Tezuka

Nemám řeči. Něco tak perfektně zahraného a bravůrného není třeba komentovat slovy. Stačí to cítit, když to sledujete, jak vám to nahlodává šedou kůru. Jediné co řeknu, že Yul Brynner je ten nejcharizmatičtější a nejlepší kovboj, jakého jsem kdy viděl a Steve McQueen a spol. byla nejlepší parta, jakou jsem na plátně kdy viděl. Parádní námět, výborná hudba, atmosféra a prostě pokud to chcete sami pocítit, tak si to pusťte, protože se to vážně nedá popsat. Zaslouženě ohodnocen a jsem zvědavý, jak mu budou konkurovat další dva megalomanské westerny - Tenkrát na Západě a Hodný, zlý a ošklivý.

Jedna z pohádek, kterou jsem viděl v životě počtem dvojciferného čísla, a je to jedna z té zlaté klasiky minulé éry. Maruška Kyselková, rodačka z mého kraje, ve své jediné větší filmové roli působila strašně jemně jako ten její slavný myší kožíšek a Jožka Zíma jako král Radovan ve své roli obstál na jedničku. Trochu mi připomínal mého oblíbeného Ladislava Peška v jeho věku, který je rovněž nenapodobitelný a věčný. No a když se k tomu připočítá i král Kazisvět v podobě Martina Růžka, tak z toho vzešla pohádka populární napříč generacemi. Je to pro mě už tak samozřejmá věc, že ji budu hodnotit spíš symbolicky, protože ji nedokážu objektivně posoudit jako když něco zhlédnu poprvé.

"Jen ji nalož. A pořádně! “ Chudák Jorga Kotrbová, snad se Jirka Korn při natáčení krotil, protože dostala slušnou šlehačku :D. Myslím si, že kdyby Jorga před Honzou vypadala jako ve své roli Zlatovlásky, asi by ji těch ran ušetřil.

Na ostří nože mi v hlavě utkvěla vzpomínka na úžasnou přírodu a boj s medvědem, proto jsem se těšil na to, až si jej poprvé pustím od začátku až do konce, abych si získal ucelený obraz. Co na to říct. Mělo to všechno co bych si od takového filmu přál. Ztroskotání v aljašské divočině, nervy drásající souboj na život a na smrt s medvědem a nakonec i zrada vlastního přítele, který má pletky s moji ženou, a proto se mu nehodím do krámu a pokusí se mě zabít. Zápletek je zde požehnaně, atmosféra a příroda mě hrozně poutaly a duo Hopkins-Baldwin sedlo jako vejce k vejci. Podle mého názoru je film nedoceněn, rozhodně mi dal lepší dojem než 77 %, ale na ostatní kašlu, každý má priority nastavené jinak a já to nikomu vyvracet nebudu.

Wow, wow a ještě jednou wow. Něco podobného jsem v životě neviděl a asi už nikdy neuvidím. Myslel jsem si, že uvidím nějaké nudné klábosení poroty posedané kolem stolu s nezáživnou pointou, ale totálně jsem se spletl. To 90minutové klábosení kolem stolu bylo tak strhující, napínavé a gradující, že jsem ani na vteřinu nedokázal slevit z pozornosti, abych neztratil jediné slovo. Čím dál více začínám oceňovat starší film, protože zjišťuji, že v určitých věcech je nenapodobitelný a jedinečný. V tomto filmu se rozhodovalo o vině 18letého chlapce z periferie, který měl spáchat vraždu na otci. Při úvodním hlasování vyslovil jako jediný pochybnost o vině Henry Fonda, který musel svými argumenty a dohady přesvědčit zbytek poroty, aby přehodnotila svůj postoj. Postupně rozebírají jednotlivá svědectví a hledají v něm skuliny, které tak nakonec přesvědčí i ostatní, že nelze rozhodnout o jisté vině, jež by poslala chlapce na elektrické křeslo. Moc se mi líbily herecké výkony, a to především neskutečného Henryho Fondy a vzteklého Lee J. Cobba. Hodinu slávy si zde vydobyl i náš Jiří Voskovec, který také nebyl špatný. Tohle by měl jednou v životě vidět každý, nemám slov, jak málo stačí k vyčarování skvělého zážitku z filmu.

