Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 376)

plakát

Suzanne (1996) 

Fontána pro Zuzanu 2 a půl? Ne, spíš Dávka pro Zuzanu. Rapoš se tentokrát rozhodl, že poučí mládež o škodlivosti drog. Naneštěstí autor selhává na podobných problémech, které má série Fontán, chvílemi divák neví, jestli režiséra víc zajímá svět antimateriálních umělců Kramára a Zuzany, nesmyslné filozofické žvanění nebo cíl natočit varovný film o úskalích drogové závislosti. Stopáž je přešvihlá a film se i přes pár svěžích nápadů (snaha smažek přestat fetovat tím, že se spolu připoutají na pár dní ke sloupu) vzápětí sám shazuje spisovnými intelektuálními dialogy zdevastovaného feťáckého páru a naivním chováním hlavní postavy, které kulminuje k závěru. "To ty jsi zabil naši lásku... A co to je za lásku, která vstává a usíná se smrtí?" K tomu přičtěte smrtelně vážný herecký výkon Polívky a tradiční Evu Vejmělkovou (solidně namluvené lyrické dialogy) versus figurky jako ďábelský drogový boss, majitel útulku a Chantal Poullain, která je ve filmu jen protože se dokáže bavit s Bolkem francouzsky. Poslední ránu z milosti zasadí "šokující" komický konec a otázka, kdo sakra byl ten kulhající chlápek na ulici. Právě míra nechtěného komična a absurdní zábavy umožňuje film shlédnout bez epileptického záchvatu. A na závěr ještě jeden citát: "Miluješ smrt víc než mě. Jsi jenom vosková figurína, která se bojí slunce!!!"

plakát

Prokletý ostrov (2010) 

Promakaný film po všech stránkách, takových se točí v posledních letech minimum. Nějak mě nenapadá, co bych vytknul, to znamená plný počet hvězdiček. Předpokládám, že v příštích Oscarech má tenhle film nezpochybnitelnou nominaci.

plakát

Inland Empire (2006) 

Tenhle film úplně zabíjí odfláklá vizuální stránka. Nikdy mi nevadila snová logika Lynchových filmů, naopak jeho styl vyhledávám. Ale jeho talent spočívá i v tom, že sebemenší absurditu umí zabalit pořádnou atmosférou s výbornou kamerou a zvukovou stopou, která dodává scénám patřičné emoce a umí vytvořit pro každý film určitý řád. To se v případě Inland Empire vůbec nepovedlo právě kvůli naprosto mizerné technické stránce (snad kvůli nízkému rozpočtu), která úplně zabíjí atmosféru a ať Laura Dernová hraje o život nebo ne, výsledkem je zklamání a nuda. Tenhle film si zřejmě nikdy znova nepustím.

plakát

Requiem pro panenku (1991) 

Film má několik problémů. Chlubí se, že je podle známé tragédie, ale Renč si ho ve snaze vytřískat co nejskandálnější film přizpůsobil a místy to dojde i těm nejhloupějším. Dále - je točen po revoluci, takže se svezl v protikomunistické hysterii. Celý ústav, komunistická instituce je ve filmu líčený jako místo totálně lhostejných, nekvalifikovaných, úmyslně záporných postaviček, kteří si výborní herci (Valentová, Holubová, Hanušová, Schmid, Cupák) užívají natolik, že jsou jejich postavy lidštější a zábavnější než nezajímavá svlečená Geislerová, dokonce i komunističtí hasiči jsou podle Renče vagón opilců, kteří si v autě přivezli spousta prázdných lahváčů ale žádnou vodu a akorát se s pobavením dívají na, cituji, hořící dementy. Pak si Renč pro sebe napsal postavu lhostejného údržbáře, který ale při požáru dostane rozum, zacloumá s hasičem a donutí ho konat svou povinnost, což už vyvolává nutně úsměv. Dodám li, že duo záporaček, sexy Valentová a úžasně zlá Holubová spolu udržují lesbický poměr, což poměrně trapně ještě v porevolučním homofobním Česku asociovalo chudák lesbičky s potřebou konat zlo v dětských domovech pod rouškou růžové mafie, už máte asi chuť tuhle komedii vidět - a neváhejte. Film je sice správně sychravý a ponurý, ale snaha šokovat ve své době za každou, i nesmyslnou cenu ho kazí - kdykoliv zmizí z doupě lesbického komunistického zla, divák chcípe nudou a těší se na další šikanu.

plakát

Fontána pro Zuzanu (1985) 

Fontána 1 mě příjemně překvapila. Atmosféra letních prázdnin na panelovém sídlišti v nevinně komunistické Bratislavě, běžné problémy náctiletých, teror důchodců, pohodové obsazení... Nostalgie jak bejk. A jak jsem alergickej na Vašo Patejdla, tak sem se ten jeho soundtrack hodil. Kdyby tak chudák Zuzana tušila, kam její život šílený scénárista zavede v dalších dílech :)

plakát

Návrh (2009) 

