Pan.Antonin

Druhé céčkové setkání s Aztéky dopadlo mnohem lépe než to první (Tyranosaurus), nemůžu se rozhodnout mezi jednou a dvěma hvězdami. Oproti Tyranosaurovi je to mnohem lépe natočené, má to lepší scénář a lepší herecké výkony a ani ta příšera nevypadá tak příšerně jako ti dinosauři (byť i tady je její vzhled zklamání). Problémem je absence logiky (Aztékové přežívající v kaňonu, nesmrtelný Dr. Jordan). Na druhou stranu se tam najde pár povedených fórků, protože je to dobrodružný film, tak od toho nečekám nějakou hororovou atmošku. Takže musím říct, že jsem viděl z podobné kategorie mnohem horší filmy.

Taková směsice thrilleru o únosu syna a mysteriózního hororu s nadpřirozenými prvky. Ta "thrillerová" linka s Kirkem Douglasem a jeho hláškami (např. s policií, či rodinkou) se mi líbila, bohužel ta hororová mi přišla úplně příšerná. Nakonec dávám slabší dvě hvězdy. Žádná sláva.

Možná uškodilo, že jsem Ženu v Černém viděl hned po konkurenčním Insidiousu, ale tohle mi přišlo po všech stránkách horší. A na rozdíl od jiných kritických recenzí si nemyslím, že by to Daniel Radcliffe zahrál špatně, naopak. Asi největší plus tohoto snímku. Jinak jsem se totiž u filmu dost nudil, přestože se tam nakonec duchové objevili a strašení i vystrašilo (byť jeho styl "hluk v tichu" nevnímám jako zrovna kreativní). Celkově to vidím na slabší dvě hvězdy a viděl jsem mnoho lepších hororových kousků.

Parodie je to hodně dobrá, přesto mám takový pocit, že tomu něco chybělo. A myslím si, že je to Leslie Nielsen. Nejlepší postavou je zde admirál Benson. Moc nechybělo a dal bych čtvrtou hvězdu.

V malém lyžařském středisku pravděpodobně kdesi v Kanadě se dva sedmnáctiletí snowboarďáci rozhodnou vydat se v honbě za adrenalinovým zážitkem mimo sjezdovku na zakázanou stranu kopce. Neznámý muž poté z neznámých důvodů vystřelí neznámým směrem a porazí na této zakázané straně starobylé indiánské památníky, které aktivují prastaré indiánské bohy pomsty v podobě příšerně digitálních sněžných žraloků a protože má mladá dvojice smůlu a nachází se zrovna v místě výbuchu, žraloci je okamžitě pozřou. Bratr jednoho z těchto mladíků začne být večer už poměrně neklidný, že se mu mladší sourozenec ne a ne vrátit domů a nahlásí tuto skutečnost šerifovi, který je však momentálně zaneprázdněn a tak jej přesměruje na velitele místní horské služby, který zase nerad pomáhá lidem. Posléze se vydávají lidé pohřešované hledat a postupně zjišťují, jaké nebezpečí jim v hlubokém sněhu hrozí... Po první scéně jsem si říkal, že film vypnu, ale nádherná horská krajina mě u toho udržela a já nakonec žraloky z laviny dokoukal. Dokonce jim uděluji jednu hvězdu, protože vtipné momenty se tu najdou a snímek mi vykouzlil úsměv na rtech a dobrou náladu. Na snímku je vidět, že neměl sebemenší umělecké ambice a tvůrci si od prvních minut uvědomovali, jaký brak to tvoří. Zápletka filmu byla asi nejhorší, kterou jsem měl možnost kdy vidět a poslední cca půlhodinka byla jedním z nejbizarnějších filmových zážitků vůbec.

Být hlavním hrdinou v podobném filmovém braku je specifický herecký úkol. Někomu se to povede dobře a film vylepší (Brian Krause - Monstrum z hlubin, nebo Gary Stretch - Pravěk útočí), někdo to však zahraje úplně příšerně a film ještě více potopí (John Schneider - Jezero 2). Bohužel pro tento snímek Thorsten Kaye patří do té druhé kategorie, protože jako hlavní hrdina absolutně selhává. I když ono zbytek filmu na tom není o nic lépe, u žraloků jsou dost často použité viditelné makety (což je zase ale možná lepší než digitální peklo), děj často postrádá logiku a střihačovi se v akčních scénách splašily nůžky (což je pochopitelné, když ty záběry žraloků má viditelně odjinud). Je to škoda, protože zápletka na papíře nevypadá vůbec špatně. Ale film jako celek patří mezi žraločí konkurencí mezi ty nejhorší a dost bilancuje na hranici hodnocení odpad.