U Čety se mi především líbilo, jak Oliver Stone vykresloval Vietnamskou válku z neutrální pozice, např. nechutné praktiky armády USA při zacházení s obyčejnými venkovany, které automaticky považovali za zvědy, a proto popravovali a vypalovali celé vesnice, což se mi vyloženě příčilo. Na druhé straně zde zase vykresloval morálku a atmosféru mezi vojáky, zabíjení na vlastní straně kvůli sporům o vůdcovství apod. Byly zde pasáže, které mě silně zaujaly jako třeba ta akce ve vietnamské vesnici a některé, které mě zase tolik nevzrušovaly. Nicméně přesto všechno to ve mně zanechalo nějakou stopu, motivovalo mě to si o této válce něco víc nastudovat, abych si udělal lepší představu, co všechno se tam ještě neudálo. Dávám prozatím 5*, i když v budoucnu budu ještě srovnávat např. s Apokalypsou, na kterou se určitě vrhnu.

Hoshi wo ou kodomo byl poslední celovečerní film od Makota, který jsem neviděl. Ten člověk mě snad ničím nikdy nezklame, opět dechberoucí podívaná se vším co k japonskému filmu patří. Jsem zvědav, čeho se od tebe ještě dočkáme.

Na CSFD je prakticky zřetelné, jakým žánrům lidé udělují nejvyšší hodnocení - dramata a dojáky, protože to v lidech něco vzbuzuje a jejich vylité mozečky potom vysolí 5 hvězdiček, které by asi za normálního vědomí nedali. Netvrdím, že sám tohle nedělám, ale rozhodně je úplná kravina srovnávat žánrově naprosto odlišné filmy. Proč bych si měl říkat, že když jsem dal Zelené míli 5 hvězdiček, tak tomuto filmu určitě nemůžu dát ani 4. Tohle u mě dělá akorát hlupák. Zde se jedná o žánr převážně akční, mytologický a fantasy dobrodružství. Mně tedy film ničím zásadně nevadil, naopak se mi moc líbilo řezání egyptských bohů o korunu Egypta a následná cesta za nápravou a odplatou. Gerard Butler jako bůh temnoty Set exceloval, dal tomu ještě větší šťávu a nouze nebyla ani o krásné ženy v podobě bohyně lásky (Elodie Yung) a otrokyně Zayi (Courtney Eaton). Občas jsem se i příjemně zasmál a pobavil mě i pirát Geoffrey Rush v roli boha Slunce Ra. Podtrženo, sečteno, nemám absolutně problém dávat vyšší hodnocení. Narozdíl od nudného Podfu(c)ku mě tohle bavilo.

Česká televize letos vsadila na jistotu a nepochybně to byl dobrý krok. Skvělý scénář s dávkou humorných narážek na křesťanskou symboliku a kvalitní herecké obsazení se skvělým Jirkou Dvořákem v roli čerta a Ivanem Trojanem v roli Petronela. Z pohádkových žánrů tomu dávám silnou 4 a dělám si zálusk na první díl.

Velmi jsem byl zvědavý na animovaný film, který ukradl Oscara mé alma mater How To Train Your Dragon (2), protože jsem dost pochyboval, že by se tomu vůbec něco mohlo vyrovnat. A i přesto, že mi je velmi líto že HTTYD nezískal Oscara, tak nelituji, že tenhle parádní film jej získal, protože mě to naprosto pohltilo, bavilo i emocionálně dojalo, dokonalá kombinace všech emočních procesů. Celý život mám slabost pro animované záležitosti a tady se mi opět dokázalo, že rozpohybované kreslené postavičky mě dokáží více zabavit než někteří rádoby slavní herci. Další plus musím tomuto filmu udělit za japonský nádech, ať už to byla jména postav, samotného města, budov či bojového umění. Malý Hira mi navíc vzhledem i povahou připomínal Škyťáka, hlavního protagonisty HTTYD2, takže jsem cítil mezi těmito filmy takové zvláštní pouto. Moc mě to bavilo.