Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi

Recenze (811)

plakát

Maniac Cop (1988) 

Celkem drsná podívaná ve které potěší především Bruce Campbell, který mě v jednu chvíli stejně zase rozesmál, i když to tak asi míněno nebylo.

plakát

Povídky ze záhrobí: Rytíř Démon (1995) 

Neuvěřitelně sračkoidní a kýčovitá záležitost. Jaksi nemám rád horory, kde pořád něco bouchá a vše je tak nějak přehnané až do extrému. I když je pravda, že některé scény v nichž figuroval Billy Zane mě výtečně pobavily a zachránily film od hlubin odpadu. Obávám se, že mé hodnocení také ovlivnil hrozný dabing, v originálu to snad tak imbecilní nebylo. No jo no, po dlouhé době dabovaný film a na dlouho zase radši ne. Jen škoda, že nevyhrálo zlo, klaďáci byli totiž hrozně nesympatičtí. 25%.

plakát

Andaluský pes (1929) 

Surrealismus jsem měl vždy rád. Tohle je naprosto skvělé.

plakát

Shutter (2004) 

Tak zase jedna japonská duchařina, která má, tuším ,už opět americký remake. Jelikož ani tímto snímkem jsem nebyl kdovíjak nadšen, tím americkým si snad ani nebudu kazit náladu. ohužel ani příliš strašidelné v klasickém slova smyslu, i když něklik opravdu solidních scén tam bylo. Nejhorší bylo to, že jsem se neleknul toho co jsem viděl, ale spíš zvukového efektu, který se na mě z nenadání vyvalil z repráčku, když jsem to zase ztlumil, nebylo slyšet slova (ne že bych tý hatmatilce rozuměl. Aspoň, že se daly skoro všechny lekačky předvídat, tak jsem všas ubral hlasitost. No nic, je to prostě jen takovej průměr, viděl jsem lepší :).

plakát

Nebe a peklo (1963) 

Pěkná, do detailu vypiplaná detektivka. Mifuneho bych tam po Toulavém psu ani nepoznal, ale to snad ani není divu, stačí že předvedl opět solidní výkon. Kurosawa točí/točil opravdu velice kvalitní filmy, ale zatím mě žádný tak nenadchnul, abych mu dal plný počet, i přesto naprostá spokojenost.

plakát

Lekce Faust (1994) 

Švankmajera prostě můžu. Hraně animované snímky se skvělým ozvučením a hlavně skvělým nápadem. Nápad zapojit legendu do současnosti, k tomu všechny ty bizardnosti....tímto filmem u mě tento režisér opět zabodoval.

plakát

Ďábelské ženy (1955) 

Celkem slušný francouzský thriller, jak je vidět podle počtu zdejších honocení, trochu neprávem opomíjený. Hned pár minut po začátku mi začínal být děj povědomý, tak jsem zapojil mozkové závity a vzpomněl jsem si, že před lety jsem viděl velmi podobný americký film, zřejmě tedy nějaký remake tohoto, byl to snímek Ďábelská lest se Sharon Stone, který je však o poznání horší. Rozhodně zajímavá, i když pro někoho ne ulpně překvapivá zápletka. Pěkné herecké výkony.

plakát

1984 (1984) 

Celkem věrný přepis knihy George Orwella. Ta mi však připadala lepší a depresivnější, dávala větší prostor fantazii. I přesto si myslím, že tohle zpracování je vcelku zdařilé, zvláště díky výbornému hereckému výkonu Johna Hurta, který mě v ke konci filmu dokázal o své bolesti jasně přesvědčit. Je těžké to hodnotit, protože zde člověk hodnotí i myšlenku, která je tím nejdůležitějším, ale zasloužil se o ní Orwell (i když prý taky né tak uplně). Dám pět, ale ta pátá hvězdička je spíše z lásky ke knize.

plakát

Fontána (2006) 

Překrásný a nesmírně silný příběh, který balancuje mezi rovinou reality a snu/snů. Dlouho jsem ho oddaloval, nic jsem od něj nečekal. Nakonec pro mě byl jedním z nejlepších filmů z poslední doby. Příběh mě naprosto pohltil a troufám si tvrdit i ovlil více, než bych si chtěl připustit. Je to film velice hluboký a rozhodně stojí za zamyšlení. Dál to asi nemá cenu rozebírat, tohle vyžaduje subjektivní přístup, a to co je obecné, zde bylo již nesčetněkrát vyřčeno. Opravdu výborné.

plakát

Suspiria (1977) 

Tak moje teprve druhé setkání s Argentem, ale opět docela příjemné. Tak dobré jako Opera to sice nebylo, ale ani o moc horší. Argentův styl se mi opravdu začíná líbit. Především jeho záliba v detailech, které né vždy působí až tak drsně, dále hudba, která navodí docela specifickou atmosféru a nakonec jsou to barvy. Argento dokáže umocnit dojem skvělými kontrasty, a je to právě i ta barva, která se podílí na atmosféře, podle ní můžeme pozorovat různé hladiny filmu. Zajímavá je i barva krve, která je červenější než červená na italské vlajce, ale to je předpokládám záměr. Argento díky kontrastu dokáže i skvěle zdůraznit to, na co by se měl divák soustředit, a co je důležité. Trochu hůře je na tom však děj a i ta snaha ukázat detail vede občas k menším nelogičnostem, ale to se snad dá odpustit, přece jen je to i fantasy. I když závěr zase až příliš bláznivý oproti předchozímu vedení snímku.