Romantické komedie nebývají originální v průběhu děje a tenhle film nevybočuje. Co ho táhne, je výborná Sandra Bullock, která je sympatická ze začátku jako mrcha a později jako oběť praštěné Reynoldsovy rodiny a trapasů souvisejících se zápletkou filmu... a ta senilní šílená devadesátiletá babička je taky silnej kalibr. Celý film se dá bez problému přežít s vyjímkou závěru, kdy se postava Sandry rozhodne, tak jak se rozhodne a je nám servírováno typicky suché morálně správné finále, což je k vzhledem k nadsázce panující celý film nesnesitelné. Korunu tomu nasadí idiotský nevtipný humor v "přídavku" během titulků, za který bych snad i sundal jednu hvězdičku, ale nakonec jsem přimhouřil oko.

plakát

Cinka Panna (2008) 

Slovenský génius pár opravdu blbých filmů Rapoš po dlouhé odmlce vyprodukoval další špatný film, čemuž jsem nemohl odolat, vidouc černé hodnocení. Jenže průser - Cinka Panna není výběrem lokace zvrácená, špatně-vykradenými-klišé-přecpaná jako Fontána 3 nebo svou špatností a zoufalými ambicemi zábavná jako Fontána 2. Režisér dostal dost peněz na naprosto nezajímavé historické téma "žena se musí převléct za chlapa, aby mohla hrát na housle a odhodlat se vyspat se s nějakým chlapem" - příběh tří vět, pekelně nudný a utahaný a doráží ho fetiš Rapoše na hudební vystoupení - věřím, že po shlédnutí filmu budou někteří diváci nenávidět folklór. Opravdu nevím, který naivní producent si myslel, že na takové látce nahrabe peníze. Jo, kamera a výprava je standartní, herci vám budou fuk s vyjímkou Dejdara, který už by snad neměl lézt vůbec do filmu. Tzv. rapošovsky trapné směšné momenty jsou ve filmu zřejmě jen dva - soulož v rodinném domě cikánské rodiny, od stopáže 00:45:28 a pochopitelně moment, kdy se hlavní hrdinka konečně rozhodne si to rozdat, cca v 01:48:00... aby Rapoš trumfl svou předchozí "fantastickou" postelovou scénu, oba interprety svleče, hrdinku nechá rajtovat a sténat na počítačově renderovaném ohnivém pozadí. To jsem se opravdu srdečně zasmál. A nesmím zapomenout na závěrečný, slovensky nazpívaný hit od Karla Gotta, taky dobrej fór. Doufám, že až zase Rapoš sežene peníze na film, napíše mizerný-ale-tím-pádem-legrační scénář ala Zuzana 4 a nebude nás, fanoušky braku, nudit tímhle.

plakát

Noc hrůzy (1986) 

Parta znuděných šlechticů se sjede laudanem na venkovském sídle a prožijí horor. Výprava výborná, ujetí profi herci a režisér umí navozovat tísnivou atmosféru klasickýma filmařskýma metodama. Bohužel je to celkem nuda a ta perverze nestojí za řeč.

plakát

Česko - Slovenská SuperStar (2009) (pořad) 

Tenhle ročník mě docela pobavil, díky kombinaci se slovenskými bratry. Nějak mě nezasáhly osobní sympatie k soutěžícím nebo k hudbě, kterou si nešťastníci vybírali pro zpěv, ale hodně mě bavily komentáře Habery. Inteligentní a šťavnatý nápad byl i věnovat jedno kolo interpretům jako je Karel Gott. Leoš Mareš už je opravdu tragicky provařenej moderátor, kterého jeho slovenská parťačka s klidem překonala.

plakát

Fontána pre Zuzanu 2 (1993) 

Kultovně špatný film, taková pohlednice ze strašných 90. let. Nevím, co scénáristu tak opojilo, že smíchal dohromady všechno možné, co bylo tehdy aktuální a namíchal to do mytologie svojí trilogie o Zuzaně: vystřelovací nože, mafiáni a pašování zbraní, uměle vypěstovaná popstar (hraná porotcem Superstar Haberou, haha) která s úspěchem morálně klesne, Vejmělková nucená k lesbickému sexu ve sprchách, výlet do anarchistického Ruska, Lucie Bílá jako profík na role zkažených děvek, Helena Růžičková ve své typické "lidské" roli se synem motajícím se někde poblíž a k tomu mudrující Pavel Bobek - tenhle film by měl vidět každej. A tenkrát na to posílali středoškoláky, představte si to. Škoda, že to nebylo kratší a míň nudnější, samým úžasem bych dal o hvězdu víc. Jak říká, parafrázovaně, postava Vejmělkové: "Já jsem horší než komár, jsem upír. Tohle je tvoje poslední hodina, vysaju tě až do dna." Líp bych to snad neřekl.