TheRaven

Jestli chcete zavzpomínat na osmdesátá léta, ať už vážně nebo parodicky, nestačí vzít pár typických aspektů tehdejšího mainstreemu, nakombinovat je s dalšími nesmysly a dohnat vše ad absurdum. Třicetiminutová zbytečnost bez jediného vtipného momentu. Ucházející hudba. Jdu si pustit Žhavé výstřely.

Jak říkal Vašek, srát na nějaké podtexty, u nového Maxe bude nejzásadnější užít si tuny zábavné akce. A nespletl se. Tvůrci vzali to nejlepší z druhého a třetího dílu a divákovi nezbývá, než se bavit výsledkem jejich bujné fantazie a užívat si dvouhodinovou akci plnou bizarních vozidel a ještě bizarnějších postav, doplněnou o příjemný střih a povedené filtry. A nad tím, jestli to všechno dává smysl nebo dodržuje fyzikální zákony, je lepší mávnout rukou. O to tu zas tak moc nejde. A jestli na tomhle mělo být něco feministického, jak se před premiérou šířily zvěsti, tak se nejspíš někdo posral v kině. Anebo to tak pochopila nějaká feministka, což vlastně mluví za vše. Nejdůležitější postavou je samozřejmě Max, který je hlavním tvůrcem akce i všech důležitých okamžiků. Furiosa má nepochybně taky svou roli, často zábavně přehnanou, ale v kontextu celého filmu patřičnou. A sexy baby, které po sobě stříkají vodou z hadice, aby potěšily divákovo oko, mi moc feministické taky nepřijdou. PS: Toecutter alias Immortan Joe potěšil.

Všechno, co bylo na jedničce tak dobré a udělalo z ní blockbuster roku, se v Age of Ultron někam ztratilo. Postavy působí jako hadroví panáci, které tvůrci nechali dvě hodiny pohupovat ve větru před zeleným plátnem, dialogy už jsou tak nějak vedlejší, přehledná akce taky zrovna není tím, co by divák mohl vyzdvihnout. Dojmu ani nepřidá, že z kapitána a Thora jsou takový dvě usmívající se polobuzny. Spousty logických lapsů asi netřeba rozebírat (ale připouštím, že vysvětlení jsem v té změti mohl přehlédnout). Na druhou stranu potěší, že některé scény jsou tak dokonalé, až vhánějí slzy do očí (ultimátní souboj: Captain America vs. poleno). Age of Ultron nakonec působ spíše jako špatná parodie plná nepovedených fórů. Ale něco přece jen potěšilo – Vision. Teda potěšil možný potenciál postavy, který se snad bude dále rozvíjet.

Nikdy mě nenapadlo, že propojit divadlo, gymnastiku a bojové sporty se spoustou nadhledu může mít tak geniální výsledek.

Ať žije Colby Lopez!!

Že Jákl do žánru nic nového nepřináší, je mi tak nějak jedno, a ani bych to nečekal, ani nevyžadoval. Jen je mi trochu líto, že náznaky atmosféry jsou pravidelně zabíjeny lekačkami toho zcela nejprimitivnějšího charakteru (zbytečné, nevhodné, předvídatelné), a potápí tak i námět, který je natolik ujetý, až se mi nakonec sám o sobě docela líbil. Copak už dneska není možné budouvat "strach" jinak, než že se někde přibouchne víko, na kterém je dle výsledného zvuku jak naschvál přidělaná výbušnina? Škoda!

Prvních 40 minut naprosto geniálních a bez nadsázky za 100%. Ve chvíli, kdy se začně konkretizovat pointa, jde kvalita poněkud dolů. A to je škoda! Možná jsem to jen nepochopil, ale z těch tun pitomých interpretací na internetech mě nejvíc zaujala ta, že se jedná o satiru politické mluvy (možná by to pak vyneslo i ty čtyři).

Začátek jako klasický britský thriller, později se to však trochu zvrtne. Hutná, drsná a syrová podívaná, která mi bude v hlavě ležet ještě dlouho, minimálně, dokud jí nepodlehnu znovu.

Typická televizní zábava, ještěže Dan Curtis předváděl už v začátcích, že docela umí. Pointa nepřekvapila, triky spíš žádné a vše je na fantazii diváka, vzhledem k zápletce se zas asi není čemu divit. Zaujme geniální hudební doprovod při zásahu policie. // PS: Podle novely Davida Case - Lovec (The Hunter, 1969)

Uznávám, že pár scén by mohlo být v kině opravdu děsivých, ale založit horor pouze na lekačkách není úplně ideální, Dojem pak kazí především nelogický a extrémně překombinovaný děj. A jak už jsem se přesvědčil v Conjuring, Wan je dobrý především ve schopnosti kopírovat z jiných úspěšných hororů to dobré a bohužel už ne tak dobře to slepit dohromady. 30%