BoredSeal

Části filmu, které se odehrávají ve hře, jsou zvláště v první třetině filmu strhující, což se od dobré hry očekává. Jako starý hráč s nostalgií po osmdesátkové popkultuře jsem musel nutně skončit v úžasu při řešení klíče číslo dva, to je přesně ten typ překvapení a technologické revoluce, které otrlý čtyřicetiletý fanoušek filmů potřebuje občas vidět, aby neztratil naději ve filmy. Průser je ovšem film jako celek. Části mimo hru nejsou moc zajímavé, dojímavá orchestrální hudba ala John Williams se rozhodně nehodí do nadupané moderní videohry a do budoucnosti, kde je svět v prdeli a lidi radši tráví ve virtuální realitě co nejvíc času a úplně strašné je typické Spielbergovo klišé "dobroserství", které kazí příležitosti být trochu temnější nebo realističtější. Film by si skvěle vystačil jako vizuální jízda ve hře, kde se lidi snaží vyhrát soutěž, ale bohužel je tu zdvižený káravý prst starého pokryteckého dědka, že bychom neměli zapomínat na lásku a svět v realitě, což je proboha podstata videoher a únikové kultury. Nakonec jsem ani přesně nechápal motivace některých postav a jako celek film moc nefunguje, cokoliv mimo hru nudí k smrti a zpomaluje děj. Pozitivní hodnocení proto berte jako průměr skvělých částí ve videohře a velmi slabého a lacině natočené části filmu o realitě hráčů.

Dobrý nápad nechat nadsázky schopné dospělé herce hrát převtělené teenagery, už jen přítomnost veteránů ujetého humoru The Rocka a Jacka Blacka zajišťuje určitou záruku kvality, zvlášť když Jack Black hraje instagramovou teen modelku, pokukujících po chlapech a jejich penisech (a vlastně i po vlastním) - nepamatuju se, že by někdo takhle vtipně nechal diváky smát se gay narážkám, aniž by to někoho uráželo. Zápletka je dobře ušitá pro současné publikum s prostředím videohry, takže, co se na tom dá zkazit se čtyřmi kreditovanými scénáristy? To je jednoduché - akce typu jedoucí motorky a CGI zvířata není (alespoň pro otrlého čtyřicátníka) tak zajímavá a tempo se zbytečně brzdí pravidelným charakterním zamyšlením (zamilování, neměla bych být sobecká kráva, zneužíval jsem svého kámoše, musíme si pomáhat) a hlavně toho humoru by tam mohlo být aspoň třikrát tolik. Nechápu, že studio radši utratí pár melounů navíc za digitálního tygra, než donutilo scénáristu vyplodit víc hlášek a vtipných situací. I tak to není nové Jumanji marná oddechovka, jen je to prostě nedostatečně vytěžená příležitost.

Na psychoterapii jsem byl zvědavý, ale po seznámení s Rodenovou ordinací bych do toho nešel. První čtyři díly jsem si říkal - dobrý herecké obsazení, všichni působí přirozeně v čele se skvělou Melíškovou a poradí si i s absurdními dialogy nebo blbými nápady scénáristů - tedy s vyjímkou namachrovaného vojáka Igora, kterého strašlivě hraje pohublý modýlek Hejlík, který by nejspíš nepřežil ani vstupní fyzické testy do armády (později jsem viděl naději vysvětlit to příšerné divadlo v tom, že by za jeho problém mohla maskovaná homosexuální orientace, ale podobně jako u ostatních pacientů vystřídá několik klišovitých diagnóz a traumatů, že na tom vůbec nezáleží). Pochvaloval jsem si, jak Roden zase hraje jinak a důvěryhodně hraje vnímavého odborníka, ale v pátém díle, kdy začne navštěvovat terapii sám, se ukáže, že to je pošuk, který vůbec nedává vlastní rodinu a je sám o sobě takovou diagnózou. Od té chvíle jsem už jeho postavu vnímal jako lehce senilně breptajícího, přetvařujícího se terapeuta, který si dělá ze svých pacientů srandu a když k něčemu dospějí, schválně jim to převrátí naruby, aby je rozhodil - to je totiž vůle scénáristů. Ti do těch pár postav seriálu namíchali nepravděpodobný koktejl poruch a lidských osud, naházeli do toho sex a všechna možná analytická klišé, která napadnou i vrátného ve Zbrojovce Brno. Ještě jednou potlesk hercům (kromě Hejlíka), kteří tvoří uvěřitelné postavy i přes ty šílenosti, co musí říkat. S psychologií to má fakt společného málo, nestačí jen vidět Rodena říkat, jak se třikrát za sezení zeptá, "Jak to myslíte?" Pokud začnete vnímat seriál jako černou komedii, dá se těch zbytečně moc dílů snést - jen tomu chyběl top absurdní konec, kde osud Rodenovy postavy shrne diagnózy a osudy všech těch pacientů z první série - rozvede se, nezvládne Pauhofovou, protože dobrovolně potlačil gay orientaci, nasedne na kolo a rozjede to pod nejbližší auto. Věřím, že scénáristům by to přišlo naprosto realistické. :-)

