tahit

Lyricky romantická poezie filmového plátna, nebo možná také obraz mládí básníka Františka Hrubína, kdo ví? Křehké a krásně dýchající dílo, které ojedinělým způsobem převedl režisér Otakar Vávra do filmové řeči a krásně v něm pojednává o životě a jeho smyslu s ryzí lidskou přesvědčivostí. A že byla jeho volba hlavních představitelů šťastná, není snad nutno ani zdůrazňovat. Opravdu mimořádně zdařilý film.

Zajímavý film s poetikou a navíc působivé setkání dvou mladých lidí poválečné generace.

Válka skončila, čas pomalu osušil slzy, a jak děj zdůrazňuje i poválečný stav byl obdobím těžkým pro národy i jedince a zdali je tento příběh podle oficiální pravdy si myslím není moc důležité. Řekl bych asi takhle. Zajímavějším prvkem mi přišlo odvíjející se téma či problém lásky rozdílných lidí, nesmiřitelného původu či národů nebo dokonce náboženství a zobrazený jejich těžký osud. Nicméně film nepovažuji za výjimečný ani strhující, přestože navzdory věrohodnosti faktů ponuré doby by tomu mohlo být, chybí tomu větší náboj sugestivní atmosféry. Nelze taky nevidět trochu lacinou plačtivost. Přesto vše to není úplně špatný. Podívejte se.

Moje malá úvaha nemá ambice hodnotit nějak odborně tento film, ale napsat pár postřehů z dojmů a rozhodně nechci Flashdance nějak zlehčovat jako oficiální kritika, která mu vyčítá především laciný děj. Mě se základní osa příběhu, která není nikterak náročná, docela líbila. A proč by nemohla být svářečka taneční hvězdou? Taky jsem znal jeřábnici, která chodila na amatérský balet. Pravda, bylo to trochu nablejskaně sladký, ale to je přeci typicky americký duch filmu, nebo se mýlím?

Thriller v exotických kulisách Panamské džungle s efektním obrazem střelby ratata tatata, v němž stateční a neprůstřelní procházejí peklem bojů. Pominu-li ještě pár hloupostí, tak už dál si netroufám to nějak kritizovat, vždyť nejde o příběh faktů. Zde pár pozitiv. Mechanismus vražedného sóla funguje a vystřelený náboj je vždy spolehlivě likvidační. Tom Berenger je něco jako Rambo a navíc svoji práci miluje. Střeleckou muziku slušně tvrdí i jeho parťák Richard Miller. Zbývá dodat dovětek k filmu. Bohužel, moje výtka směřuje spíše k závěru, kde mi chyběla nějaká překvapivá pointa.

Na první pohled docela zajímavý příběh, který je zabalen v lákavém ději otrokářství. Leč pravda neočekával jsem od toho nějaký větší prožitek a udělal jsem dobře. Tvůrce filmu poskytuje informaci, že jde o skutečnou událost na základě reálií osudu americké doktorky. Ovšem, co naplat, postavy, ale i situace musí být natolik důvěryhodné, abych jim mohl věřit a proto jímavý osud krásné Ashanti při vší atraktivitě jsem nemohl vůbec brát vážně. Jedině, co z toho filmu bylo pro mě zajímavé, je herecké obsazení. Tím, ale nechci říci, že je to špatný, podívejte se, já jsem od poloviny přemýšlel, kdy už bude konec.

O specifickou atmosféru filmu se podstatnou měrou postarala i pozoruhodná muzika, která si přinejmenším zaslouží ***** a dále úspěšným spojením obrazů, v nichž dominují pouliční gangy s hodně barvitou škálou záběrů zákoutí a nehostinných míst zdejší mexické krajiny s pachem krve plného násilí a uvěřitelně ztvárněnými prvky sociální bídy těch nejchudších, kteří celý život hledají a poté čekají na svojí šanci kdesi v Americe, což dokresluje tvář současné Latinské Ameriky. Je zde i zajímavé herecké obsazení, kde především zaujmou hlavní postavy Casper a Sayra. Přestože film občas působí jako dokumentaristická stylizace, tak to nemění nic na věci, že film činí ve své žánrové poloze vpravdě dílo nevšední.

Fakt, že to museli natočit Britové, vypovídá o tom, že si možná vážíme našich stíhačů v britském královském letectvu méně než jiné národy je pro mne smutným zjištěním. Přestože období II. světové války v české kinematografii má velkou tradici. Asi netřeba nijak zdůrazňovat, kterých filmů je víc? A tak snad jen ve stručnosti. Osud Karla Kuttelwaschera je opravdu zajímavě natočen a určitě nezklame většinu fanoušků válečných dokumentů.

Sympatičtí medvídci, nemusím se ani dohadovat, že v mém dětství by to byl pro mě šťastný den vidět tento film. Je proto nasnadě, že i pro dnešní děti to představuje solidní podívanou, ale přeci jenom ve srovnání se slavným filmem od Jean-Jacques Annaud MEDVĚD bych řekl, že je to poněkud slabší.

Dějově velmi slušný. Rolando Villazón a Anna Netrebko vdechli hlavním postavám zjemnělou romantiku. Nejsem povolán hodnotit odborně hudbu a zpěv, ale pro mě osobně byla nejsilnějším zážitkem. Celkově shrnuto je to dobrý film a kdo má rád filmy tohoto typu doporučuji, já byl spokojen.