Fancipal

Tímto filmem definitivně vymřel rod omezenců, neustále mrmlající nad nulovými hereckými schopnostmi Toma Cruise a Brad Pitta. Ve snímku ze začátku 90. let si jako několik století staří upíři střihli jedny ze svých nejlepších rolí. Dokonalý zážitek ze sledování podtrhuje bezchybná Kirsten Dunst, v roli dvanáctileté dívky, již tíží duše s vahou celého století. Temná, pohlcující a pulzující atmosféra dodává retrospektivnímu stylu vyprávění punz sugestivnosti. A když se k tomu přidá Antonio Banderas ve své nejlepší, leč relativně malé roli, filosofické úvahy na téma nesmrtelnosti a skvělé dobové kostýmy, nezbývá mi nic jiného než konstatovat, že se jedná o jeden z nejlepších filmů, jaký jsem v poslední době viděl.

Thelmu a Louisu omrzel rutinní a bezbarevný život v jednom americkém maloměstě na Středozápadě. Z jejich původně plánované relaxační dovolené se vyklube útek před policií a FBI přes půl kontinentu s paradoxní nálepkou extrémně nebezpečných kriminálnic ... Generační a kultovní jízda o ženské emancipaci a nezávislosti s nezapomenutelnou Geene Davis a Susan Sarandon je skutečnou a nefalšovanou jízdou až do konce, úplného konce. Patřit k něžnějšímu pohlaví, tak udělím plné hodnocení.

Prezidentská volba z roku 2000 mezi G.W.Bushem a A. Gorem patří mezi nejkontroverznější hlasování v historii Spojených států. Film se soustředí na její závěr, dozvuky a patovou situaci ve státě Florida. Samotné volby byly definitivně uzavřeny až po podezřelým machinacích s volebními lístky, až o několik týdnů později rozhodnutím Ústavního soudu. Snímek z produkce HBO umožňuje divákovi proniknout do tajů komplikovaného volebního systému ve Spojených státech. Dozvídáme se, jak flexibilně jsou obě strany schopny pracovat (čti manipulovat) s literami zákona a zároveň je krásně vidět, jak se stávají soudy dvojsečnou zbraní v rukou mocichtivých politiků. Jedinou kaňkou je fakt, že tvůrci kopou za modrý tým. Člověku neznalému tamních poměrů i širších politických souvislostí to brání udělat si objektivní a ucelený názor. Škoda, že se nikdy s určitostí nedozvíme, jak to tehdy na slunném jihovýchodě skutečně bylo. Bůh žehnej Americe, poslední velké demokracii :)

Nečekal jsem, že to takhle dopadne, ale závěrečné pokračování příběhu o jedné grandiozní šachové partii mezi dvěma nejvýznamnějšími kouzelníky své doby, je o pověstnou půlhvězdičku horším filmem než první část. Nechme stranou osobní preference, ale potemnělá, depresivní, na atmosféru a psychologii postav zaměřená jednička, má v sobě víc kouzla i umělecké kvality, než epická, akční a trikově bohatá dvojka. Poslední Potter ale není špatný film, pravě naopak, jedná se, měřítkem dnešních poměrů, o nadstandartní záležitost, která je opět po technické, hudební a především herecké stránce vypilovaná do nejmenšího detailu. Zůstaňme na chvilku u hereckých výkonů: trio předvádí svůj herecký standart, a to přesto, že se jim od minule vinou scénáře značně omezil manévrovací prostor a v podstatě si vystačí se zachmuřeným, zamyšleným, vyděšeným a odhodlaným pohledem. Není potřeba dodávat, že Alan Rickman alias Severus Snape je fenomenální a sedmý, resp. osmý díl je jeho opus magnum. Retrospektivní pohled do princovy minulosti je jedním z nejdojemnějších a zároveň nejsilnějších momentů celé ságy. Smeknout klobouk se ovšem sluší na obou stranách bojiště, tato sága není ničím jiným, než synergickým koncertem a jednou velkou přehlídkou skvěle vykreslených, napsaných a ztvárněných postav. A právě proto je škoda, že řada z nich dostala minimum prostoru a umírá "mimo záběr". Přesto buďme rádi, že máme za sebou důstojné zakončení. Doufejme, že autorka posledním dílem uzavřela životní kapitolu s názvem Harry Potter a my - fanoušci, buďme vděční, že můžeme být u toho a vychutnat si konec jedné slavné éry, splněného snu a především velkého příběhu.Jsem vděčný a děkuju za jednu z nejlepších filmových ság a za vůbec tu nejlepší knižní sérii, jakou jsem měl tu čest v literárním světě ochutnat.

