RomanT

Momentálně si v nostalgické náladě dávám opáčko některých starších filmů, které jsem ještě nehodnotil. Na Uspěchaném muži je zajímavé, jak se mi při své průměrnosti vryl nesmazatelně do paměti. Některé scény a věty mi i po velmi dlouhé době v hlavě naskakovaly jako předbíhající se titulky. Zvláštní. Tři kila? Co to znamená?.

Závěr je vyvrcholením, ale pro mě po příběhové linii ztratil dech, takže se film vlastně proměnil v něco, co jsem neočekával - úchvatnou studii rozkladu osobnosti a herecký koncert Daniela Day-Lewise.

Dvě hvězdy jen za to, že mě film obeznámil s pro mě dosud neznámými historickými fakty. Myslím, že jakýkoli dokument by vyzněl líp než tato dramokomedie s velice mizerným scénářem, kde nejméně čtvrtinu scén tvoří naprosto zbytečná vata.

Kormákur mi svými příběhy obyčejných islandských šílenců připomíná Zelenku. Pár dobrých hlášek, ale obdivovat povaleče na sociálních dávkách nebudu.

Není žádných pochyb, že Wes Anderson je největší mistr stylizace (nejen žijící). Jeho fiktivní svět Zubrowky, která je mixem několika středoevropských zemí, mě naprosto pohltil a umožnil mi na hodinu a půl zapomenout na realitu. Častokrát jsem měl chuť film zastavit a vychutnat si jednotlivá filmová políčka jako samostatné obrazy, jejichž precizní detaily vytvářejí magický zážitek. Až se mi nechce věřit, že tohle natočil Američan. Zdálo by se, že Anderson je unikát, žánr sám o sobě, ale já vidím jasnou spojitost s filmy Oldřicha Lipského (Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech) a jak odhalil uživatel Adam Bernau (skvrna na tváři Agáty je opravdu ve tvaru Mexika - viz záběr 17:32 - objev hodný génia Adama Bernaua :) ), je docela pravděpodobné, že má Lipského opravdu nakoukaného. Povinně by měl film zhlédnout Jiří Menzel, aby na vlastní oči viděl, co se vytratilo z jeho porevoluční tvorby a jak by mohl vypadat Obsluhoval jsem anglického krále. Určitě se podívám ještě jednou. Nebo víckrát. Střídání poměrů stran je zajímavý nápad, ale kdyby zůstal u klasického filmového 21:9, zážitek by se mi ještě více umocnil. Tak jsem měl pocit, že se dívám na zmršené vysílání na TV Nova.

Raději fantasy než něco, co si hraje na historický film a z čeho patos teče plným proudem. Po zhlédnutí tohoto filmu přece nikdo nemůže uvěřit, že William Wallace skutečně existoval.

V jedné rodině se sejdou čtyři spisovatelé a podle toho to vypadá...

Na tento film se mohu podívat i podvacáté a přesto mě bude stále bavit a rozesmívat. Vynikající výběr herců, jak dětských, tak dospělých. Dobrý i s českým dabingem.

Je to sice výpověď o tom, jak se dnes žije v jednom státu / nestátu, ale já jsem si díky ní neustále připomínal jak velký kus cesty jsme u nás za 25 let ušli.

Speed Racera je potřeba hodnotit jako film pro děti, kde předvídatelnost děje a vyzdvihování rodinných hodnot není na závadu (zákulisní jednání ale nemají šanci pochopit). Pokud se na to dospělý podívá s dětmi z tohoto úhlu pohledu, zažije naprosto unikátní, zběsilou jízdu, která v barevnosti předčila i "Karlíka a továrnu na čokoládu", v počtu scén v jednom filmovém políčku i "24 hodin", v rychlosti střihu ty nejnabitější videoklipy a když se mu vybaví hláška "Já jsem rychlost" z Pixarovských "Aut", tak se mu Blesk McQueen zdá rázem pomalý jako želva. Mě osobně z toho hlava bolela ještě druhý den. Wachovští si za inovátorské postupy opravdu zaslouží zápis do filmové historie.