Tetsuo

Spousta testosteronu, a skoro žádný adrenalin: spousta siláckých řečiček, minimum akce, napětí a věrohodnosti. Nesmírně tupé.

Pod extrémně nechutnou, úchylnou, hudebně a obrazově komplikovanou slupkou se ukrývá velmi křehký romantický příběh.

Jak hodnotit film, který tematizuje umělecké selhání?

Je to na jednu stranu překotná, a druhou stranu roztahaná rozhlasová hra odehrávající se ze dvou třetin v přítmí. Měl jsem tak trochu pocit, že bych se mohl bavit, kdyby to byla počítačová hra, ale někdo mi bohužel ukradl joystick a myš. Jestli byla četba zajímavá aspoň v tom, že si člověk chvilku připadá chytřejší a chvilku hloupější než hrdinové, ve filmu ani neví, jak na co přišli, a pak nechápe, proč o tom všem tak dlouho mluví a všechno vysvětlují. Bylo mi líto všech na plátně i v sále, že tu dvou a půl hodinovou šedivou nudu musejí přečkat. Trochu legrační je, jak se film snaží neprovokovat a být vstřícný ke křesťanům, takže mizí i poslední důvod, proč jít do kina. Žádná kontroverze a skandál se nekonají. Tedy kromě toho, že bylo zbytečně vyhozeno tolik peněz, které na plátně vůbec nejsou vidět.

Jsem z toho díla na rozpacích. Švankmajer cituje Foucaulta, ale míjí se s ním. Provádí revoltu - podobně jako Romero v Zemi mrtvých - poměrně archaickou formou, a přitom surrealismus by měl být avantgarda (ale tou už je jen historicky). V zásadě je mi ten film sympatický i PRO svou křečovitost.

Překvapivě velmi snesitelný a decentně zábavný dětský film, který dokonce reflektuje i nesmyslnost šmoulího světa a otravnost jejich existence.

Originál od Abela Ferrary je taková katolická depka o hříchu a prozření. Tohle je brutálně černá "egodeistická" komedie. Zatím nejzábavnější film roku. Má to podobné grády jako pozdní filmy od Cronenberga.

Jeden z vůbec nejzákeřnějších (nejenom) českých filmů. Ukrývá se za všeobecný humanismus, ale v zásadě oslavuje chudobu jako nejlidštější, nejupřímnější a nejsprávnější způsob života. Nutí diváky v luxusních multiplexech a u domácích kin plakat nad tím, jak by bylo krásné být chudými a proto čistými lidmi. _____ Extrém vydává za obyčejnost, poddanost špatné sociální situaci za čestnost, mravnost až svatost. Možná to zní příliš drsně, ale toto dílo je příkladem "otrocké morálky", naprosté neochoty vzepřít se a jen přijímat a být smířený. A to jde samozřejmě jen o postavy v příběhu. ________ Z hlediska umělce- tvůrce je to ještě mnohem horší. Bohdan Sláma si pravidelně vybírá tematiku společenského okraje, ale přitom zásadně odmítá ukázat příčiny, proč lidé nějak žijí. Větší umělecké selhání asi neexistuje. ______ Zde je navíc zabaleno do falešných kliček (melodramatická láska, figurkaření) a až podezřelého nezájmu o detaily skutečného života (takhle to s opuštěnými dětmi zkrátka nechodí; kde berou ti chuďasové neustále peníze na drahé opravy domu atd.). ________ Štěstí je příklad vysněného echt-českého filmu, o jakém se vyučuje na jedné ze dvou frakcí na FAMU - taková ta "člověčinka se srdíčkem". Pro mě osobně další důvod k tomu, proč nemít rád současnou českou kinematografii.

Daniel Landa coby herec je nejmenší problém filmu. Zdaleka největší problém je ve scénáři, který asi neměl být dada, ale bohužel je 2Landada.

Podobně málo chápaný film jako Ples příšer. Narozdíl od něj je ještě o něco literárnější a navíc i klasičtější co do filmového stylu. ______ Velmi komplexní (románový) pohled na Ameriku a její způsoby chápání viny, odplaty, vztahu k rodině, komunitě, "mystiky osudu a náhody" atd. pomocí více žánrů - v narativní rovině jde o detektivku a thriller, v alegorické rovině o fantomatický horor. Právě tato rovina je nejvíce literární, přestože odkazuje na filmy, a způsobuje hodně lidem problém ji přijmout. _____ Jistá vláčnost vyprávění a ponurost obrazu skvěle koresponduje s líným tokem tmavé vody, která je jakýmsi symbolem života města, uplývá nenávratně pryč, smývá a pod hladinou ukrývá lidské hříchy. _______ Někdy je těžké naladit se divácky na podobnou vlnu vážnosti jako autor. Nicméně Clint si to zaslouží. Takhle zmoudřet se na stáří povede málokomu.