V.Silver

Cage byl opravdu vynikající, režie taky zajímavá, Streepová nijak moc nezazářila - ale bohatě to stačilo i takto. Kaufmannovy filmy mám rád, samozřejmě proto, že jako introvert velice dobře rozumím jeho postavám, jejich chování, pocitům a to vytváří jakési pouto sounáležitosti. Pokud si toto pouto neumí někdo vytvořit, těžko si oblíbí jeho filmy. Kolem a kolem... 85% :)

Zvláštně poetický počin, který celý příběh podává jen prostřednictvím pár dialogů, ale zato nešetří krásnými záběry a velice zajímavým (ne)využitím hudebního podkresu. Místy mi to až jakoby přípomínalo Malickův "Nový svět". Příběh není nikterak komplikovaný, těží hlavně ze zvláštní atmosféry vzniklé po okupaci Anglie nacisty v roce 1944 (opomeňme těžkou dějinnou nelogičnost a detaily typu "kapitán Wehrmachtu jede v motorce s poznávací značkou SS, příslušící k divizi Leibstandarte Adolf Hitler"), mnoho toho nevysvětluje a... možná to ani není potřeba. Michaela Sheena si bohužel moc neužijeme, Andrea Riseborough není špatná a herci obsazení do rolí Němců jsou taky příjemní, akorát teda nevím, do jaké míry by byli takto znechucení válkou, resp. je vidět, že autoři scénáře se zabývali "zajímavým" příběhem a vykreslením charakteru britského odporu na domácí půdě, ale nikterak moc se nevěnovali psychologii německých okupantů, ti vojáci se tam moc jako Němci nechovají. A už vůbec ne jako vítězící Němci. Přesto si myslím, že to stojí za zhlédnutí a dávám 60%.

Finální song "Big balls, hairy balls, hard balls, hot babes, hairy babes, yummy babes, yummy balls and oiled muscles, too." shrne asi dohromady všechno :) První upoutávky vypadaly dobře, ale film mě nakonec až tak nevzal, začátek byl oukej a líbilo se mi, jak se to skvěle trefuje do Barbara Conana - ani ne tak postavou chcípáka Ronala, jako tím, že Cran byl smrtelně raněn a 7 dní krvácel a pak prostě zaklepal bačkorama atd. :) Prostě nápad cool, provedení ok, vyznění... kdybych si to pustil k žehlení, asi by mi to vůbec nevadilo. Animace mi přišla krapet zastaralá (přece jen třeba na řasách Zandry to horší renderování bylo docela poznat), jinak režie ok, ale žádný nápad mě tam nijak výrazně neoslovil. 60%. P.S. Mám takovej pocit, že Švédi by tenhle film udělali líp, přece jenom Dánové jsou na tohle asi málo hardcore vikingové :)

Problém je, že chvilku mi trvalo poznat Jimmyho Cartera a Barrack nebyl zrovna nejvtipnější, ale Carrey a Ferrell to zachránili :) 60%.

Velice dobře zachycené problémy naší doby! Opět musím pochválit práci scénáristů a těším se na druhou sérii :) Edit: Po konci druhé série přidávám ještě jednu hvězdičku, protože tohle je opravdu, ale OPRAVDU dobré. 85%

Vykreslení pozadí ústředních postav seriálu jako jsou Onomaeus, Ashur, Batiatus, Lucretia nebo i Crixus bylo skvělé, ale nejradši jsem měl Gannica... he rocks :) 85%

První sezóna se rozbíhala velice pomalu a zpočátku to vypadalo jenom jako velice efektivní reklama na umělou krev a nový fitness program "Fuck & Kill", ale tak od 6. dílu se nitky do té doby podivně spletených příběhů začaly rozplétat a Spartakus mě naprosto uchvátil. Prequel v podobě "Gods of the Arena" skvěle naladil a dokreslil spoustu detailů a plnokrevná druhá řada "Vengeance" velice rychla setřásla všechny pochybnosti o tom, jestli Liam McIntyre dovede nahradit Andy Whitfielda. Povedlo se mu to naprosto skvěle, ale především mě překvapilo, jak velice dobře si s touto sérií pohráli scénáristé. Poslední epizoda "Hněv bohů" byla jedním z nejlepších konců série, jaké jsem kdy viděl, ale především pro to, že Spartacus: Vengeance je jeden z mála seriálů, kde divák může sympatizovat - byť jen trochu - i s hlavními zápornými postavami. Update po finále poslední sezóny: done the impossible. Až do poslední chvíle mohl divák doufat, že z toho Spartacus vyklouzne, bylo to epické, správně patetické i akční. Pro mě velice příjemných 95%.

Lidstvo je odjakživa plné rozporů ohledně lidského života a jeho konce. I Danta v jeho Pekle provázel Cicero, který však nebyl přímo v Pekle v kruhu pro sebevrahy, nýbrž v Limbu - a to i přesto, že spáchal sebevraždu (a Dante byl jinak velmi nábožensky zaměřený). Podobné vyznění má i tento snímek a je vlastně dobře, že ho natočili Španělé, kteří jsou dodnes silnými katolíky (a vždy jimi byli). Podle Bible sice "nezabiješ", ale zároveň se ve stejné knize dočteme "odpouštěj" a "Bůh dal člověku svobodu volby". Je věcí každého z nás, jestli chce nebo nechce žít, stejně, jako je věcí každé matky, jestli chce nebo nechce donosit své dítě. Ano, některé kultury na to nahlížejí jako na smrtelný hřích, ale každý z nás nakonec s vědomím své volby musí žít... nebo zemřít. A i katolíci mají instanci posledního soudu - to proto, že jediným relevantním soudcem člověka je Bůh, ne člověk. Toto všechno můžeme ve filmu najít, byť třeba jen v drobných náznacích (viz. soudní jednání, Juliino rozhodnutí nebo stesk starého otce). Nejvíc si cením, jak velice civilně a lidsky hráli všichni herci svoje role - jak strašně uvěřitelné to bylo. A krásné. Na smrti není nic krásného, a proto i tento snímek byl nakonec oslavou života a lidské fantazie - podobně jako ve "Skafandr a motýl" i zde byly skvěle zachyceny fantazie Ramóna, jeho "cesty k moři" atd. Kéž bychom měli režiséry jako Amenábar. A herce jako Bardem. 100 %.

Naprostá pohádková pecka :)

Jako správný barbar nesleduju MFF v Karlových Varech, ale jenom Festivalové vteřiny. A to pravidelně :)