Vizuálně pěkné sci-fi, bohužel příběh, chování postav a vůbec okolnosti jsou velmi dementní. Vzbudilo to ve mně chuť přečíst si předlohu. Samozřejmě jsem si okamžitě vzpomněl na starého Stalkera (respektive Piknik u cesty). Zprávy, že snímek je příliš intelektuální, působí po shlédnutí filmu skoro legračně. Jedna z pečlivě vyprofilovaných žen okamžitě propadne paranoie a hysterii. Základna působí dojmem, že je v ní asi osm lidí, včetně pacientů. Když se přestanete kochat krajinou a efekty, dojde k mírnému zklamání, ale přesto je každé chytřejší sci-fi lepší než žádné, i když se nepovede.

Slibný svět a zajímavá detektivní zápletka, kterou nezruinovaly béčkové tendence, ale klišé moderních seriálů. Hrdá béčkovost a vtípky vyplývající ze soukolí světa, kde si identity prohazují těla, jsou naopak velkým kladem. Slušelo by redukovat příběh na méně dílů, vykopat debilní flashbacky a díly, které zbrzdí rozjeté vyprávění vysvětlujícím dílem z minulosti. Strašlivé je i klišé "cynický drsňák má ve skutečnosti srdce a dokáže milovat", které v příběhu zkaženého cynického lidstva nějak nemá místo a to rodinné drama, potažmo povídání si s duchy ničící závěrečné epizody je taky nesnesitelné. Výprava na TV produkt ujde, i když mě zaráží, že v budoucnu lidi nosí v podstatě stejné oblečení jako v dnešní době. Herecky táhne seriál Kinnaman, kterému styl arogantního frajera sedne, milionářský pár je typově skvělý a hotelový manažer plní svou úlohu úchylné figurky dostatečně. Zbytek je průměr, příšerná je představitelka policajtky, které drsňačku nevěříte ani na chvíli. Škoda, mohlo to být lepší, díky některým sci-fi nápadům občas nelitujete, že se na to díváte.

Parádně natočený oddechový snímek s dokonalou atmosférou letních prázdnin někde v Itálii s dobře zahranými zajímavými postavami, kde vysloveně nikdo špatně nehraje a vztahy mezi postavami jsou přirozeně uvěřitelné - Chalamet by si letos asi zasloužil Oscara.

Výprava luxusní, moc se mi líbil crossover sci-fi a afrických tradic a vůbec ta představa, že někde v Africe leží sebevědomá monarchie s pokročilou technologií je sympatická provokace. Maximální "černota" filmu strašně prospívá, herci jsou OK (nejzábavnější postavy jsou v první polovině filmu ženy v čele s drsnou plešatou generálkou a černošskou verzí Q, škoda, že humoru v druhé polovině ubývá) a dokonce připuštěný běloch ;) Martin Freeman má tentokrát důstojnou nekomickou roli. Slabinou snímku je to, že to je typický Marvelovský komiks; to se rovná jednoduchý příběh s lehce načrtlými myšlenkami, které ale příliš nechce rozvíjet, protože cílové publikum jsou mladší lidi, kteří by se mohli zřejmě rozrušit, kdyby čtvrthodinu na plátně neprobíhala žádná akce.

Ze začátku svěže úchylné, dobře rozehrané postavy, skvělý Richard Jenkins, Michael Stuhlbarg a Michael Shannon. V druhé půlce (po únosu) se bohužel naplní premisa pohádky a naděje na silný emocionální zážitek ve stylu Faunova labyrintu se rozplyne se žábrami.

Seriálu se ještě pořád daří vytvářet zajímavé existenciální momenty, které díky ústředním postavám fungují a tvůrci mají i dar svižně satirizovat současné dění, což v této sérii zdařile zastupují absurdní volby guvernéra. Čtvrtá série ale má příliš mnoho dílů a je naředěná blbostmi (např. linie s Princess Carolyn je nepovedená, postavě v určitý moment prostě jebne a zahodí veškerý vývoj, aniž by to dávalo smysl).

Ultračerná cynická komedie a zároveň překvapivý příběh nadějné krasobruslařky, jedno z největších filmových překvapení loňského roku. Na vypatlané americké burany jen tak nezapomenu.