Mariin

Americká westernová komedie, která se v něčem podobá těm italským, např. s T. Hillem. Milovníci dobrodružných příběhů by asi byli zklamáni, tohle je opravdu blbost, jejímž cílem není nic víc, než rozesmát. Já si na tento komediální žánr z Divokého západu moc nepotrpím (pokud to není vysloveně parodie jako např. Limonádový Joe), slabší čtyřka.

Hodně amatérský dokument na velmi zajímavé téma starověrců. Ale měl jsem z toho dojem, že tvůrci sami ani nevěděli, o čem to vlastně točí. Vůbec tu vlastně nezazněla žádná charakteristika náboženská, vymezení oproti oficiálnímu pravoslaví, rozlišení - popovci, bezpopovci apod. Z hlediska národopisného to bylo jistě zajímavé, ti natáčení lidé byli sympatičtí, ale scénář, kamera i režie mizerné.

Cormanův horor, tentokrát podle novely H. P. Lovercrafta "Případ Charlese Dextera", ovšem s názvem vypůjčeným od E. A. Poea. To je také jediné, co má toto dílo s Poem společného (diváku, nenech se mýlit, až uslyšíš úplně na konci jeden z citátů z E. A. Poea). Producenti to prosadili proti vůli Cormana, nepochybně chtěli zachovat poeovskou sérii. Jinak film lze hodnotit opět jako standardní úroveň Cormanovy tvorby. Myšlenkově to nelze brát vážně, je to brak, hrůzostrašná báchorka, jaké vycházely od konce 18. století v té nepokleslejší literatuře pro lid, který si jej půjčoval v šenkovnách., Ovšem, jak víme, několik spisovatelů dokázalo z tohoto braku čerpat a povýšit na uměleckou úroveň. Corman v tomto příběhu, odehrávajícím se v Nové Anglii v 18. a 19. století, jako obvykle vytvořil fantaskně - romantický kolorit s pohádkově hrůznou atmosférou: tajemní mrzáci, blesky, hřbitov, po zemi se válící mlha, novogotické interiéry, dobrá hudba a- hezká žena (Debra Paget, jíž známe z Desatera nebo z dobrodružných západoněmeckých filmů Tygr z Ešnapuru aj.). Mám tyhle studijní, v podstatě divadelní efekty u hororů raději než současné úsilí o co největší realitu. Zkrátka, pro milovníky klasiky 60. let jedno ze stěžejních a jedno z nejlepších děl tzv. gotického hororu...

Pochybuji, že povídky E. A. Poea natočí někdo lépe než R. Corman, aniž by musel do příběhů něco přidávat...

Především pro dívčí diváky ve věku cca 7-13 let určitě velmi poutavý film.

Ve své době jistě úspěšný dobrodružný film z indiánského předkolumbovského prostředí, ale z dnešního pohledu s hodně naivním obsahem a poměrně zdlouhavým chodem. Znovu a znovu docházím k přesvědčení, jak geniální byl Harald Reinl se svým Pokladem na Stříbrném jezeře a Vinnetouem (rovněž vzniklým r. 1963), jehož děj je vlastně rovněž naivní, ale ten úžasný spád a romantika! Kam se hrabou Američani! Ovšem nutno uznat, že J. Lee Thompsonovi se o něco později opravdu povedl dobrodružný western Mackennovo zlato.

Tento film je třeba hodnotit shovívavě, protože je především pro děti (proto dávám čtyři). Jinak ale za vůbec nejlepší filmové zpracování Stevensonova románu považuji to z roku 1990 s Ch. Hestonem - je dramatičtější, napínavější a s lepším sepětím děje a hudby. http://www.csfd.cz/film/14268-ostrov-pokladu-treasure-island/

Příjemný černobílý film podle literární předlohy W. E. Barretta, který ukazuje spíše dobrou stránku v člověku. Vtipný příběh o stavbě kaple černošským baptistou pro východoněmecké řeholnice, uprchlé před komunismem do USA. Kromě sympatického Sidney Poitiera stojí za pozornost i Lilie Skalová - Lilia Skala v roli energické matky představené. Herečka byla původem poloviční židovka z rodu Sofer, provdaná za židovského manžela, s nímž musela z Rakouska prchnout před nacismem do USA. Řekl bych, že tento film, ač jistě do značné míry idealizovaný, ukazuje v postavě Homera Smithe výstižně mentalitu americké (protestantské) podnikavosti i mentalitu ženské řeholní (katolické) komunity. Volným pokračováním je TV film http://www.csfd.cz/film/30542-christmas-lilies-of-the-field/.

Volné pokračování filmu Polní lilie (1963) http://www.csfd.cz/film/20756-polni-lilie-lilies-of-the-field/, tentokrát se matka představená pouští do stavby mateřské školky a sirotčince.

Film obsahově nejen nudný a hloupý, ale i zlý.