Dítě vlků jsem jako malá hltala, prozíravý děda filmy tehdy natočil na kazetu a já si to pořád chtěla pouštět! Ta atmosféra byla děsivá a příběh taky drsný. Jeden z nejoblíbenějších filmů (spíš trilogie) mého dětství!

Velice zajímavý film a v porovnání s jinými věcmi, které český filmový svět plive mezi lidi, pro mě vyvstává. A to nejen tématem, kterým se zabývá (otevřený vztah), ale i zpracováním. Degradace vztahu, ve kterém se znuděný pár (zejména ta „něžnější” polovina) rozhodne prozkoumat neprobádané vody svého potěšení. Zprvu (trochu) žárlivá partnerka rozežehne rozbušku a roztočí kolotoč, ze kterého se evidentně vystupuje docela blbě. Partnera mi bylo dost líto (a tady bych ráda vyzdvihla Matyáše Řezníčka, protože z jeho tváře je jasně znát, co si o všem vlastně myslí a jak se cítí). Pro mě je to v české kinematografii vítané ověžení a vnímám film jako dobré (psycho)drama. 4*

Seriál jsem viděla několikrát. Ano, asi to někoho překvapí. Je to pro mě taková schizofrenní záležitost a nějak tápu, jak jej vlastně hodnotit. Zrovna nedávno jsem seriál viděla znovu a jediné, nač jsem dokázala myslet, bylo, že proletářka, tedy pardon, prodavačka Anna je vlastně pěkná husa (zejména ohledně ex Holuba). Když se v prvním díle projevila jako lvice, co umí i zatnout drápky do manželky vedoucího, a v posledních dílech beze slova podlehla manipulaci exmanžela a drzého spratka Michaly, rvala jsem si vlasy. Jasně, rozvod není jednoduchý, ale ta pasivita Anny byla pro mě hrozně nesnesitelná. Obzvlášť, když několik dílů předtím vysvětlovala cosi a kdesi pasivní, maminkou manipulované řeznici Laděnce... Love story s panem statikem byla taky taková prazvláštní... Nevím, vlastně jsem jim to nevěřila. Postupem času vnímám seriál úplně jinak. Nežila jsem v té době, takže nakolik je/není propagandou obchod s regály přetékajícími extra super, eňo ňuňo zbožím, to vím jen z článků. Co mě ale fakt bavilo, to byla lahůdková Olinka Hany Maciuchové a zaměření každého dílu na jednu z „vedlejších“ postav. Tak dávám hlavně za to dvě hvězdy. Je to vlastně blbina, ale co už, jsou i horší počiny české seriálové tvorby.

„Podle literárního veledíla" mi přijde jako dost silná slova, řekla bych „velmi volně inspirováno“, komentáře vyzdvihující „věrnost“ předloze úplně nechápu. Hodně mi chyběla část, kdy je Paul doma a poznává, že je mimo realitu. Změn je oproti knize víc, jak dějově, tak i co se týče postav – chybí nebo jsou sloučené do jedné, jejich smrt apod. – z hlediska věrnosti předloze asi mým favoritem zůstane (pravda, mírně chaotické) zpracování z 1979. Nicméně i tak je film herecky, hudebně i vizuálně výborný a hrůza války je z něj cítit prakticky každou vteřinu. Atmosféra hutná a depresivní. Válku rozhodně vykresluje na jedničku. Jako válečný film (tento žánr popravdě nepatří mezi mé nej) dobré, jako adaptace skvělého literárního díla nedostatečné. Alespoň jsem si ale osvěžila němčinu. :)

Aby bylo jasno, na tomhle příběhu je špatně podle mě skoro všechno. Postavy jsou napřesdržku, nejvíc Elle, slečna všechnovímnejlíp, co se ke svýmu BFF i ke svýmu BF chová naprosto příšerně, ovšem nijak si nezadá s Leem, bestfriendem, co je možná ještě víc manipulativní než jeho extra hot bratr, do kterého se Elle zakouká. Zápletka je celkem jasná od první chvíle a vlastně nejde o nic světobornýho. A přesto fakt nevím, co to na tom filmu nebo příběhu je, protože TKB je prostě moje guilty pleasure. Takže všechny kiksy odpuštěny.  Chemie mezi Joey King a Jacobem Elordim je nepopiratelná a naprosto fantastická, atmosféra filmu super, parádní muzika... 4*, protože prostě guilty pleasure. Vyhráli jste. Mám vám umýt motorku nebo vyleštit poháry? :)

