Joe321

Pekelně sarkastický Denis Leary. Občas to ze sebe tlačí až moc přehněně, ale co. Parádní písnička na začátku vás hned dostane do správné nálady. Pak už se jen stačí soustředit, protože výstup zahrnuje mnoho amerických reálií, některé víc jak deset let starých (těžké hlavně u osobností) a ještě k tomu rychle vyplivnuté. V mnoha věcech se Leary trefil, jako drogy, celebrity, rehabilitace. V některých to podle mě přehání, jako třeba kouření, válka. Když se ale od tohohle odprostíte, tak se bavíte víc než dobře. -"Don't eat the tuna fish. .. What? .. Don't eat the tuna fish. .. Why? .. Dophins are getting stuck into the nets. .. What about tuna fish? .. Well, fuck them. They taste gut, you know."

První polovina je na pět. Atmosféra s vizuální stránkou (výborná kamera) plus plešouna zasluhující Jodelle Ferland a perfektně sjetej Bridges dávají dohromady mimořádný zážitek, u kterého jsem se stejně dojal jako smál a občas se i ulek. Gilliamovo umění v plné síle. Jediná nevýhoda je opravdu pomalé tempo. Právě to už jsem v druhé polovině těžko snášel a ještě se k tomu přidalo víc než pár opravdu odporných scén, na které se mi zrovna dobře nekoukalo. Ve výsledku tedy lepší tři, ale pořád jen tři. -"Daddy's going deep sea diving. Going to the place where dreams are made."

Setsakra dobré UFO sci-fi. Od začátku do konce napínavé. Pořád jsem váhal, jestli si to kluci v čele se skvělým Robertem Patrickem opravdu nevymysleli. Kdo ví. Každopádně Fire in the Sky má u mě zatím nejpůsobivější UFO scény. První únosová byla taky výborná, ale na tu uvnitř lodi nemá. Lepší než jakákoliv z Akt X. Tady mě mrazilo v kuse. Řádně beznadějná atmosféra hlavně díky hudbě. Na filmek jsem narazil náhodou a bylo to mé štěstí. Ani jsem si na židli nepoposedl. -"I searched the woods and... But he wasn't... There was nothing... They took him."

Špička pořadů o vaření. Pamatuju se, jak vždycky kolem poledne běžel tenhle mazák nebo Jamie Oliver, ještě jeden brit a starší babka. Ainsley Harriott byl díky svému charisma z nich bezkonkurenčně nejlepší. Byl stále vtipný a plný elánu. Nejradši jsem měl jeho grilovací šňůru napříč USA. To jsem slintal u každýho dílu a něco si z toho dělám na grilu do dnes.

Povedená černá komedie. Vtipná, napínavá, Pegg included, hlášky a pár dobrých zvratů. Celkem jsem litoval, že to bylo tak krátké, protože jsem se nenudil ani chvilku. -"I put him in the septic tank." -"Who?" -"The corpse." -"He wasn't a corpse when I left him, Charlie." -"Should we get him out?" -"Yeah. How long has been down there breathing liquid shit?"

Pekelný prázdno. Slabý příběh, který se nikam neposouvá. Herci, kteří stepujou na místě (výkony ale povedené). Amerika 80. let, která tak vůbec nepůsobí. Je v tom znát úpadek tehdejší zlaté mládeže díky dobré pesimistické atmosféře. Jinak film nemá nic čím by mě zaujal. Hodně jsem se těšil na hudební film zasazený do na filmovém plátně neprofláklých osmdesátek, ale tak to vůbec nedopadlo. PS: Co to sakra bylo za příběhovou linii s Rourkem?! -"There's no more sun."

Jo... přesně takhle to někdy dopadne. Sice jsem si nikdy nevzal striptérku nebo neukrad tygra, ale několika hodinový výmaz paměti s budíčkem "někde" jsem už zažil hodněkrát. I jeden takovýhle celoskupinový. Člověk si pak noc skládá dohromady podle fotek, jizev, stavu peněženky či vyprávění kamarádů. Někdy se nic nestalo, někdy to vydrželo na měsíce drbání. Každopádně hned po první geniální scéně jsem věděl, že tenhle film bude přesně takový, jaký jsem ho čekal. Spousta hlášek a parádních scén. -"Drivin' drunk. Classic."

Velmi slušné díky prvotřídnímu scénáři. Občas je to ale trošku natáhlé a seděla by tomu spíš hodinka a půl místo dvou. Všechno ostatní je ale na jedničku. Hudba skvělá, prostředí taky. Paxton a Thornton (hlavně ten) předvádí svoje nejlepší hraní. Navíc jako bratři jsou si i celkem podobní a hlavně mají skoro totožné hlasy. Záporáka filmu u mě vyhrála Bridget Fonda za její skvělé nápady. Za ten neskutečný finiš a hlášku na pana Mitchella by si to těch pět asi i zasloužilo. -"But you're not the cold-blooded type, are you Mr. Mitchell?"

Není to tak vtipné jako The Job, ale zase to přidalo na vážnosti. Ve výsledku je to výborný počin, u kterého si po dojetí jednoho dílu musim okamžitě pustit další. Opět skvělé dialogy (obzvlášt o klácení bab), kdy máte pocit, jako byste sledovali reálný rozhovor. A skuteční herci v čele s geniálním Denisem Learym jako prvotřídním zevlem. Postupem času je to vážnější a vážnější, ale pořád často vyprsknu smíchy. Obzvlášt duo přihlouplých hasičů nemá chybu. Už dlouho mě takhle něco televizního nechytlo. Ani po třech sériích nenudí. -"He's retarded." -"Like Rainman retarded or Paris Hilton retarded?"

Asi jsem ještě neviděl lépe zahranou trosku jako je Hank Chinaski v podání exceletního Matta Dillona. Tomu když se dostane do rukou kvalitní role, tak předvádí výborné výkony. Tady je jeho zvárnění mátohy, která se stěží udrží na nohou, v kuse chlastá a pohrdá jakoukoliv prací naprosto odpovídající skutečnosti. Třeba taková scéna, kdy se ráno probudí, jde se vyzvracet a okamžitě to zapije pivem, přesně vystihuje celou jeho postavu. -"All I want to do is get my check and get drunk. That may not sound noble. But it's my choice."