Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (1 158)

plakát

Kong: Ostrov lebek (2017) 

Kamerové cvičení. Z žádného filmu jsem neměl tento pocit tak silný, jako u tohoto. Já mám samozřejmě rád hezký vizuál a když si dá někdo záležet na storyboardech, aby byly záběry co nejvymazlenější, ale tady už to jde tak moc na sílu, že jsem měl spíš pocit, jakobych sledoval dlouhý videoklip a ne film. Třeba celá scéna s bombardováním džungle v helikoptérách je svým dokonalým vizuálem tak vlezlá, až mě to otravovalo. Jakoby se nejprve napsaly akční scény, ty se zrežírovaly jako videoklip a teprve se na to nalepil nějaký děj a vata. A nad tím dějem se nějak extra nepřemýšlelo. Celá letka helikošek se setká s Kongem a ten na ně začne útočit. Rozbije jednu, dvě a další helikošky místo toho, aby se pakovaly pryč, se pokouší o... co vlastně? Střílí po něm, zase další helikošku rozbije, další střílí, zas ji rozbije, zase další střílí, zase další rozbije a až kolem něj v bezprostřední blízkosti prolétávala asi stá helikoptéra, kterou samozřejmě opět chytil do pracek, bezradně jsem sklonil tvář do dlaní. Kdo to vymýšlí ty scénáře? Neustále přepínání mezi obrazovými formáty mě iritovalo. Tady prostě veškerá forma přebila obsah, ale v tom negativním smyslu slova.

plakát

Poslední souboj (2021) 

Lidé říkají, že je to kvalitní biják, v kinech ale propadl. Kde je pravda? Já bych řekl, že někde uprostřed. Ona je to kvalitní filmařina a není to špatný kousek, ale spolehlivě ho zabíjí nešťastný nápad, vyprávět film ze tří úhlú pohledu. To by nebyl problém v případě, že by šlo o jednu NEMĚNNOU událost, která by se hlavních postav netýkala přímo, byli by jen svědci, kteří by do dané události každý přispěli nějakým novým, klíčovým poznatkem. Tak, jako třeba ve filmu Úhel pohledu. Tady se však řeší znásilnění z pohledu účastníků, takže hned po první verzi víte, že ostatní si to budou vykládat po svém (dva ze tří budou lhát) a samozřejmě každý ve svůj prospěch. Tudíž se z celé prostřední fáze filmu stává unylá, ale hlavně úplně zbytečná fraška, zabírající většinu stopáže, bez smysluplného výsledku. Kdyby Scott prostě natočil drama o tomto případu tak, jak byl (což stejně nikdo nevíme, protože kdo vám potvrdí, že pravdu měla zrovna tahle osoba?) bez nějakých serepetiček kolem, tak je z toho fajn historické drama. Takhle je to snaha hrát si na něco víc a úplně zbytečně. Shrnuto podtrženo: Ano, je to dobrý film a ano, je to zasloužený propadák.

plakát

Princ a Večernice (1978) 

Ona je to hezká pohádka. Peter Veller z Robocopa... ehm... princ Velen je sympaťák, umí se bít, má odvahu (ano, švagři mu pomáhají, ale dost toho zvládne sám), princezny jsou hezké, jsou tam kouzla a tak a Mrakomor je absolutní badass záporák. Ale tu pohádku mi kazí jeden faktor a tím je až depresivně "mrtvé" království, které se skládá ze dvou (dvou!!) poddaných a jednoho šaška + král s dětmi. Bez královny. 8 lidí na celé království. Je pro mě vždycky hrozně bolestivé, sledovat prostřihy na krále, jak se baví se šaškem, což neustále připomíná lacinost celé pohádky. Škoda. Být o něco výpravnější, šel bych s hodnocením rozhodně výš.

plakát

Tiché místo: Část II (2020) odpad!