Ou jé! Nechápu, jak někdo může říct, že jde o náboženskou agitku... Tihle lidi to prostě vůbec nepochopili, ale Pán jim odpustí, neboť chybovati je lidské. :D Pro mě jako pro mnohaletého kritika církví je Půlnoční mše bomba. Protože takhle geniálně a zároveň naprosto strašidelně vykreslený zhoubný vliv církve, respektive lidí, kteří interpretují „slovo Boží“, to tu dlouho nebylo... jestli vůbec. Ano, milé děti, fanatismus je opravdu horší než Ďábel sám. Neubránila jsem se letmé vzpomínce na Kingovo Prokletí Salemu a také trochu Bouři století, to ale nijak nesnížilo můj zážitek, spíš naopak. Inspirace tam někde byla, ale celkově byla Půlnoční mše mnohem větší jízda, než jsem myslela. A nechápu tak nízké hodnocení, protože tahle série má svoje kvality. Takhle, určitě to není pro lidi, kteří potřebují neustále akci. Rozjezd je opravdu dost pomalý (i když, jak se to vezme), nicméně pozorný divák celkem záhy odtuší, oč půjde a co se bude dít. (Nesmírně se mi líbily drobné náznaky toho, kdo je vlastně otcem lékařky.) Dialogy/monology balancující na hraně filozofických až existenciálních úvah mi vůbec nevadily, naopak, přišly mi dost zajímavé (a navíc to občas až mrazivě dokreslovalo tu náboženskou zapálenost lidí z ostrova). Ale zase, věřím, že to prostě není pro každého. (Použila bych termín věc pro náročnějšího diváka, ale nechci se nikoho dotknout. :)) Úžasný vizuál. Záběry na východ slunce nad mořem nebo mezi domy pro mě měly skoro až metafyzický rozměr, ticho před bouří jak vyšité. A vidění světa „vyvolenými“, to byla taky parádička. Budu se totálně rouhat, ale v tu chvíli jsem si říkala, že jen díky té možnosti podívat se na svět novýma očima bych to snad brala taky... :D A z krásných, prosvětlených záběrů na hřejivé slunce se plynule přesouváme k obrazům zkázy. Scéna, kdy se průvod oveček vydává na půlnoční mši za sborového zpěvu a světla svíček, z toho mě úplně mrazilo. Postavy jsou zajímavá směska. Hodně zajímavá. Bev jako totální osina v pr... řiti – špica. A to, kam ji její posedlost dostala... Geniální. Pastor, který ve své zaslepenosti rozpoutá peklo na zemi... teda na ostrově. Podmanivý, charismatický, laskavý, ale taky naprosto fanatický (Jste armáda boží!), vlastně se ani nedivím, že mu to lidi žrali. Riley, moderní verze romantického hrdiny, a jeho trochu pochroumaná rodina. Erin, která si vybrala útočiště na tom nejdebilnějším místě, co mohla. Muslimský šerif, který se musí vypořádávat nejen s problémy městečka, ale i s „hloupými nápady“ svého syna (ach, Ali... a ten konec... jo, ukápla mi slza, nebudu kecat). A mohla bych pokračovat dál. Hudba. Skladba z Titaniku dává tušit, že tahle idylka půjde brzy ke dnu... Skvělý tah. Celkově mi připadá, že hudba byla zvolená naprosto perfektně k dokreslení atmosféry. Fakt mi i díky hudebnímu podkladu občas běžel mráz po zádech. Celkově hodnotím 4* (nebýt pár okamžiků, které mi přišly jako nesmysl, jmenuji například otálení Leezy a Warrena na břehu, když měli utíkat... jako jo, chápu, šok a všechno, ale v tu chvíli jsem si fakt rvala vlasy zoufalstvím nad pitomostí... dala bych rovnou plný počet). Suma sumárum, Půlnoční mše rozhodně stojí za to, ale nejde o počin pro „tuctového diváka“ (se vší úctou ke všem :)). Je to dost hluboké, filozofické a vlastně dost depresivní, ale s nadějí na konci. Jsem opravdu nadšená a ze všech Flanaganových dílek se mi líbila snad nejvíc (i když se to s jeho dílky, kde hrají prim domy a duchové, srovnává hodně špatně, tohle je prostě úplně něco jiného).

