Aiax

Čirá, neředěná lyrika a stříbrná poezie, mnohdy hodně působivá, celkově je ale třeba být v krajně speciálním rozpoložení, jinak to je skrz naskrz nestravitelné. Ve vlaku na mobilu si to prostě člověk neužije, pokud vůbec. Vizuálně a zvukově je to ovšem naprostá žranice, přičemž úvodní "dokument" o stvoření světa a majestátu přírody v duchu Baraky aspol. je naprosto nepopsatelný. To se prostě musí vidět, nejlépe večer na velké plazmě v HD. Na zbytek "filmu" už se nepodívám nikdy, tu úvodní půlhodinu ale uvidím určitě ještě hodněkrát.

Schenkman zná tajemství prvoligových vypravěčů - umění poškádlit, polechtat ten záhadný mozkový lalůček, kde sídlí fantazie. A je to fakt příjemný pocit, zvlášť při vědomí, že si ho můžeme ze všech božích potvůrek vychutnávat jen my, lidé. Dobrý vypravěč umí dobře položit tu nejlepší otázku ze všech - "co kdyby...?" Pozemšťan potvrzuje filmové pravidlo, že jakkoli si člověk může užít filmy výpravné, trikové nebo jinak promakané, povedená konverzačka je zkrátka nad zlato. A tenhle film mi to připomenul zvlášť důrazně, protože jsem ho viděl den po Transformers 3, a věřte mi, že pokud jde o výpravu a inteligenci, neexistují dnes v kinematografii dva vzdálenější extrémy.

T3 je exkluzivní vitrína umění současných filmových kouzelníků a čarodějek, jedinečné technologické demo kinematografie počátku 21. století. Jako film sice ani třetí díl nejmegalomanštější reklamy na hračky všech dob nestojí ani za ulomený nehet, příběhově a dramaturgicky je to hovadina abysmálních rozměrů, nicméně ve všech ostatních filmových profesích jako kamera, zvuk, střih nebo triky si Američané, marná sláva, pořád udržují před zbytkem světa drtivý, skoro až ponižující náskok. Třetím Transformerům je ovšem třeba poctivě přiznat, že oproti svým sourozencům třídy Emmerich (neboli třídy blockbusterů o největším výtlaku stupidity) oplývají jistou lehkostí a příjemným humorem, přinejmenším v první půli. Prvotřídní herci jako Shia, Turturo, Malkovich nebo skvělý Alan Tudyk si tenhle džob náramně užívají a první polovina s nimi uteče hodně rychle a hodně příjemně. Jakmile ovšem Bay ve druhé půli rozjede svůj neuvěřitelný ohňostroj a místo herců začnou z plátna stříkat jedničky a nuly po hektolitrech, divák paradoxně trochu otupí, ale takový už je holt nemilosrdný zákon Hollywoodu. Nevím jak vy, ale pokud jde o mně, T3 svůj úkol splnila dle očekávání - svou čtvrtletní dávku provinilého potěšení jsem si šlehl a zas mám na nějakou dobu vystaráno.

