Pedro72

Ten biják má vlastně velmi hezkou hlavní linku, hvězdné obsazení je tu vidět v každé scéně. Dramatické úkoly jsou chytře rozdělené. Maličký dotyk tajemna taky potěší. Jenže kdo si proboha může myslet, že se dá 97 (!) minut hrát na depresivní strunu? Do čtvrt hodiny minut je ze smutku jenom patos a většina výrazů tváří by se dala napříč filmem volně zaměňovat a nikdo by nepoznal rozdíl. Ale největší průser je ten hudební podkres. Hodil by se k marketingové prezentaci zařízení paliativní péče nebo biofarmy. Hlavně kvůli tomu digitálnímu hudebnímu plevelu jsem ten film nedal najednou.

Přiznám se, že "narozeninové" a "glorifikující" koncerty jsou pro mě něco jako Noční můra z Jeban. A když za sebe rocker nebo popík postaví symfoňák, chce se mi z těch šmytců často blinkat.  Jenže tohle je jiný případ, Ota Baláž je nedocenitelný muzikant, aranžér, producent a kdo ví co ještě. A má obrovský cit na spolupracovníky. Tady jich prošla celá plejáda a on je dokázal spojit. Šlape to skvěle!

Vlastně to není dokument, spíš lehká zelená halucinace. Irsko je krásná země a trocha toho pábení k němu patří. Co na tom, že se v pořadu míchá historie skutečná s fantaskními výplody éry romantismu, který se soustředil na Kelty, resp. "Kelty", ale nejen na ně. Doporučuji si k tomu dát irskou nebo stout. Sláinte!

Aha. Takže, máme nějaký blíže neurčený přístroj (tady končí science a začíná fiction), do kterého strčíte ruku a prožíváte svou budoucnost. Aha. Takže, nejlepší způsob, jak zlikvidovat chlapa, je začít zběsile pálit v shopping mallu. Aha. Takže, bavorák může být auto i - voila, Uma se snad narodila jen pro tuto scénu - motorka. Aha. Takže, když lidem řeknete o jejich budoucnosti, vybuchne atomovka. Co na to říct? Snad jen, že MacGyver by s kancelářskou sponkou dokázal rozhodně víc!

Tady někdo očividně napsal biják o sobě, resp. o svých pocitech, resp. o našich pocitech, resp. tak trochu o mých pocitech. To ze mně nedělá cílovku, to by byla trošku onanie, ne? Takže to je první důvod, proč mě to nebaví, i když jsem se sám sobě párkrát zasmál. Jasně, chlap se snadno stane sráčem a pak se to marně snaží obrátit. Ale to z toho dělá takový ten "notojepřesný" film bez překvapení. Druhý důvod, proč mě to nebaví. A nakonec, defiluje tu asi 400 známých tváří. Nebaví mě za každým kostýmem vidět 28 minulých postav. Takže si budu muset počkat, až se někdo pokusí už udělat českou komedii jinak, ale jinak.

Pár dobrých nápadů je tu zabitých, zbylé zahlušené vatou.

Vlastně jediné, co mi utkvělo, je ta slovčeština. Od posledního projevu Gustáva Husáka jsem nic takového neslyšel.

Není to debilní jak Hvězdná pěchota, nepřekáží tady digitální sajrajt a hlavní "bitva" naštěstí není delší než 3 minuty. Naopak i adolescent je tu člověk a postavy mají odlišitelné charaktery. Pracuje se tu s náměty z reálného světa: Že dětská armáda je vlastně super objevil už nejeden diktátor, jen nevím, jak na to přišli ti zatracení emzáci. Obzvlášť když ve filmu vlastně vůbec nejsou. Takže, příjemné překvapení. Nebýt to trochu ploché a trochu dlouhé, byl by to celkem fajn biják.

Interstellar je sci-fi, kde to "sci" znamená vědu a ne "ňáký takový ty kosmo capiny vo latexových a jiných sexy overalech, co mě napadly, když jsem listoval pornočasopisem". Kolik takových bylo ve 21. století natočených? Tři, možná pět? Proto dokážu odpustit pár drobných chybek a proto dám asi o tři čtvrtě hvězdy na hodinkách pro Murph navíc.

Jako oddaný fanoušek Philipa K. Dicka znovu jen zírám, k jakým výkonům dokáží jeho nápady stimulovat filmový průmysl. Najednou i romantický film může být svižný, vtipný, nápaditý a chytrý. A rychlý happy end je někdy lepší než dlouhá nudná bitva. Snad jen ta unylá hudba občas překáží.