Tetsuo

Má to kouzlo podomácky spíchnuté amatérské legrácky, kterou dělal mimořádně poučený fanda a znalec klišé. V originále spousta vychytávek, dabovaná verze nemá smysl.

Rocky Horror Picture Show, Noční můra před Vánocemi a Mallý krámek hrůz jsou nejlepší muzikály od dob Zpívání v dešti.

Hřebejk je stále lepší režisér, který dokáže vyjádřit věci i beze slov tak, že samotní herci by to nezvládli. Opakovaně obsazovaní představitelé (zatím) nenudí. Jen Jarchovský je pořád stejně špatný scenárista, který rozbíjí film na sled vykalkulovaných a předvídatelně vypointovaných scének. Navíc nám okatě cpe různá banální poselství, potrpí si na školní scénky před tabulí a la Kameňák, a není schopen odpustit si napsání postavy bájného lháře Vladimíra (Pavel Liška), který je z úplně jiného filmového světa než ostatní. Tvůrci zkrátka mají své diváky tak moc rádi, až se jich bojí. Bojí se být tvrdší a konstruují jen takové typy postav, které neurážejí. Jestli toto má být reflexe minulosti, tak se nikdy z ničeho nepoučíme.

Neskutečně trapná normalizační náhražka poctivého zápaďáckého porna.

Já jsem Břetislav Pojar a vy jste kdo? Hovno! Aneb veselá příhoda z natáčení...

Chcípni, Hanksi! Kdyby to nezavánělo trapným dvojsmyslem, doporučil bych ti strčit si ten slzopudný doják do řiti. Proč musí být homosexuál vždycky buď zženštilou karikaturou nebo vzorem všech ctností? Obojí je blbé klišé. A dávat tomu druhému Oscary, mi přijde pěkně uhozené.

Dosti vyšumělá alegorie.

Unikátní záležitost světové kinematografie - čistá utopie! Ale dost blbě vymyšlená, natočená i zahraná.

Nejrozporuplnější Menzelův film. Na jednu stranu oslava "starých dobrých časů" v době normalizace, na druhu stranu konzumní hédonizmus - čili něco normalizaci zcela vyhovujícího. Perfektní figurkářské (nikoli herecké) výkony se v paměti diváků usadily jako esence Hrabalovské poetiky, jenže Hrabal byl mnohem drsnější a výrazově bohatší. Hrabal není Hladil, ani krasosmutný narcis jako Menzel. Postřižiny se staly erbovním filmem všech přeslazených retrolimonád, jimiž nás dnes přehlcují čeští filmaři v kinech i v televizi.

Znalce láká a pak odradí banalitou.