Na pomezí tří a čtyř hvězd, po prvním dílu jsem byl nadšen, konečně kvalitně vyrobená a natočená seriózní vědecká fantastika pro dospělé, která je mnohem víc vědecká, než fantastická. To je něco pro mě. Bohužel nic není zadarmo, a tak zjevně vyšší produkční náklady musela klasicky zaplatit vyšší "masovost" seriálu, autoři se museli podřídit vkusu širšího diváctva, než je typický sci-fi vzorek. To znamená nefandům a ženám. A to znamená vztahy. Spoustu a spoustu vztahů. A psychologický rozvoj charakterů. Aby bylo jasno, vztahy v žánrových seriálech mi nevadí, jenže se to musí umět. V takové "The Unit" nebo "Shield" byla tahle stránka zpracována snesitelně, někdy dokonce i zábavně. Jenže Gravity je plná nesnesitelné klišovité vaty, na vztazích a vývoji vztahů mezi postavami není absolutně nic nového, provokativního nebo alespoň trochu zajímavého. Nedivím se, že byl seriál uprostřed první sezóny zrušen, kdybych se na něj musel dívat bez fastforwardu a navíc v televizi, kde příběh co deset minut přeruší pětiminutová reklama, nepřenesl bych se přes pilot. Odhaduju, že takovou třetinu každého dílu jsem prostě přeskákal, a víte vy co? Prakticky o nic jsem nepřišel. Ale na závěr chvála. Tenhle seriál měl obrovský potenciál. To se jasně ukázalo v některých scénách na lodi nebo u posledního odvysílaného dílu (přinejmenším na celostátní americké stanici ABC), kde astronauti odhalí existenci Bety. V něm skoro úplně chyběly unylé vztahové žvásty, soustředil se plně na hlavní zápletku a nešlo od něj odejít. Kdyby takhle vypadala většina dílů, měli bychom tady vesmírný Lost. Je tedy jasné, že hlavní autor James Parriott vesmír umí, kdyby vztahy ořezal o polovinu a při jejich psaní nemyslel na ženy a holky, které sledují Gray's Anatomy, ale na fanynky Hvězdných válek a Star Treku, byl by Stav beztíže hit. (Mimochodem Parriott nakonec odhalil, jak by se seriál vyvíjel a dopadl, příslušné odkazy najdete na Wikipedii.)

Pro fandy sf přijatelný způsob trávení volného času, pokud chce člověk něco odpočinkového, originálního a lehce zábavného. Osobně mě ale některé věci neskutečně iritovaly. Na úplně prvním místě figuruje určitá dětinskost, jako by byl seriál určen pro žáky druhého stupně základních škol, takže se v něm nekleje, neprovozuje sex ani nedělá nic, co by mohlo narušovat "morálku mládeže". Hned druhý je téměř komický nedostatek představivosti, pokud jde o světy a prostředí budoucnosti. Souvisí to samozřejmě s omezeným rozpočtem, ale Doctor Who trpí pokročilým stadiem "Star Trek syndromu", kdy rozličné rasy napříč vesmírem vypadají víceméně humanoidně a liší se jen počtem a tvarem výrustků na obličeji. Autoři si evidentně sáhli na limity své fantazie vytvořením "Face of Boe", což je ovšem de facto jen další humanoidní ksicht. Dále nad představou autorů o tom, jak by mohla vypadat budoucnost a lidstvo pět miliard let ode dneška, jsem jen pobaveně zakroutil hlavou, ale když jsem dorazil k dílu "Utopie", který se odehrává v budoucnosti plných sto bilionů let ode dneška a kde lidi pořád vypadají úplně stejně, nosí normální šaty a střílejí ze soudobých samopalů (lol :)), tak to už na mě bylo opravdu moc. Ale když člověk ze všech sil překousne všechny tyhle pitomosti a absurdity (které by šly zmírnit nebo i odstranit pomocí trochu vyššího rozpočtu a najmutím podstatně nadanějších scénáristů), umí Doctor Who pobavit a sem tam i rozesmát. David Tennant je sympaťák, Billie Piper legrační, Freema Agyeman krásná a herecká úroveň celkově je nadprůměrná. Torchwood je o dvě třídy lepší (tedy třetí série), každopádně Doctor Who je přijatelná výplň času při čekání na čtvrtou sérii........Doplněk psaný uprostřed šesté série - přidávám hvězdičku, od čtvrté série kvalita i rozpočet viditelně poskočily vzhůru, autoři přidali na "realističnu" i na temnu, konečně začali upouštět od estetiky a intelektuální úrovně sci-fi 50. let, některé nápady i celé díly (hlavně speciály) patří mezi špičku moderní sci-fi. David Tennant hraje jako o život a časem jsem přišel na chuť i excentrickému Mattu Smithovi. Vyloženě stupidní díly typu útok plastových figurín už v pozdějších sériích nejsou.

Narozdíl od většiny bych neřekl, že druhá série je lepší než první, obě jsou stejně pohodové, trochu praštěné a jen lehce nadprůměrné. Třetí je ovšem úplně jiné kafe, jedna z nejlepších televizních sci-fi záležitostí, promyšlená, skvěle natočená a hlavně parádně temná. Mimochodem, Eve Myles je bez debat jednou z nejsympatičtějších hereček, jaké jsem kdy viděl (a že jsem toho už viděl). Takže první dvě sezóny 70 %, třetí 90 %.