Neuvěřitelně sebestředná sračka. O co tomu Krasinskimu jde? On nám tu servíruje ULTRAHLOUPOUČKÝ film (ještě hloupější než jednička) se vší namachrovanou vážností? Naprosto průměrné scény, které běžně vídáme v jiných hororech, podává tak strašně důležitě a přehnaně dramaticky, až je člověku stydno za tuto snahu uplést z hovna bič. Čím víc tu frašku dramatizuje, tím víc na přesdržku je. Navíc si hraje na Nolana tím, že roztříští dvě/tři scény, které mezi sebou neustále přepíná ve snaze gradovat. Nutno podotknout, že tenhle postup už mi leze krkem i u samotného Nolana a když to někdo okatě kopíruje, je to samozřejmě ještě horší. Murphyho mi bylo hrozně moc líto, jak se ztrapňuje v této samolibé zhovadilosti (hlavně u scény na mole, která byla mega WTF). K hloupostem ve filmu nemám sílu se vyjadřovat nějak ve velkém, protože tam jsou kiksy každou chvíli, já jen zmíním, že mě totálně vytáčelo, jak emzáci reagují na zvuk zrovna podle toho, jak se to hodí scénáři, takže když například nahání v nějaké továrně hlavní hrdiny a dělá při tom mega bordel, rozhodí všelijaké plechové sudy a jiné překážky, které se válí po hale, tak ty šíleně hlasité zvuky kolem sebe úplně ignoruje a dál nahání hrdiny, kteří nedělají téměř žádný hluk. Stejně tak vyhazuje z lodi oběti, které při pádu do vody šplouchají na všechny strany a přesto chce zaútočit na Murphyho, který jen tiše šlape vodu. A fakt, že tito emzáci, kteří ovládli svět, neumějí plavat, podrazil nohy celé této frančíze tak moc, až úplně zůstává rozum stát nad červeným hodnocením. No a poslední věc, která mě srala ze všeho nejvíc, je velmi známé klišé, kdy záporáci útočí na hrdiny vždy v mnohem pomalejším módu než u běžného komparzu na porážku. V praxi to vypadá tak, že jakýkoliv člověk z komparzu udělá nějaký hluk a ve vteřině je u něj emzák, okamžitě sekající do oběti, zatímco když udělají hluk hlavní hrdinové, emzáci se k nim blíží tak zkurveně pomalu, až je to trapné a když už se v jedné scéně po tom posraném plížení k té hluché holce (mimochodem neskutečně hnusná držka ta herečka) přiblíží a má ji na dosah, tak ten kokot na ni prostě zblízka začne jen řvát, aby jí, nedej bože, něco neudělal! Uff. Fakt nechápu to pomatení mysli diváků v hodnocení i návštěvnosti, vždyť ten sranec se ani nikam neposunul a stále přešlapuje na místě. Smrtelně vážné, do sebe zahleděné hovno.

plakát

Free Guy: Hra na hrdinu (2021) 

