rikitiki

Drsné, reálné přesto s přesahem, co vše může nastat a jak se lidé mohou chovat v extrémně vyhrocené situaci. Výborný Hanks i neskutečně přesvědčiví Somálci, kteří jsou stejně naivní, ale i krutí a nevypočitatelní jak banda dětí se samopalem. SHRNUTÍ: Mezi těmito piráty žádného Jacka Sparrowa nenajdeš. A romantiku už vůbec ne.

Ujde to, ale původní verze je mnohem lepší. Bohužel, Anne Bancroftová, jakkoliv půvabná a herecky na výši, už není ve věku, kdy by mě přesvědčila, že je objektem vášně všech mužů, kteří ji potkají.

Pip je v této adaptaci tak nesympatická postava! Nejdřív malý nezajímavý kluk, později hejsek, který jen utrácí, machruje a přehlíží své opravdové přátele - to vše kvůli tomu, aby zapadl do vyšších tříd. Nijak si mě proto nezískal, a nelitovala jsem ho, ani jsem mu nefandila. Láska s Estellou není nijak rozehraná. Stejně jako Estellino vyučení se na krutý nástroj odplaty mužům. Spíš mi připadá jen bezradná. Ani slečna Havishamová totiž nepůsobí nijak přesvědčivě. Víc než nenávistná a zatrpklá, je pouze nevýrazná a zmatená. Estellin sňatek z pomsty tak vůbec nedává smysl. Nejsilněji a nejvíc propracovaně je zobrazený vztah mezi Pipem a uprchlým trestancem. Hezké jsou lokace i kostýmy a zakončení, které obchází Dickensův neromantický konec, jenž zklamává už generace čtenářů. SHRNUTÍ: Ne každý chlap v řetězech ti chce ublížit, ne každý gentleman v sametu a hedvábí to s tebou myslí dobře.

Chápu záměr ukázat superhrdiny neheroicky, bez dramatických outfitů a výbuchů, bez zlovolných korporací a různých lig, aliancí a spolků. Ukázat je obyčejně, ušmudlaně. Proto ta snaha snímat vše v detailu. Jenomže je to nuda. Akce se povětšinou soustředí na přehrávání Jamese McAvoye coby různých pitvořících se osobností, což je otravné či na strnulé zírání do blba S. L. Jacksona, případně na neherecké brblání Bruce Willise. Většinou se neděje vůbec nic a přelaskavá psychiatrička ze všeho nejvíc připomíná vrchní sestru z Přeletu nad kukaččím hnízdem, což byl evidentně také záměr. Ale stejně jako bitky zabírané v detailu na zkřivené tváře, to působí směšně a křečovitě. SHRNUTÍ: Když superhrdinové přijdou o své kostýmy.

Parodická pocta Hollywoodu 50. let, který si ještě své pozlátko pečlivě hladil a hlídal. Jednotlivé scény ujdou, odkazy na tehdejší aféry, herce a celkovou atmosféru jsou mile doslovné, leč hlavní postava producenta řešícího problémy je bezkrevná a nesmyslná. Do komediálního zaměření filmu (byť je umírněné) nezapadá hluboce věřící muž, který se však v souladu s vírou téměř nechová a nijak ani očividně netrpí povrchností světa, v němž se pohybuje. Takový charakter není ani uvěřitelný a je nezáživný. Mám z filmu pocit, jakoby ho špatně promíchali a nedali do něj správné koření. SHRNUTÍ: Jednohubka pro milovníky starých filmů.

Mohli by už taky natočit nezávislý film o někom jiném než o looserech? Nebo by to pak už nebyl "nezávislý" film? Snímek je falešný a nedá se mu věřit ani ň. Hodný, mentálně postižený, chlapec se chce stát wrestlerem a cestou za svým snem se přifaří k jednomu nevyrovnanému kriminálníčkovi, který bleskem prohlédne a bratrsky nezištně se začne o kluka s Downem starat. Nenastane mezi nimi žádný spor, vše jde hladce, jen občas do toho zasáhne kriminálníkova minulost. Pak se zjeví krásná ošetřovatelka, které je zoufale ubohou nabídkou volných mužů na americkém Jihu už tak otrávená, že vezme během sekundy za vděk i vidláckým kriminálníkem bez koruny a ještě s rozmláceným ciferníkem. Všichni jsou totiž děsně hodní a ready založit tu správnou milující se rodinu. Ble. Jo, a pro Marka Twaina, kterého si berou do úst, je to leda urážka, protože jeho dobrodružství na Mississippi o něčem bylo a dodnes je důvod ho číst. SHRNUTÍ: Pohádka pro vidlácké děti.

Prý komedie... Leda tak podvod na diváka a klamání spotřebitele! Komediální rovina filmu je na nule, stejně jako divácký zážitek. Popravdě, ten film nemá žádný smysl a účel, není jasné proč vznikl, kromě záměru natočit reklamu na vnitrostátní lety. George Cloony se tříská po letištích, vyhazuje lidi z práce a naváže další z nezávazných vztahů. Je to o ničem a pekelně nudné. Dobrá jen rada, za koho si stoupnout ve frontě při odbavení. SHRNUTÍ: Když bys chtěl někam letět, ale v současné situaci nemůžeš.

Natočit nadějeplný film o vraždě a jejích následcích je jistě zajímavý postoj a tento záměr se i vydařil. Z příběhu vraždy mladé dívky je cítit naděje. Leč, zpracování je nudné. Tvůrci se zejména ztratili ve fantazijním světě mezicestí. Ano, je hezký: stromy, kytičky, vlající tráva - ale film to příliš zpomaluje a rozděluje. Chybělo mi větší spojení mezi naším světem a mezisvětem mrtvé dívky. Takto si žily vedle sebe a v podstatě byly dobré jen k tomu, aby sdělily, že život posmrtný existuje (Jistě, chápu, takový důkaz by ve skutečnosti světem navěky otřásl, ale ve filmu je tak dlouhá stopáž k jednoduchému sdělení zbytečná a únavná). Postavy spolu příliš nespolupracují a ani nesouzní, mám z nich pocit chladu. SHRNUTÍ: Na smrt neexistuje jiný lék než čas.

Velmi slušně a realisticky zvládnutá akce (atentát, útěk, pátrání), děsně rutinní osnova (jeden typizovaný policista, který je u všeho) a dost mělkých (ne)filozofických řečí, patosu a sentimentu. Přitom ten někdy tvůrci zvládají na výbornou (bezejmenný strážník stojící na stráži u přikryté mrtvolky) a tak jen zbytečně to v některých scénách srážejí přílišným tlačením na pilu. SHRNUTÍ: Jak bychom se zachovali? Doufám, že se to nikdy nedozvíme.

Zas ta divná naturalistická animace, která mi brání vžít se do příběhu. Ten však sám o sobě není nic moc objevného: kluk nevěří na Santu, zažije dobrodružství a uvěří. Dobrodružství se vzhledem k původnímu formátu filmu odehrávají převážně při střemhlavých pádech a jízdách. A povětšinou ve vlaku, kde jsou kromě stylizovaných dětí také odpudivě karikované figury strojvůdců a cosi jako připomínka na Jacka Londona. A hodně řečí o "pravém smyslu Vánoc." Jak americké! SHRNUTÍ: Když chceš poslouchat rolničky a ne písně pastýřů.