Likan7

Moje seriálová alfa omega. Beru, že poslední 2 série byly scénáristicky relativně slabé, ale silné momenty, kterých je seriál prošpikován, mi to vždycky dokázaly vynahradit. Dá se říct, že Ztraceni odstartovali seriálovou tvorbu jakou známe teď. Jejich kvalita a filmovost byla po většinou na tak vysoké úrovni, že neznám osobně člověka, který by se nakonec nezakoukal a nehltal se mnou všechny ty skvělý příběhy, osudovou provázanost postav a objevování záhad našeho Ostrova. Kde Ztraceni ale naprosto excelují jsou postavy. Od konce páté řady jsem si uvědomil, že tady vlastně neexistují záporné postavy. I když tu byl sebe větší hajzl, udělal na konci něco, čím si získal moje sympatie a já mu prostě přát musel. Naprostou dokonalostí jsou pak poslední 2 epizody, kde se tvůrci rozhodli pro postupnou rekapitulaci postav a i když jsem závěr viděl už 3x, pokaždé mě to dostane, tleskám. Tleskám všem, který se na mojí lásce podíleli a je mi smutno, že už nikdy neuvidim další díly. Ztraceni se vždycky opírali o neskutečně silné postavy, které se postupem času projevovali více a více a ty, které na začátku byli skoro vedlejší, jsou na konci tak skvostně napsané a zahrané, že mi z toho jde mráz po zádech (Jorge Garcia aka Hugo Reyes by si zasloužil Globus od čtvrté série výš). Bylo mi ctí sledovat celý tenhle propletenec vztahů a osudů, a i když uznávám pozvolně klesající kvalitu, musím přivřít oči, protože Ztraceni je pojem, který pojmem zůstane. Johne, Saide, Jacku, Kate, Jamesi, Jine, Sun, Julliet, Bene, Hugo, Richarde, Desmonde, Penny, dobrá práce. Nejoblíbenější postavy: James, když začal s Julliet. Julliet, když začala s Jamesem, Jin a Sun, Said, než zabili Shannon. (ne)John pokaždý, když se usmál. Ben, když už nezbyli "ti Druzí". Richard, kdykoliv se objevil na scéně. Desmond kdykoliv, když byl na scéně a ještě víc, když je s Penny. Hugo, který na konci neskutečně vládne.

Bohužel po solidním a lehce nadprůměrném začátku se seriál dostal do obrovskýho guláše a problémů, které se kumulovaly nejen sérii za sérií ale i díl za dílem. Scénáristé měli sice solidní námět, ale všechno nepochopitelně poslali do kopru na konci první minisérie, kde vyložili karty na stůl a bylo po záhadě. Najednou tu zbyly jen nezajímavé epizodní příběhy, které doslova hlemýždím tempem posouvali vpřed ten hlavní. Hlavní postavy se chovali neuvěřitelně hloupě a nepochopitelně. Lidi mizeli bez řádného vysvětlení nebo hlubšího významu než jen "tady se musí něco stát abychom zabili 10 minut". Takhle se pakovala například Lilly nebo Alana, kterou odpravili naprosto neuvěřitelně. Přidejte si do skládačky naprosto debilní příběh s Lillyinou dcerou a máte jedno velký wtf. Finále je totálně otevřený a nedává vůbec žádný smysl. Nic osudového, epického nebo zajímavého. 4400 považuji za jeden velký seriálový fail, který skončil ještě dřív než vůbec začal. Tady mi není ctí vůbec nic..

První díly a celá první série má diváka zaujmout, nebo dokonce strhnout. Přinutit ho, aby se v další sezóně vrátil. Prvních 5 dílů 4400 má sice solidní start, ale téměř okamžitě to je zaškatulkováno do epizodních příběhů o Navrátilcích a jejich problémy (schopnosti). Celá série je korunována vysvětlujícím závěrečným dialogem, který je tím nejnudnějším scénářem, jaký sci-fi může nabídnout. Jestli TO je pravda, je to fail, protože víme KDO Navrátilce poslal, proč je poslal a celý to je trochu meh.

V rámci těhlech komedií to je perla. I když nemam rád Adama Sandlera ani Drew Barrymore, tak musim uznat, že tady jim to spolu náramně sedlo. Oba zvládli své role s přehledem. Přidejte k tomu ještě supr mrože, tučňáka, kámoše na trávě, havajskýho kuchaře a vyjde Vám z toho fůra gagů, vtipů a scének, který fungují bez zádrhelu. I když, jak to bývá u komedií, je nejlepší střední pasáž, a konec je slabší, dá se to odpustit a ve výsledku Vám z toho vyleze nelogická ale sympatická věc.

