Recenze (630)
Slunce, seno a pár facek (1989)
I když nejsem čistokrevnej venkovan kluk, v týhle předrevoluční době jsem vyrůstal a cítím z toho krásně opojnou vůni dětství a prázdnin. Neskutečnej masakr hlášek a grimas, skvělí herci a snad ještě lepší neherci. Nejlepší z trilogie a poslední Troškovina, co stála zato. Jeho porevoluční tvorba už je hovno za hovnem. 95%.
Vrtěti ženou (2011)
Opravdu by mě zajímalo, co je na tomhle příběhu pravdy a jestli je možný aby už tenkrát, pod hábitem puritánství tý sešněrovaný doby fraků a šatiček zakrývajících 90 procent krásy ženských těl, mohli kundologové nabízet takovýhle služby... No, asi sotva. Každopádně pro mě hodně příjemnej a pozitivní produkt, kterej mi hodně zvedl náladu a vyčaroval úsměv na tváři. 80%.
Skrytá identita (2006)
Solidní kriminálka s dobrým scénářem a top obsazením. Závěrečný střílení do hlav mi sice přišlo skoro až groteskní, ale budiž. Bavilo mě to a to se počítá. 82%
Grindhouse: Auto zabiják (2007)
Nudnej shit plnej holčičích keců jsem po půlce už sotva dával. Nemá to děj, šťávu, atmosféru, herecký výkony, hudbu ani napětí a akci. Prostě nic. A takových honiček jako je tady ta na konci mi nasere každej druhej akčnák pět do hodiny. Prostě trapas a ztráta času. 30%.
Dospívání po americku (1993)
Slušnej pohled do života jednoho puberťáka, ale nebejt hereckých výkonů hlavních postav, sklouzlo by to do škatulky průměrných a nevýrazných rodinných filmů. Niro mě nepřekvapil, na jeho dokonalost už jsem si zvykl, ale Caprio?! Toho Oskara si zasloužil už tenkrát. 80%
Jason Bourne (2016)
Nemá to začátek a nemá to konec. Z obou stran je to otevřený tak, až to na mě působí jako jedna dlouhá akční epizoda z krimiseriálu. Nepřetržitá akce není vždycky důkazem nenudnosti filmu, právě naopak. Když je jí moc a člověk nemá prostor si oddechnout, začne prudit. Neříkám, že ne, ale za mě jen slabší nadprůměr. 60%.
21 gramů (2003)
Chvíli mi sice trvalo, než jsem se chytil, ale když, tak už jsem se s každou další scénou těšil na to, jak si dosadim další kousek příběhu . Záměrně časově skákající děj je originální a skvělou volbou, Sean a Naomi úžasní, vlastně celej film je skvělej a já mu nemám co bych vytknul. 90%.
Dannyho parťáci 2 (2004)
Ztratil jsem se v ději hned po půlhodince a zbytek filmu už jsem se ani nesnažil něco pochopit, protože pak už ani návratový vysvětlovací scény nepomohly. Hroznej zmatek, kde už ani charisma herců nedokáže nic zachránit. Výstup s Willisem mi prišel skoro až trapnej. 45%.
Americké psycho (2000)
Film podle mýho dost přesně zachycující bezmeznou aroganci finančních nenažranců z Manhattanu, která je mi odpornější než všechny ty zvrácenosti hlavního protagonisty, který jsou vlastně jen jeho a popravdě, myslim, že v jistý formě je máme skoro všichni. Jinak film jako takovej mě sice zaujal a udržel mojí pozornost, žádná scéna, výkony herců, samotnej scénář a natož pak pointa mě ale bohužel neuchvátily a nechaly celkem chladným. 65%.
Vražda na Eigeru (1975)
Vysloužilej nájemnej vrahoun a příležitostnej nabíječ černých letušek třičtvrtě filmu trénuje běhání ve skalách, při kterým se ani nespotí s němou indiánkou, se kterou píchá taky, leze tam po věžích s dědkem při hudbě z Rosemunde Pilcher, aby nás po sérii trapných scén a rádoby siláckých dialogů uchvátil sice ne zas úplně marným, ale přesto dost neakčním a nevýrazným finišem. Takže presně film v Clintově stylu. 40%.