rikitiki

Nostalgický snímek jakoby pozlacený aurou starých a s láskou vzpomínaných časů. Jenomže velmi jemná hravost z první půle se v druhé části neústrojně vytratila a vše se poněkud nesmyslně podřídilo tomu, aby film dotáhlo ke šťastnému konci. Teda možná, že ke šťastnému. KOUSEK DĚJE: mladík totiž vůbec nevypadá, že by se do jediné ze čtyři dcer zamiloval, spíš je jenom okouzlen a dychtivý. Uvíznutí v chomoutu ho tíží. /13. 6. 11./

Odpuzují mne komiseriály, kde je jediným zdrojem trapnost, ale - zlatý Kancl! Tohle je snůška nevtipných zoufalostí pronášených několika upocenými ubožáky. /11. 6. 11./

Pokud ten excelentní výkon, kteří podali dva hlavní představitelé, byla jen neopakovatelná dětská bezprostřednost, byl hřích vyplýtvat ji na tento film. Přitom snímek sám měl velmi dobře našlápnuto: deník, který vizuálně zaznamenal přesně ten moment, kdy se z dětí stanou dospělí (sexuální zážitek tuhle změnu nezpůsobil). Beru to, že všichni dospělí byli karikatury, protože tak to nutně musí vidět dospívající chlapec. Ale to opájení se obrazem - i při vědomí, že je to režisérova (skoro)prvotina - bylo přehnané. Film chvilkami nudil, víc používat nůžky a měli bychom dobrý snímek o tvarujícím období života. /9. 6. 11./

Vystavěné jako antická tragédie. Ale trochu moc chtěně, ne? A ty chůvy jsou podezřele chytrý a se zálibou ve velkých slovech. Jako rádio. /29. 5. 11,/

Nějak jsem to nepochopila. Téma pokrytecké prudérnosti mnohem zábavněji a líp zpracoval snímek Svedená, opuštěná. KOUSEK DĚJE - je snad Antonio potentní jenom s prostitutkami a vůbec ženami, na kterých mu nezáleží, protože si sex spojuje s něčím nečistým, takže se nemůže milované ženy doopravdy dotknout? /29. 5. 11./

Socialistická komunální satira. /29. 5. 11./

Přestože nemám ráda nechutné scény, u filmu o zombie si na ně nemám právo stěžovat. Tohle je zajímavé ozvláštnění zombie tématiky - nejen boj s nemrtvými, ale i boj mezi žijícími. Některé scény ukazovaly ambici tvůrců nabídnout divákům i něco víc než jen ožírání kostí - vynořování mlčenlivé neživé armády z řeky. /29. 5. 11./

Vyšumělá limonáda bez vtipu. /29. 5. 11:/

Výkon Johna Cleese je tak přesvědčivý, až mne mrzí, že nehrál víc charakterních rolí. Jeho stárnoucí a přece klukovsky dychtivý soudce, který se zoufale chce zbavit anglické strohosti a roztát, je podaný fantastickým způsobem. Excelentně zahrál přerod z upjaté trosky do mužného chlapíka. /27. 5. 11./

Nechápu ty vzteklé komentáře. Mě to připadá jako zábavně naučný pořad, kdy fakt nehodnotím, nakolik je nepořádek naaranžovaný, ale spíš dobré rady na úklid. A už vůbec nerozumím nenávistnému hodnocení dvou hlavních protagonistek. Jaké příšery, dyliny...? Jsou to normální ženský v určitém věku. Chápu, že někteří diváci by tomu dali plný počet, kdyby tam uklízely dvě dvacítky v tangách, ale to by byl pořad s úplně jiným zaměřením. /26. 5. 11./ Pozdější řady - například z Ameriky - jsou o poznání horší. Rady na úklid jsou minimální, převažují rádoby vtipné komentáře a rozbírání toho, jací jsou lidé bordeláři a taky exhibicionistické kreace úklidových madam.