Televizní rekonstrukce kontroverzního politického tématu definujícího moderní ekonomické, resp. společenské dějiny z dílny HBO. Nyní alespoň byla, narozdíl od Recount, zachována objektivita a divák tak má možnost sledovat postmoderní příběh nikoliv lidské nekompetentnosti, ale chamtivosti, tj. snahy o maximalizaci zisku. Problém je, že lidé jsou bezohledné, zkažené a zkorumpované bytosti již od počátku času. Nic nového. Z tohoto důvodu viním za situaci na americkém hypotečním trhu z let 2007 a 08 běžné občany, kteří si nebyli schopni dát dvě a dvě dohromady a svou finanční negramotnost jako příčinu svého selhání přenáší na finanční instituce. Celospolečenské hledání viníka v čele s populistickými politiky označilo jako původce všeho zla bezskrupulózní banky a finanční dómy a proto také směrujeme tam, kam směřujeme, do regulačních pekel. Po této lekci dostalo slovní spojení - "důvěřuj svému finančnímu poradci" zcela nový významový odstín.

Odvrácená strana přehlídkových molů v turbulentní a dynamické biografii slavné americké supermodelky z přelomu 70. a 80. let. Celým jménem Gia Marie Carangi se stala odrazem skutečného světa módního průmyslu se všemi jeho chybami a úskalími. Jak to již bývá, rychlou cestu na vrchol, vystřídal strmý pád. Titulní roli ženy, která byla příliš krásná na to, aby zemřela, a příliš divoká na to, aby žila , ztvárnila excelentní Angelina Jolie.

Hlavní hrdina je kvůli svým násilným sklonům vyloučen ze školy a následně poslán svou apatickou matkou a tyranským nevlastním otcem do internátní školy. Silný příběh o tom, zda je lepší plout s proudem nebo proti němu. Existuje něco jako morální integrita? Ve světě, který se dělí na tyto dvě skupiny lidí, bezpochyby ano.

Nadčasové dílo o nejnižších lidských pudech. A taky názorné zobrazení, kam až Vás může život plný nepochopení, nenávisti, pýchy a hněvu dovést. Život ve světě, kde je rasová ideologie postavena na odlišnosti a těží z neutěšené sociální situace, kterou státní establišment není schopen efektivně řešit. Místo, kde se jakákoliv sociální interakce s odlišnou rasou považuje za něco neodpustitelného. Edward Norton v životní roli (Fight Club těsně v závěsu) o tvrdém dopadu až na úplné dno a cestě zpět. Ve světe iracionálních předsudků, rasové nesnášenlivosti a vlastních zákonů je jisté jenom jedno. Jednoduché a ideální řešení neexistuje.

Ze začátku to vypadá na rutinní schůzku vysoce postavených politických a vojenských osobností Třetí říše. Když se ovšem na jednací stůl dostanou na přetřes termíny jako násilná repatriace, sterilizace nebo dušování nad efektivitou plynových komor, nestačí člověk kroutit hlavou nad tím, čeho byla skupina, očividně inteligentních osob, v zájmu státu a ideologie schopná. Paradoxně tou nejhorší a nejtragičtější osobu u stolu nejsou opulentní a arogantní nácci v uniformě, ale hloupý právní expert v podání Colina Firtha. Hlavně aby bylo všechno kodifikováno právem, že pane doktore .... Vězte. Není nic horšího, než zapálený idealista pro nesprávnou myšlenku. Film, který je naprostá povinnost pro všechny.

Svět ve světě. Můžu mít tisíc výhrad, ale jednu věc tomuto počinu upřít nemůžu. Díky tomu, že je Kick-Ass komiksem zasazeným do „reálního světa“, ztělesňuje něco, čím žádné jiné komiksové dobrodružství být nemůže, alespoň ne přímo. A tím je velká poklona komiksovému žánru obecně. Jistě, zvláštní a pokřivená, ale přesto upřímná úcta ke všem fiktivním hrdinům a celé řadě inspirujících příběhů, které nemohou v reálném světě existovat, ale dokázali nás po generace utvrzovat a inspirovat v tom, že člověk může být hrdinou i v obyčejném světě. Poselství, které je aktuální právě dnes. Ať se někomu líbí nebo ne. Žijeme ve filmové éře hrdinů. Kick-Ass nebo Hit-Girl možná nejsou skuteční, ale jejich poselství žije. Měli bychom naslouchat.