Renfield

Taková encyklopedie toho, co se v sedmdesátkách stávalo, nebo stávat mohlo. Politika se řeší prakticky neustále, nikdo si tu v klidu nepřežívá, každý má nějaký, řekněme dobový, problém. Z tohoto pohledu nelze nezmínit linii vypravěčovi rodiny a osud otce, jemuž nejdříve nerozumí syn, aby později litoval? Snad. Martin Myšička je v této roli výborný, Aňa Geislerová jako jeho žena potom stejně tak. K nim třeba zmínit ještě Kristýnu Bokovou, protože obzvlášť scéna ve sborovně patří společně s kontrolou na hranicích k tomu nejlepšímu. Ona starší generace zaujme celkově více, než ústřední sice přirozená, za to méně výrazná hlavní čtveřice. Ale i ta má své básnické momenty. 80%

Dějově samozřejmě nic převratného, přesto napětí a tah na bránu Kontraband nepostrádá a je vcelku jedno, jestli se zrovna běhá, či jezdí po souši, nebo pluje po moři. Své k celkovému prožitku má co říct i ruční kamera, fajn soundtrack a především obsazení. Navíc dojde i na sympatický zvrat v ději... a kdyby se v závěru stihlo včas zabetonovat, nemuselo zůstat u jediného překvapení. 65%

Primárně příběh dvou párů, do jejichž životů však tvrdě zasáhnou tehdejší a zřejmě i dnešní poměry v zemi. Sympatie si oba získávají velmi rychle, přes úvodní dění je tomu však především díky dámským polovičkám. Optimistická Zunaira, jenž si zřejmě plně neuvědomuje nebezpečí některých situací a nemocná Mussarat, kterou trápí především to, že už nemůže být "plnohodnotnou" ženou svému muži. Propojení jejich životů je tragické, ale nakonec nejen to propojení. Příjemná animace podtrhuje atmosféru dění stejně, jako to dokáže s krásou a nemocí. Velmi silný příběh, jenž má několik vrcholů. 80%

Ebbing je od Reykjavíku daleko, lidé jsou odlišní, mají jiné problémy, třeba družstvo. Téma krav a ovcí je v těch nejsevernějších filmech poměrně časté, proto o jeho důležitosti nepochybuji. Více zaujalo dění kolem družstva, opravdu je něco takového na Islandu možné? Překvapivě by mi k příběhu sedl větší nadhled, občasný vtip, třeba i islandského ražení. Takhle film jako celek sice zaujme, ale pocitově spíše prošumí. Vyjma scény s mlékem, ta doslova irituje. 60%

Je spíše zklamáním, že mě na tomto rodinném eposu zaujaly především herecké výkony a to ještě pouze některé. Díky tomu potom není překvapením, že právě po vyklizení rodinného bitevního pole Al Pacinem a Jeremy Ironsem se děj rozsype. Tohle trvá až do Pacinova návratu ve scéně prodání akcií, která patří i díky němu k nejzdařilejším ve filmu. Také právě v ní Adam Driver dokončuje svoji proměnu z tichého kluka v úvodu na vůdce rodinného klanu. Je to proměna vlastně nenápadná, přesto jasně patrná. Lady Gaga má mrchu v očích od začátku, ale svým výkonem dokáže nadchnout. A Jared Leto je poznatelný právě jen díky výrazným očím, tedy výborná práce maskérů, ovšem herecky je to trochu moc, zkrátka i idiot musí mít hranice. Děj se odehrává skrze tři desetiletí, z nichž každé bylo úplně odlišné, přesto to v něm není znát. Jediným dělítkem je použitá hudba, výborné kostýmy z tohoto ohledu zapadnou stejně jako například rekvizity. U Ridleyho Scotta a vůbec vzhledem k tématu jsem v tomto ohledu čekal podstatně výraznější styl. V poslední hodině by mělo vše gradovat, připravovat půdu pro onen čin, kvůli kterému je ten příběh tak známý. Tohle se však neděje, motivace Patrizie mimo to, co je známé od začátku, jsou shrnuty do nějakých dvou scén. Příprava a nakonec i čin samotný jsou na tom ještě hůře. A to jsem měl pocit, že je tu taková půlhodinka navíc. Rozhodně to není špatný film, ale to co v prvních necelých dvou hodinách funguje, je v té poslední pryč. Pokud bude, a já věřím že ano, těším se na režisérský sestřih. 65%

