J.Crusader

Nerad bych opakoval, co tady už bylo tolikrát řečeno, ale děj je opravdu jedno klišé za druhým. Máme jich tady opravdu na výběr a sešlo se jich většina z těch klasických. Jediné co film vytahuje z úplného průměru je solidní triková stránka a taky herci, kteří to i přes ty tuny klišé (už jsem se zmiňoval, že film je jich plný?) odehráli relativně dobře, takže se dají i ta klišé celkem zkousnout. Nicméně na více jak cca 50% to rozhodně není. A protože hodnocení neumožňuje půlhvězdy, tak si tu půlku odmyslete.

Mohlo to být za čtyři, nebýt naprosto zbytečné a totálně nelogické závěrečné půlhodiny, která mě normálně začala nudit a srát! Film taky zrovna neboduje nějakým nonstop drivem, je v něm až pěkvapivě mnoho hluchých kecacích míst, které vice než čím jiným přetékají patosem. Bohužel nejsou zvládnuty tak, aby divákovi bylo postav skutečně nějak líto, a tak i když ve filmu (pozor spoiler!) umře vlastně skoro každá vedlejší postava, nezanechá to v divákovi asi takové pocity, jak by mělo. Co se týče CGI, je slušně zvládnuté a apokalypsa je pěkná na oko, co na tom, že z fyzikálního hlediska je 99% toho naprostá kravina, rázové vlny prakticky neexistují a vlny výbuchů, propadání půdy, kamení, ohně a popela se síří zrovna tak rychle a zrovna takovou intenzitou, aby před nebezpečím mohl jeden z hlavních hrdinů (překvapivě snesitelný Cusack) právě tak tak utéct/ujet/uletět. Ale co mě absolutně nejvíc znechutilo tu poslední půlhodinu - mno, normálně u filmů tohoto druhu nečekám nějakou brysknou logiku, ale fakt by někdo navrhnul záchrannou archu, která má přežít apokalypsu nepředstavitelného rozsahu, a které nejdou nastartovat motory dřív, než se zavřou všechny nakládací vrata???(!!!) A skutečně hydraulické soukolí, které by v reálu vážilo stovky či spíš tisíce tun, a které by mělo být konstruováno tak, že vrata jím poháněné se zavřou nehledě na jakoukoliv myslitelnou překážku v jejich dráze, zablokuje jakási plechová krabice (ok, velký elektrický šroubovák) a elektrický kabel o průměru dvou cenťáků? Ale no tak...

Klišé vedle klišé. Tady už fakt nepomohlo ani vypnout mozek, protože CGI bylo občas tak děsivě nezvládnutý, že jsem se musel normálně hlasitě smát. Už jen úvodní pád auta ze skály je, co se týče dynamiky pohybu objektu, naprosto strašně, ale fakt strašně odfláknutej. To snad muselo dělat nějaký děcko! A smál jsem se bohužel dost často a to určitě ve chvílích kdy scénáristé předpokládali, že bych se měl naopak bát o hlavní hrdiny. Ale ti mě byli, upřímě, úplně putna. Jedna hvězdička za kozy Alexandry Dadario, což byla často jediná věc, na kterou se dalo na scéně dívat. A ta druhá za to, že jsem to přece jen dokoukal a bez přetáčení.

Nějak si nemůžu vybavit nějaký silný moment, který bych si z filmu pamatoval. A to ani těsně po projekci. Standardní šablona o změně charakteru hlavní postavy, která nepřináší nic nového nebo objevného. Vidět se to dá, ale že bych se k tomu vracel, to asi ne.

Hokej není má parketa a nikdy ani nebyl. Přesto jsem tenkrát před těmi dvaadvaceti lety seděl ráno před TV u finále a společně s partnerkou jsme neuvěřitelně fandili....

První polovina filmu je trochu utahaná a režijně rozháraná, nicméně se snaží osvětlit alespoň základy toho proč a jak. Ale není zdaleka tak špatná, jak zde mnozí tvrdí. V druhé půlce pak můžeme sledovat samotný boj o základnu. To, že při této ve skutečnosti téměř čtrnáctihodinové bitvě padlo "pouze" osm amerických vojáků je celkem neuvěřitelné a svědčí nejen o jejich skvělém výcviku, odhodlání ale také o dobrém velení obrany, i když se občas říká všelicos. Naopak talibanci, ač měli obrovskou početní převahu (cca 400 proti 50), poziční výhodu převýšení pro útok i moment překvapení - nic z toho nedokázali zúročit. O "kvalitě" afghánců jako bojovníků svědčí i to, že celá jednotka afghánské armády ihned po začátku bojů vzala nohy na ramena. Já byl s tímto filmem i hereckými výkony velmi spokojen a až na pár nepřesností a občas trochu zjevného CGI byla i celá válečná vřava podána poměrně realisticky. Za mě dobrý 4*.

Kvalit Hromnic či Na hraně zítřka to zdaleka nedosahuje, ale úplně blbé to taky není. Oddychová jednohubka, v níž ale bohužel nejsou nějaké zapamatovánísi hodné momenty, takže za pár dní vyvane. Přitom by stačilo trochu poladit zvláště druhou polovinu a mohlo to být lepší, takto jen lehounký nadprůměr.

Paradoxně mi tato verze přišla o něco málo slabší, jak kinoverze "učesaná" Johnem Myhrem. Ve své podstatě je to totiž v poslední třetině dějově úplně jinej film, nehledě na soustu dalších změn (chybějící voiceover, chybějící modrý filtr, který se mě u kinoiverze celkem zamlouvá atd.) které úplně mění celkové vyznění filmu. Ohledně toho, která verze je "drsnější" bych neviděl jasného vítěze, Helgelandova je celkově více noir ale zase v ní třeba absentují "tři prasátka", atp. Nicméně v rámci žánru pořád velmi solidních 80%.

Obrovské množství popkulturních odkazů nejen na filmová sklasická stěžejní díla sci-fi. Znalý fanda "sájensfikšn" zde najde nějaký ten odkaz či rýpnutí si do klasik snad každých pár sekund, ať jsou to jména spisovatelů, postav, míst, vizuální vtípky ale pochopitelně i nejznámější hudební motivy (ET, Blízká setkání třetího druhu, Vesmírná odysea, Akta X atd...) Tohle asi děti, přestože je film primárně určen pro ně, nedocení a ani nepochopí. Nicméně znalec si to užije. Samotný film pak nevybočuje ze standardu Aardmanu a je to prostě klasická Shaunovská bláznivá jízda, která není zas až tak vyjímečná a sama o sobě stačí na tři hvězdy. Ta čtvrtá je právě za to neustálé pomrkávání na fandy sci-fi a neuvěřitelně hračičkové (v dobrém slova smyslu) pojetí mnoha těchto odkazů.

Rozhodně slabší jak třeba záměna či Policajt z Beverly Hills, když už jsme u těch ikonických Eddieho filmů z osmdesátek.. Scénář zde na mnoha místech čiší dost výraznou stupidiou. Hlavní hrdina v jednu chvíli cituje Nietzscheho a v jiných se najednou chová jako idiot s IQ šumící trávy. Přesto je to dostatečně zábavné na tři hvězdičky, ale ne více.