borsalino

V roce 1945 byla německá sovětská zóna v katastrofálním stavu, vše co nebylo zničeno za války, zkonfiskoval bývalý Sovětský svaz jako válečné reparace. Embargo na vývoz oceli do Německa přinutilo německé konstruktéry od začátku improvizovat. Kurt Lang pověřil tehdy Wolfganga Barthela, aby vymyslel náhražku za plech. Jeho první nápady se zdály zcela nereálné, zvlášť nápad vyrábět auta z lepenky. S tímto nápadem se skutečně experimentovalo, ale lepenkové díly se velmi rychle rozpadaly, zvláště pak když pršelo. Druhým významnějším experimentem bylo použití bavlněného vlákna, které Německu dodával Sovětský svaz jako odpad, postupem vývoje se z této hmoty stal tzv. "duroplast". Zkonstruovaná auta byla nejen v Německu velmi populární, byla na pořadník a čekalo se na ně až 14 let. Za více než třicet let se tak vyrobilo více než tři milióny Trabantů. Rozhodně lze doporučit návštěvu muzea ve Zwickau, které naleznete kousek za hranicemi s Německem. Muzeum Vás provede celým vývojem automobilky, od předválečného, válečného a poválečného období, až do jejího konce, včetně představení prototypů, které si již cestu k lidem nikdy najít nemohly.

Syrový a mrazivý film s neuvěřitelným Rudolfem H. respektive panem Kopfrkinglem. Tak neuvěřitelně přesvědčivě přenesený profil psychopata na filmové plátno, to se nevidí. V závěru, když se již jako jmenovaný ředitel krematoria doslova rozpálí při myšlence na velká krematoria, kde by bylo možné současně spalovat desítky a stovky lidí a bylo by tak možné zachránit árijskou nadrasu a zároveň tak efektivně vyhladit semitskou a jinou podřadnou podrasu, to je mi skutečně velice úzko. Ďábel sestoupil na zem...

Film Slovo policajta vnímám jako další ze série spíše průměrných kriminálek s Delonem v hlavní roli (asi nejslabší Nebuďte policajta). Připadá mi, že je to pořád takové přímočaré - špatňouři v kuklách zabijí dceru bývalého policajta, ten se vrátí, aby je vypátral a oplatil jim stejnou mincí, vedle toho se zamiluje do mladé policejní inspektorky... kdyby to alespoň skončilo ve vypjaté atmosféře nebo kdyby hlavní hrdina všechny zakuklence odpravil, ale sám nedopadl dobře... prostě něco lepšího než ten sladký happyend, to je fakt příliš.

Excelentní dílo francouzské kinematografie, ve kterém J.P. Belmondo ztvárnil postavu obětovaného agenta, který se po svém návratu mstí těm, kteří jej obětovali. Bývalým nadřízeným začínají první bezesné noci... Do filmu vstupuje výborná hurba E. Morriconeho, která filmu dodava ten správný "šmak" (doporučuji poslechnout v originále). Jeden z nejlepších Belmondových filmů.

Tak trochu průměrná kriminálka, která je v příběhu tak trochu "mimochodem". Hlavní dějová linie se odehrává v určení otcovství půvabné Vanessy Paradis. Jde o příjemný a odpočinkový film, ale pozor na očekávání, abyste nebyli zklamaní...

Šarmantní Jean-Paul Belmondo přesně tak, jak ho mám rád - žoviální komisař, nonšalantní svůdník, výřečný a lehkomyslný rošťák, který pro ránu nejde daleko. Řekl bych, že právě v tomto filmu je to zřejmě jeho nejtypičtější role. Takže když se chci nechat příjemně a vkusně pobavit, mám naprosté jasno.

Zábavná černá komedie o doktorovi svůdníkovi (J. P. Belmondo), který je přesvědčen, že ví o ženách naprosto všechno. Potíž je v tom, že to není tak úplně pravda… Příjemná komedie s rolí šitou přesně pro mistra svůdniků - Bebela.

Film Dva muži ve městě jsem poprvé viděl před mnoha lety a od té doby ještě několikrát a pokaždé šlo o hluboký zážitek, především díky skvělým hereckým výkonům A. Delona v roli napraveného lupiče Strabliggiho, J. Gabina v roli zkušeného a lidského kurátora Cazaneuva v ostrém kontrastu s inspektorem Goitreauem, přesvědčeným o nenapravitelnosti kohokoli, kdo sejde, byť třeba jen jednou, na zcestí. Současně příběh ukazuje, jak spravedlnost v nepravých rukou, může být ohýbána a zneužívána podle toho, kdo ji reprezentuje nebo vykonává, což odhaluje její obrovskou křehkost.