Musím přiznat, že mě osobně Hra na oliheň nezaujala, a už vůbec mě neoslnila. Hlavní problém tkví možná v tom, že ve mně hlavní hrdina nevzbuzoval prakticky žádnou emoci, snad kromě pocitu, že si to vlastně všechno zaslouží (včetně té vtipné jakože akční nakládačky „od velkýho gangstera“ v prvním díle i případné následky nesplacení dluhu; fakt nechci být hnusná, ale tak to prostě bylo). Možná je to tím, že pro mě kdysi byl WTF film ten první, který jsem z žánru viděla (Kostka) a vlastně jsem postupem času přišla na to, že tenhle konkrétní žánr prostě není můj šálek kávy. Neměla jsem přehnaná očekávání, ale říkala jsem si, že na tom šílenství kolem toho možná něco je... Pro mě tedy není. Asi jsem divná a budou mě za to stravovat plameny pekelné, ale Hra na oliheň mi přišla prostě a jednoduše jako blbina. Psychosonda dobrá, ale když máte o lidech blbý mínění i tak, na zadek si z toho nesednete (jako mám lidi ráda, jo, ať to nevyzní zase úplně negativně, ale stran lidské povahy mi ani ten seriál nic nového neukázal). V podstatě jediné, v čem mi to přišlo děsivé, byl fakt, že věřím tomu, že existují zoufalci, kteří by takovou hru podstoupili i v reálném životě (což se už i ukazuje, že...). Je mi z toho tak nějak úzko, že jsme jako společnost na jednu stranu klesli tak hluboko, že jsou lidé ochotní pro prachy riskovat vše (prostě si asi fakt neumím představit to zoufalství, že bych do něčeho takového šla), na stranu druhou, že jsme jako společnost dopustili, aby vůbec takoví lidé existovali... A na závěr je mi dost divně z toho, jak veřejně vyzdvihujeme a vychvalujeme takhle ujetý díla plný násilí a krve (to asi nejvíc), zatímco sex a nahota se pořád berou jako „něco nevhodnýho“, protože vlastně asi radši ani nechci vědět, co to o nás jako o společnosti ještě vypovídá. Zvířata v nás se hlásí ke slovu asi. :) Z posledně jmenovaných důvodů dávám dvě hvězdy, protože i když se mi to fakt nelíbilo, postavy mi nic neříkaly (je fakt blbý, když je mi jedno, jestli hlavní postava umře...) a ani příběh mě vlastně nezajímal, donutilo mě to se opět chmurně zamyslet nad naší společností. No a teda ať nežeru, za ty dětské hry. Některé byly zajímavé a zpracování bylo vlastně... hezké. Když si odmyslím některé věci okolo. :D

Tak tohle byla jízda... Jako máloco, tuhle minisérii jsem dala na jeden zátah. Prostě mi nešlo se od toho odtrhnout. Nejvíc jsem prožívala příběh Pervin, moc jsem jí fandila. Vtíravá, mrazivá znělka mi bude v uších znít ještě asi dost dlouho. Jen škoda pro mě dosti nesympatické postavy suspendované policistky Fatimy, která na mě celou dobu působila jako neskutečná krá.. Záběry ze Sýrie jsou dobrá depka a nábor (nejen) nových mladých husiček byla dost síla. Pro mě je nepochopitelný, že je někdo opravdu takhle pitomej. Ale beru, holky byly mladý... Ale i tak, prostě nány. Tohle mi hlavou poběží ještě asi dost dlouho. Hvězda dolů za občasnou nelogičnost a jak už jsem zmiňovala, za jednu z hlavních postav, která mě nesmírně rozčilovala celých 8 dílů.