Mně to prostě hrozně moc nesedlo a nijak extra nebavilo. Důvodů je několik. V prvé řadě i když to, že se NPC postavička ze hry vzbouří a chce žít svůj život, byl fajn nápad, celé to nahánění se za nějakým idiotským kódem bylo ultradebilní, až otravné, jakoby to tam vůbec nepasovalo a bylo dopsáno až na poslední chvíli. Dále mi tam vůbec neseděly interakce:  hráč za stolem -> hráč ve hře -> kontakt s Free guyem. bylo to hrozně moc nelogické a neodpovídalo to skutečnému reagování na NPC, když hráč hraje hru. Jinými slovy - film se nám snažil vnutit formu jakoby virtuální reality, přitom všichni hráli jen "placatou" hru na monitoru, takže těžká křeč toto všechno. A v neposlední řadě musím zdůraznit, že všeho, opravdu všeho se člověk přejí. V mém případě jsem už přejezený humorem - jak to jenom nazvat - takovým tím Waititiovským/ Gunnovským/ Deadpoolovským humorem, který chce vyzrát na diváka. V praxi to znamená takovéty podpásovky, které fungovaly u prvních Ragnaroků či Strážců Galaxie, kdy čekáte něco a ono se zničeho nic stane pravý opak. Příklad za všechny. Když probíhala bitka v té garáži, najednou se všechno zpomalilo a začala do toho hrát rádobyvtipně dosazená písnička a Reynolds se šťastně usmíval, hned jsem věděl, že do něj něco vletí a hudba se hned utne a taky že jo. Buď vymyslete nějaký nový typ humoru, nebo se prostě vraťte ke klasicky "zkrocenému", tohle už je hodně předvídatelné a tím pádem otravné jak něco. A jako třešnička na dortu postava Waititiho, která byla debilně absurdní, což korunovala scéna s rozbíjením serverů. Tvl už vidím Hideo Kojimu, jak máchá sekyrou v Konami sekci kvůli nějakému idiotskému kódu. Ten typ filmu, kde nemám ani jeden důvod vidět to znovu.

plakát

Trable o Vánocích (2015) 

Vůbec nechápu, co má být vtipné na rodince, kde každý člen (snad krom Goodmana) je buď protivný, nebo zamindrákovaný, či sebelítostivý. Pošahaná rodinka, která ve výsledku nemá žádné skutečné starosti a jen si je cucá z prstu svým debilním chováním. Konec je pak klasický americký kýč, kde si všichni uvědomí, jak se vlastně mají rádi a najednou jsou lusknutím prstu všichni šťastní a zazvonil konec...

plakát

Mystery, Aljaška (1999) 

Hokej nemusím. Sice k němu nemám tak velký odpor jako k přihřátému fotbalu, ale nemusím ho. A přesto mám ten film rád a to už je co říct. Oplývá milou a přátelskou atmosférou malého městečka a je okořeněn příjemným humorem. Casting všech těch postaviček skvělý. Viděl jsem to minimálně 10x a většinu replik znám nazpaměť, vždycky si to v televizi pustím minimálně jako kulisu. Samozřejmě, že se tam najdou různá sportovní klišé (tleskání), ale dá se to s lehkostí přejít. Když zkombinuju moje pocity se slovy Mike Myerse: Nejsem fanda těhle parádiček na ledě, ale musím říct, že jde o hodně pohodový film.

plakát

Tři zlaté dukáty (2023) (TV film) odpad!

Co to zas, proboha, bylo?! Celou dobu čekám, že se to nějak rozjede, že tam začne nějaký děj a ono nic. Rozplizlé prázdno, co se plácá odnikud nikam, ale hlavně že borec stále nezapomíná každému vlezle připomínat, že chce do Ameriky. Impotentně odmítá Katku se čtyřkama, furt kecá a kecá a kecá se zakletou Julií, kterou úplně bezdůvodně zaklela nějaká její předabovaná příbuzná s příšerným přízvukem (až poslední dukát zmyzýý, zmyzýýš i tiii). Jediná akční scéna pohádky je, jak jede Jura na kole. Není tam žádná zápletka, teda kromě té, že chce Jura do Ameriky a není tam ani žádné výrazné zlo, které by bylo nějak poraženo. Skoro všechny postavy jsou naprosto ZBYTEČNÉ a pro děj (tedy pro to, aby se Jura dostal do Ameriky) nemají lautr žádný vliv. I ta dějová linka s Katkou se čtyřkama naprosto vyšumí do prázdna. Vůbec nechápu, proč se to má v názvu dukáty, když si z celé zbytečnosti divák odnese jen to, že Jura chce do Ameriky. Pohádka je filmový žánr, který MUSÍ mít děj, jasný tah na bránu, to není žánr jako horor, který zaplácnete gore efekty, katastrofický, který zaplácnete destrukcí, nebo akční, který zaplácnete výbuchy a střílením. Pohádka potřebuje děj, tam prostě hezká výprava nestačí. Hrozný opruz, Janákův Klíč vede o parník. A nemyslím zrovna ten, kterým se dostanete do Ameriky.