Alfie, jeho ženy a New York. V případě prvních dvou možno prohodit, protože tyto ženy nejsou takové, jak je do jisté doby vnímá Alfie. Umí vrátit a každá svým jedinečným způsobem také vrátí, třeba i ve vzpomínkách a uvědomění si Alfieho. Ten tímto padá, poznává následky, realitu a film logicky ztrácí předchozí náboj. Katarze přijít musela, ale snesl bych ji kratší. Protože rychlost, šmrnc a neuvěřitelně sebevědomé promluvy k divákům, tomu zkrátka sedly stejně, jako ono město. 75%

Úvodní, až příliš dlouhé seznámení, při němž jsem měl pocit, že horší katastrofa může těžko přijít, je po vhození do všeobecné paniky zapomenuto. Davy šílí, rabují, všude kolem se ozývá řev, sirény a výbuchy, nikdo pořádně neví, co se vlastně děje. Fantastická kamera a zvuk do této situace rychle vtahují, scény všeobecné paniky jsou výborně natočené, dá se říci reálně. Nereálnosti kolem hlavních postav jsou potom v rámci žánru odpuštěny, tedy až do vrtulníku. Během záběrů na zdevastované, či dokonce nahnuté mrakodrapy, vzpomínám na první pohled z okna... efekty jsou v tomto případě více než solidní. Škoda předčasného vrcholu v podobě infekce a především fantastického prvního nástupu armády do ulice! Tahle scéna zkrátka předčí vše. Zpět k vrtulníku, po něm by se totiž krásně vyjímaly závěrečné titulky, hold nestalo se, kamera je nerozbitná, stejně jako hlavní hrdinové. 65%

Téměř na place jednoho bytu výborně vystižená atmosféra doby, tedy vlastně dob. Dob, ve kterých se vše měnilo velmi rychle, což trefně vystihují životy hlavních postav, kteří si nejednou musí různými způsoby pomáhat. Snad nejvíce je to patrné u Josefa, který i přes své činy musí stále něco vysvětlovat a mnohé obětovat. Drama je to opravdu silné, snad i proto mi do něj ten občasný komediální nádech příliš nesedl. 75%

Příběh sice není příliš převratný, ovšem silné momenty nepostrádá a dává vyniknout animaci, tedy nádherné malbě na sklo. Ta si od první chvíle bere hlavní slovo a například ve vyjádření přírodních živlů nadchne. Snad i proto považuji za vůbec nejlepší pasáže ty řekněme nevojenské, začarovaný les a cirkus. Svou jedinečnou poetiku ovšem nepostrádá nic, dokonce ani temnější, právě vojenské, části. 75%

Václav je v jádru dobrák, ale nazvat jeho činy milou lumpárnou, jak se píše v oficiálním obsahu, to je trochu... ano, přestřelené. Vůbec když to všechno nejvíce odnáší jeho vlastní matka, jenž si to sama stále odmítá přiznat. Václavovi horší i lepší skutky, jsou snad pro jeho (ne)pochopení náplní většiny filmu. Tahle část není vyloženě špatná, vůbec oproti koncertu, u nějž jsem si přál, aby scénáristovi ještě před touto scénou dopsala fixa. Naštěstí dál nečekaně následuje solidní drama, které by ale zasloužilo podstatně více času a třeba i nějakou scénu z návratu a přijetí. 65%