Pro milovníky a znalce westernů, kteří poberou všechny narážky a odkazy, musí být tohle delikátní lahůdka. Pro nás ostatní jen výjimečně originální a nápaditý animák, který trochu trpí na nevyváženost a "divnou" první půlhodinu (než se člověk rozkouká). Jinak ale nutno vyzvednout špičkovou animaci (možná nejlepší, jakou jsem zatím viděl?), "herecké výkony", a to nejen dabérů, ale i úžasné mimiky postaviček, dokonalé zrežírování některých scén (vstup Ranga do saloonu třeba) a výborný soundtrack.

Slovy klasika - "je to všechno o žánru". Skyline se samozřejmě nedá srovnávat s Občanem Kanem nebo Kmotrem. Je to béčkový sci-fi film o invazi mimozemšťanů. A pokud jde racionální člověk do kina na béčkové scífko o invazi mimozemšťanů, nečeká hluboké intelektuální poselství nebo psychologickou drobnokresbu charakterů. Čeká akci, relativně slušné triky, a je-li trochu náročnější, pak možná ještě tajně doufá, že to nebude úplně imbecilní. Pokud tohle dostane, je spokojen. A Skyline tohle všechno víceméně nabízí.

Skvělá výprava a výborně zvolené herecké typy, jedině kvůli tomu jsem těch osm dílů vydržel. Tvůrci Kennedyů bohužel nedokázali to co Oliver Stone s Nixonem a nezmohli se na víc než sterilní, unylou, mramorově studenou nudu. Režisér se scénáristou jako by si neuvědomili, že netočí céčkovou rodinnou selanku pro Hallmark a domovy důchodců, nýbrž áčkové politické drama o jedné z nejvýznamnějších figur 20. století, která vzbuzuje obdiv a fascinaci dodnes. Dlouhé úseky, které jako by byly vydestilované ze stovek mýdlových dramat, a pak zbavené veškeré zbývající chuti a vůně, jsou prakticky nekoukatelné. Nedoporučuji sledovat tenhle seriál bez možnosti fastforwardu, protože živějším jedincům opravdu hrozí akutní smrt nudou. Tvůrci dokázali udělat i z takových scén jako samotný atentát na JFK nebo kubánská krize jen suchopárnou filmovou ilustraci ke středoškolské učebnici dějepisu. Absolutorium si zaslouží snad jedině casting, Katie Holmes coby Jackie Kennedyová vypadala obzvlášť úžasně, a výkony Grega Kinneara, Barryho Peppera a Toma Wilkinsona si taky zaslouží velkou pochvalu. Zejména Greg Kinnear na své roli evidentně mohutně zapracoval, jeho JFK je mluvou a gestikulací velice autentický. Jinak ale obrovské zklamání, až se mi skoro nechce věřit, že některé stanice tenhle seriál odmítly kvůli údajně kontroverzním scénám (kontroverzním možná v 60. letech minulého století, leč v dnešní cynické době už spojení politiky a organizovaného zločinu překvapí opravdu jen ty nejnevinnější naivní duše). Řekl bych, že se spíš zhrozily prudce sedativních účinků téhle nemastné neslané kaše.

Tenhle film si IMO pod 60 % nezaslouží. Jistě, je to béčková agitka o hodných křesťanech a zlých čarodějnicích, ale ti křesťani nejsou zas tak úplně hodní a čarodějnice nejsou zas tak úplně zlé a nakonec je to podstatně méně blbé, než by se mohlo zdát. Má to atmosféru, napětí, vzhledem k rozpočtu povedenou výpravu (až na úvodní bitevní scénu, ale i tu lze kousnout) a navíc dva hlavní plusy - Rona Perlmana a Claire Foy, která je nádherná i jako špinavá a rozcuchaná čarodějnice. Jako odpočinková blbinka na líný večer určitě fajn volba.