Slepejsek

Pompéznější (statek, zámek, nekonečné pláně bez lidské šlápoty), chladnější, bez humoru a laskavosti (porovnejte si "libíčkovské" scény obšlehnuté v japonském stylu = forma přesná, ale obsah/humor se nepochopen vytratil), s méně čitelným příběhem a méně pohádkovou atmosférou (ples s tajemnou kráskou, kterou by přes její závoj nepoznal jen dementní slepec), bez hudební podpory (kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš?), dávající na odiv sepětí s přírodou (ale při tom paradoxně přírodě odcizenější - a to stačilo ponechat zvířatům jména!), s podivně zvrtlými postavami (Popelka jako reklamní plakát na emancipaci, až do pokusu o záměnu zbytečná Dora, macecha jako Královna Zla, princ, který má pro každou scénu jinou tvář, královna, která vypadá spíš jako princova mladší sestra...). Jinak řečeno: mladší a ošklivější (módními trendy postižená) instantní náhražka klopotně klopýtající ve stopách nedostižné české klasiky. PS: nejvíc mne pobavil dabing starého svůdníka Alfréda - ve světle svých posledních afér tam Pavel Trávníček sedí jak hrnec na prdeli. I když méně bulvární a s větším nadhledem by bylo, kdyby Trávníček daboval krále a královnu Šafránková...

Osvědčená autorská dvojice, osvědčené schéma posledních let (nerozlučná parta a osudy jejích členek a členů). Bohužel zoufale nepravděpodobné postavy (proč tam není aspoň jeden normálník?) a s nimi i jejich osudy (pozohýbané a vytvarované tak, aby kdykoli posloužily autorce)... Koho neutahá děj, toho zabije děsný zvuk (rušivý dabing, jakoby z jiného světa/filmu)...

Bohužel vidím spíš promrhaný potenciál než mediální bombu. Ne, že by tu nepadlo pár hlášek, ale předložená sbírka pošuků (ostatně proto byli vymyšleni) ani jinou možnost nedává (místy to vypadá spíš jako přehlídka oslích můstků mezi nimi). Vlakové scény jsou nekonečně rozvleklé, chybí jim přímější tah na branku, politická satira bezzubě klišovitá (že by Dikobraz vstal z hrobu?) a venkovští záchranáři spíš od Kolečka než z reálného příběhu... Dohromady to celé působí strašně nepřirozeně - můj první dojem byl zoufalá snaha o vtipnost (ale na tupou pilu můžeš tlačit, jak chceš, stejně to bude bolet). (Moje negativní dojmy rozšířilo ještě pár déja vu: pan Plesl jakoby vypadl z oka panu Kopfrkinglovi, hasičský kvapík zase z partitury někdejšího Kusturicova Undergroundu...)

1. Nejsem znalcem knižní předlohy (ani jsem ji nečetl), přesto mám pocit, že je jí film blízko - rozhodně blíž než starší Lynchova verze - tam byl bez její znalosti divák ztracen, tady má aspoň pocit, že je v obraze... 2. Vizuálně (a podtrženo hudební složkou) jde o monstrózní podívanou. Alespoň co se týká pouštní části Arakisu. To ostatní (město a technika) jsou spíš těžkopádně odkoukané někde z minulého století... 3. Problém filmu je v jeho odtažitosti. Sice sledujete úžasné obrazy (někde jenom obrazy, už bez "úžasného"), ale jakoby vás nic nedokázalo "chytit za koule" a vtáhnout do děje. Mohou za to zploštělé postavy (snad s výjimkou Paula Atreida), které jakoby byly jen k dané akci naprogramovanými roboty bez duše...

Ze všech možných pokračování dětského filmu TADY HLÍDÁM JÁ (2012) o děvčátku s ADHD, které má mluvícího jezevčíka, se nakonec vyklubala slzopudná psí romance. Pokud se přenesete přes asi tisíc problémů - počínaje absencí jednotícího příběhu - není to spíš snůška epizod TV-seriálu odvysílaná v kuse? - přes laciný humor - zaječí bobky či elektřina tam, kde ji nečekají - za vlasy přitažený děj - maminčino kóma či psí výstava - až po pitvoření herců (Skamene, Šteindler, Vydra), kteří své postavy víc parodují než hrají - nejspíš neodmítnete pozvánku na svatbu a budete mít pocit, že jste pořád ještě nejmíň o patro výš než Kameňáky, Babovřesky, Špindly či Šťastné nové roky Ženských na vrcholu...

Jestli si po předloňské "jedničce" někdo myslel, že níž už se klesnout nedá, tak se teda spletl... Plytký děj (pokud vůbec nějaký), absolutně mimo realitu (pro každou druhou až třetí Slovenku/Češku po padesátce přijede emigrant z Kanady s lodí), nesmyslné odbočky (nejen do Slovinska), podlézavý humor (opilí či sprostí) , spousta vaty (cesty všeho druhu - autem, rogalem, bazarem atd). Jako ženská bych to možná hodil i do plusu, jako chlap jsem to odzíval...

Poněkud sterilní pokus o "romantickou komedii". Jediné oživení nabídne policejní vyšetřování, ale bohužel - stejně jako vztahy - se rychle utopí v zažilých šedivých schématech, které fungují jako nejspolehlivější uspávací prášky...

Jestli hledáte vánoční atmosféru k provětrání vašich slzných váčků, pak jste na správné adrese. V životě to sice takhle nemůže fungovat (ať útěk z děcáku či odpuštění odcizenému otci), ale kdo by řešil takové detaily, když si chce zabrečet? (Nakonec proti přísunu z předchozích let je to vážně minimálně o level výš.)

Animák s poněkud nesympatickými hrdiny (tu upištěnou myš bych praštil pokaždé, kdy otevřela čumák), tu a tam nedomyšleným scénářem (jakoby přeskočila deska) a hlavně nešťastně zvolenými symboly zla (občas jsou z toho lehce toporné dialogy, občas jako byste vypadli z role a museli si připomenout, kdeže to vlastně jste). Taky ale s několika opravdu zábavnými nápady - očista při vstupu do nebe nebo jeho podoba jako zábavního parku...

Film pro otrlého diváka. Připomíná kočičkopejskovský dort aneb čím víc tam toho nalůláme, tím spíš nás nikdo neprokoukne. Pod jaký pláštík se přitom schováme (drogový rauš, surrealismus či magická terapie) je při tom úplně fu(c)k. Důvěryhodný není ani jeden z nich. V podstatě totiž nejde o víc než jen o další - nízkorozpočtovou agitku na téma "poválečný zločinný odsun hodných Němců zlými Čechy".