plakát

Kingsman: První mise (2021) 

Film se měl jmenovat Kingsman: otravné přízvuky. Jakého debila napadlo, že všechny národnosti (50% postav) ve filmu nebudou mluvit svým rodným jazykem (i mezi svými), ale všichni ti Rusové, Němci a já nevím, kdo ještě, prostě budou blít anglicky(v dabingu česky) s příšernými přízvuky? Jako já už jsem někde v polovině filmu vážně uvažoval, že to nedokoukám, páč mě už z toho skoro bolela hlava. No k věci. Hrozně moc zbytečný film. Jednička byla od prvních minut hravá a napěchovaná nápady, zatímco tady se tahají až z paty. V podstatě řídký děj, na který je nabalované pozlátko, taková šlehačka, aby to jako dobře vypadalo a oblbnulo diváky. Mně však bylo u scén typu padající letadlo či šplhání po skále neskutečně stydno, jak moc šla vidět ta bezradná snaha alespoň něčím prodloužit stopáž. To ale nemá na totálně zoufalou první hodinu, kde se plácá od ničeho k ničemu, tváří se to až trapně důležitě a zasírá to stopáž NEUVĚŘITELNĚ ZBYTEČNÝMI SCÉNAMI S RASPUTINEM, to jsem se brutálně zavrtával hluboko do křesla. Studem samozřejmě. Jediná Kingsmanovsky hravá (a zábavná) scéna byla ta s výtahem, zbytek tragédie. Postavy hrozně nezajímavé, Gemma se tam vůbec nehodila, záporák byl neskutečná buzna, co mi film úplně protivila a syn Finnese hloupý degen (kterého debila by napadlo, měnit si s někým identitu?). Strašně mi bylo líto všech těch herců, kteří se tam snažili extrémně vážně hrát a přitom se jen ztrapňovali v takové chujovině. Na míchání skutečné historie do tohoto typu filmů už začínám být silně alergický. Naleštěná, k uzoufání nudná snobárna. Zasloužený propadák. Vzkaz pro Vaughna: Přuýště to zkus juinak, můj puastuýřui.

plakát

Bláznivý příběh Robina Hooda (1993) 

No nesmál jsem se. Důvod to má jediný. Ne, nejsou to nevtipné vtipy, dost vtipů bylo povedených a měly zaděláno na to, abych vybuchl smíchy, nebo se alespoň nahlas řechtal. Co je tedy za problém? Ten film se prostě SMĚJE VLASTNÍM VTIPŮM. Někdy úplně doslova. Většina vtipů je doprovázena pitvořením, rozpustilým hudebním doprovodem, prostě takovým tím způsobem jako když pro velmi malé děti hrajete besídku a dáváte jim všemi způsoby najevo, že se jedná o vtip, aby se tedy smály. Jeden příklad za všechny - Robin bojuje s Malým Johnem s velkými klacky a postupně se jim ulamují, až jim oběma zbydou kratičké kousky, se kterými už nejde šermovat a tak si jen navzájem klepají po prstech. A Robin se u toho směje. Vím zcela jistě, že když by se u toho Cary Elwes tvářil smrtelně vážně a do toho hrála opravdu vážná dramatická hudba, řezal bych se na celé kolo. Takto zabitých vtipů je tam hromada, což by možná nevadilo v komedii, ale v parodii by to být nemělo. Stačí si vzpomenout na Franka Drebina, zápasícího v koupelně s vrahem (zubní kartáček + fén) a jejich vážné tváře. Hned jak jsem si to na youtube pustil, vyprskl jsem smíchy. Když vezmu Spaceballs, které jsou od stejného režiséra, tam to podávání funguje správně, tak proč je Robin Hood dělaný takhle?