Úžasné zkompletování jedné úžasné ságy. Přestože jsou jednotlivé části odlišné jak zpracováním, tak výsledným dojmem a kvalitou, obě Renesance mě prostě vždy donutí říct to slovo na ú.....

Zajímalo by mě proč Disneymu tak moc nejdou pokračování svých originů. Nevzpomínám si na žádný sequel, který by nebyl minimálně o 2 levely pod prvním dílem. A Milovo dobrodružství je jen dalším takovým. Pryč je dospělejší přístup a fantasy svět, který poprvé fungoval. Akce je mizerná, je jí méně a půl hodiny po skončení si nepamatuju téměř nic. Jen tu zoufalou animaci, která ani zdaleka nedosahuje kvalit první Atlantidy.

Tak dlouho jsem se kolem Battlestar Galactica motal, až jsem se rozhoupal se do toho pustit. Když jsem viděl na čsfd ty související filmy, seriály atp., tak mě to celkem znervóznělo, ale tak nějak se budu snažit tím prokousat. A ačal jsem logicky úvodním pilotním filmem. Je to takový, jaký jsem čekal. Naštěstí se neopakuje atmosféra jakou měl Firefly (děs běs), takže jsem celkem spokojený. Ke konci to dokáže hodně navnadit a doufám, že plnohodnotný seriál ustojí svých skoro až kultovních pověstí.

Miluju fotbal, ale tady se mi poprvé stalo, že by fotbal a sport obecně byl pro mě rušivý element filmu. Je zajímavé sledovat jak se prostí Němci snaží vyrovnat s poválečným stavem, a že to nebylo jednoduché žití. Příběhová linie s klukem, který celý život, 11 let, nespatřil svého otce, který odešel do války, aby se táta najednou vrátil a oba se snaží najít společnou řeč je zajímavý. Do toho se ale prolíná druhá linie, o německé reprezentaci na Mistrovsví světa. Beru, že to bylo pro Německo mnohem víc než jen vítězství ve fotbale, že to bylo zadostiučinění za všechny ty strasti, ale mě tohle vyloženě nebavilo. Pokud někdo umí natočit pěkné rodinné drama, tak ať se v tom samém snímku nepouští do zfilmování sportovních událostí, protože to pak dopadá trapně, což také celá linie ohledně fotbalu je. Škoda, začátek se mi hodně líbil. A jen tak pro zajímavost. Chlapík, který přijde s montovacíma kolíčkama na kopačky je Adolf Dassler, zakladatel Adidasu, který byl na nože se svým bratrem, který nakonec vytvořil Pumu. V jedné scéně ho dokonce trenér německé reprezentace osloví: "Aďi, namontuj kolíčky!" O osudech těchto bratří jsou minimálně 2 filmy v podobném ražení jako Bernský zázrak, a oba jsou lepší.

Kdyby nebylo posledních 10 minut, kdy se Seagal proměnil v Nea a začal třeba krájet letící šípy samurajským mečem vedví (wtf?!), dalo by se to ještě zkousnout. Sice je hodně vtipný, když Seagalovi je 51, Monice Lo 25 a přitom tam tvoří něco jako milenecký pár, ale ještě dejme tomu. Jenže ten konec je fakt tak neskutečně ustřelenej, že to zničí byť sebemenší náznak solidního béčka. Samozřejmě jedeme v rámci Seagalovek, takže Steve likviduje nepřátelé rukama, nohama, pistolí, pistolí, když jede na vozítku a všechno s úspěšností 11 zabitých na 10 výstřelů (kopanců), při sebevětším, sebe delším boji se nikdy nezadýchá a je takřka nesmrtelný, stále to ale považuju za akční výplach, který se dá. Taková televizní a hodně špatná variace na 96 hodin.

Pitomá jednička je v porovnání s týmhle prequelem film nezměrných kvalit. Není to úplně odpad, hodně scén se celkem povedlo a Eric Christian Olsen je mladý Jim jak vyšitý, ale šem musí být jasné, že to kvalit celkem fajn jedničky nebude dosahovat. S přehledem nejlepší scény jsou s otcem Jessicy, ať už u nich v koupelně nebo při závěrečném pomrknutí, u obou jsem se upřímně zasmál, jenže zbytek stojí fakt za starou belu. Harry a Lloyd se potkají na začátku sedmé minuty tak, že do sebe vrazí. Tím by příběh mohl být vyřešený a film tak měl skončit, já bych dal 2* za ucházející úvod a neviděl zbytek...PS - Mladej Shia vypadá skoro stejně jako současnej Shia :))