TheRaven

Ideální příklad toho, že pomalé tempo nemusí být vždy na škodu. Hutná atmosféra, výborná hudba a zajímavá, i když možná ne zcela překvapivá pointa dělají z Burnt Offerings esenci sedmdesátkového hororu a zatím to nejlepší, co jsem od Dana Curtise viděl.

Na jednu stranu typický Fulci, na tu druhou děsná ptákovina. Nudná, bez trochy smyslu a závěr to spíš pohnojí, než zachrání. Hodně slabé tři.

A když už mam rád ty hororové antologie, tak aspoň jednu jsem musel dát. Kdo už pár podobných filmů viděl, tak pointou nebude příliš překvapen. V rámci žánru spíš podprůměr. Ani jedna povídka, která by nějakým způsobem vynikala, pouze pobavila třetí (SPOILER), aneb zlomyslný klavír schovaný za skleněnými dveřmi. 50%

The Poughkeepsie Tapes (2007) Asi už jsem viděl tolik dokumentů a filmů o reálných sériových vrazích, že Poughkeepsie Tapes mě nedokázalo přesvědčit ani na chvilku a celá ta šaškárna na mě působila spíš parodicky. Už jen ty pitomé střihy, divné záběry a "odborníci" poloidioti. 30%

Jack the Ripper, aneb oficiální otec zakladatel moderního fenoménu sériové vraha. Rekonstrukce ulic Whitechapelu roku 1888 jsou samozřejmě pěkným bonusem, ale dokument je možná až zbytečně rozvláčný a za hodinu a půl nedokáže divákovi předat tolik informací, kolik by si ten za svůj čas zasloužil. Informačne podané v dokumentu víceméně sedí, ale kdyby se někdo o danou problematiku zajímal hlouběji, mohu jen doporučit obsáhlou bichli obsáhlou bichli na dané téma, která čtenáři poskytne každý detail, který je o případu znám a zároveň vyvrací mýty, které se kolem Jacka Rozparovače za to století a čtvrt nakupily.

"Tohle můžu vyhodit?" "Proboha ne, to si nechám. To je přece moje sbírka plastových míchátek!" // Jennin dům je tak plný, že dostatek místa na převlékání má jen na příjezdové cestě.

Šílený mišmaš se spoustou zajímavých a originálních nápadů, zabitých spoustou trapných lekaček. Mohlo to být hodně dobré, ale mohlo to být i o moc horší. A nejlepší je stejně ten plakát. // 1. 1. 2015: Po druhé projekci zvedám. Nápady jsou fakt vynikající a lekaček nakonec zas tak moc neni. Asi vážně nejlepší horor 2014. Pěkné pro srovnání s těma nepovedenýma zmetkama, které točí Wan.

Cyklus Biography je jedinečný v tom, že není cítit extrémně šokujícím bulvárním odérem jako mnohé další dokumenty věnované nejznámějším sériovým vrahům. Proto pokud se o Gacym chcete něco dozvědět a poznat ho snad i z jeho trochu jiné stránky (skrze rozhovory s ním i jeho příbuznými), mohu jen doporučit. Zajímavé filmy k tématu: To Catch a Killer a Dear Mr. Gacy, i když oba jsou k němu ještě docela shovívavé. Dokument online: https://www.youtube.com/watch?v=U0HxfsltsQI

To jsou ty nejďábelštější oči, které jsem kdy viděl. Aileen má snad ještě děsivější kukuč než sám Tomáš Halík! Dokument sice do jisté míry navazuje na jiný projekt stejného režiséra The Selling of a Serial Killer z roku 1993, ale pro komplexní představu, kdo je to Aileen Wournos bohatě stačí, když se podíváte pouze na tenhle, který shrnuje nejdůležitější otázky položené v předchozím snímku a doplňuje je o nové rozhovory, včetně toho posledního krátce před popravou.

Založit dokument na tom, co Bundy prohlásil ve svém posledním rozhovoru těsně před popravou, není špatný nápad, i když výsledek se od ostatních dokumentů o slavném Tedovi zase tak moc neliší. Otázka významu pornografie na možné formování jeho násilné mysli je sice probírána, ale v zásadě se nedojde k ničemu, na co by divák nepřišel sám zdravou úvahou. V rámci podobných dokumentů tedy víceméně standard. Místo dalších dokumentů doporučím vynikající televizní film/rekonstrukci The Deliberate Stranger, který se věnuje Bundyho kariéře i následnému soudnímu řízení. Online zde: https://www.youtube.com/watch?v=_jttAd4iMUk