Podobně jako nedávno viděný Interstellar i 12 Opic dopadlo hůře, než jsem očekával. Vadily mi jak některé prvky scénáře (a jeho přílišná složitost), tak některé vizuální věci. Naopak mi třeba vůbec nevadil přehnaný herecký projev Brada Pitta, P.S. A v souvislosti s dříve zmíněným Interstellarem bych zmínil ještě důležitost hlavní role v rámci hodnocení. Zatímco Nolanův hit mi vyšel mezi dvěma až třemi a nakonec i kvůli McConaugheymu jsem ho nechal na dvou, 12 Opic hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdami a díky Bruci Willisovi dám lepší hodnocení. Kdybych neřešil věk a čistě teoreticky si představil, že by si role vyměnili, velmi pravděpodobně bych dal oběma filmům stejné hodnocení, zatímco takhle to vypadá dosti rozdílně.

Na 1899 jsem nejprve slyšel dost kladné ohlasy, posléze docela velkou kritiku. Nakonec myslím, že pravda je tam někde uprostřed. Očekávání sice naplněna nebyla, ale vidím to jako docela povedený seriál, který sice lepšímu Darku nestačí, ale i tak chvílemi působí dost zajímavě. Problémem je, že vám s blížícím se koncem dojde, že většina postav není v příběhu vůbec důležitá a sledovat jejich osudy bylo úplně zbytečné. Herci hráli celkem dobře (v Darku měli sice tvůrci šťastnější ruku na obsazování, ale i tady to bylo slušně zahrané), napínavé to docela je a potenciál tam byl. Záhada mi nakonec přišla docela zajímavá, škoda, že další série neuvidíme.

Obvykle se snažím odpadnímu hodnocení vyhýbat, pokud to jde, a dávám jej jen, pokud mě snímek vyloženě naštve. A myslím si, že dát dva odpady za jeden večer se mi povedlo poprvé. Ale teda zrovna tady jsem jej kvůli zdejšímu hodnocení nečekal a nepříjemně mě to překvapilo. Tvůrci se zde rozhodli vydat moderní "uměleckou cestou", výsledkem je to, že místo klasického chronologického vyprávění, tvůrci se nám příběh rozhodli podat jaksi na přeskáčku, s tím, že na konci snad do sebe zapadne jako puzzle. Toho už se však nedočkám, protože víc než půl hodiny tohoto nepoživatelného uměleckého guláše nevydržím. Místo toho aby mě takto uspořádaná kompozice posadila na zadek, tak zdevastovala možná zajímavý příběh. Protože ve výsledku je díky tomu hodnota filmu nula-nula-nic. Víckrát ne.

Hodně umělecky zpracované školní psychologické drama, kde autor neváhá ukázat nám jednu situaci třikrát ze tří úhlů pohledu. Tento styl pak prokládá s "dokumentárními" vložkami -> osobními výpověďmi studentů. Navíc má ve filmu zajímavé rozmanité charaktery postav a i některé dobré zápletky. Proč tedy dávám tak nízké hodnocení? Celé je to totiž trochu přestřelené. Tolik závažných problémů na tak malém prostoru a v tak krátkém čase. Méně je prostě někdy více. A celý film máte před sebou otázku, kdo byla ta osoba v koupelně a (SPOILER!!!) nakonec z toho vyjde někdo, kdo měl snad ze všech postav ve filmu nejméně důvodů to udělat, a ke kterému si divák vinou jeho krátkého pobytu na obrazovce stěží vytvoří nějaký vztah. A osudy těch studentů, které by mě jako diváka zajímali, zůstanou ve filmu neukončené (chápu, že na to už prostě vlivem oné umělecké formy nebyl čas). Takovéto rozuzlení zahazuje potenciál filmu do odpadkového koše.