Sin Nombre

"Sin Nombre" jsem si sehnal kvůli svému nadšení z Fukunagova druhého snímku "Jana Eyrová" z r. 2011. Stejný divácký zážitek se však u mě nekonal: jednak nemám podobné filmy moc rád, jednak mi jsou osudy nějakých společenských vyděděnců na druhém konci světa ukradené (a na rozdíl od jiných to klidně přiznám). Film jsem navíc viděl v příšerném českém dabingu, což na dojmu z něj zrovna dvakrát nepřidá. "Sin Nombre", to je krásná kamera a strašná nuda, alespoň u mě. Na debut je to ale samozřejmě výborné, a pokud vás podobné filmy oslovují, pak si na své jistě přijdete. Mě osobně to však emočně minulo, podobně jako třeba podobný film "Město bohů" z r. 2002, s kterým je "Sin Nombre" často srovnáván. Nemohu si pomoci, ale dojímat se nad podobnými filmy někde v klimatizovaném multikině s pytlíkem popcornu v ruce mi přijde falešné a pokrytecké. (04.08.2011)

Dokumentárně natočená syrová směsice vzájemně neslučitelných žánrů, která ve výsledku působí drsně autenticky. Hlavní zásluhu na tom, že film působí jak působí, je scénář. Ústřední postavy, o kterých toho zas až tak moc nevíme, jsou přesně typově ztvárněné neznámými tvářemi, což přispívá k větší autenticitě. Syrové, škaredé a přesto nebo právě proto hodně dobré. (21.04.2010)

Vizuálně je to možná fajn, příběhově mě to ovšem docela minulo. Máme tu brutalitu pouličních gangů, snahu dostat se za hranice i několik zmařených lidských osudů. Mezi tím vypráví debutující režisér milostný příběh mladého gangstera a dospívající dívky, který ve své druhé polovině přestává být zajímavý a začne být hodně předvídatelný. Vše odstartuje porušení základního pravidla gangu – jeden píchl druhého. A pokračuje snahou imigrantů dostat se do Spojených států na střechách vlaku. V kulisách často zpustošených měst se tak kloubí sociální drama, milostný příběh i thriller, nic však i přes solidní autenticitu neposadí diváka na zadek. Vadila mi i pasivita některých postav, ve finále tak leccos schematicky ústí tam, kam leckterý prokalkulovaný kousek let minulých. Snímek jsem navíc bohužel viděl v dost mizerném českém dabingu, což výsledném dojmu moc nepřidá. (12.06.2014)

Fukunaga je v první půlhodině dost nejistý a příběh je v úvodu trochu zmatený, postupně ale začne získávat velmi realistické a docela děsivé obrysy. Hlavní hrdina je mladý kluk, kterého do gangu nedostala jeho povaha, ale sociální postavení. Člověk zkrátka ocení, že žije v o dost šťastnější zemi, ze které nemusí utíkat. Osobně bych ovšem nafackovala všem těm "namakámoš" latinos, kteří umějí střílet, ale pracovat už ne a to samé učí svoje děti. Takhle se z té žumpy nikdy nevyhrabou. (30.05.2010)

Docela drsný (ale ne zas moc) pohled do prostředí pouličních gangů v Latinské Americe a trudný život uprchlíků, snažících se dostat na sever do USA, "země zaslíbené". Nejspíš se tvůrci pokusili poukázat na jisté problémy, ale mně všechny tyhle filmy připadají spíš jako zpracování zajímavých námětů, které jen tak nezmizí, a proto se budou ještě nějaký ten čas pořád opakovat v rozdílných kvalitách. (01.01.2012)