angel74

Hlavní hrdinka nepatří k těm ženám, které touží stát se matkou. Nejradši by pořád jenom pařila. Jenže jak už to tak většinou bývá, každá sranda něco stojí... Norská režisérka a scenáristka Yngvild Sve Flikke servíruje divákům takovou správně pošahanou dramedii o nechtěném těhotenství. Kombinace hraných pasáží s vtipnou animací či malůvkami film ozvláštňuje a dodává mu na jisté atraktivitě. Navíc se to tady hemží skvělými hereckými výkony. Ba ani hudba není špatná. (80%)

Moralitka o tom, že lež má krátké nohy? Kdyby tenhle film měl trochu razantnější závěr, v němž by jeho poselství vyznělo důrazněji, mohlo jít o skvělou sondu do vnitřního světa dnešních mladých lidí, kteří mají pocit, jako by snad ani nežili, pokud nejsou pořádně vidět na sociálních sítích. Druhý režijní počin Quinn Shephard nepostrádá potenciál, ale bohužel zůstal někde v půli cesty... Každopádně asi nešlo zvolit lepší představitelku ústřední role, než je nadějná Zoey Deutch. Tu ctižádostivou potvoru zahrála fakt výborně. (55%)

Ten přitroublý scénář musel vymyslet snad jedině nějaký chorý mozek. Žila jsem v mylném domění, že dnes už by nikoho takovou pitomost natočit nenapadlo. Pochválit nelze ani herecké projevy, obzvlášť když představitelky hlavních postav hrají velmi iritujícím způsobem. A k tomu ještě ty předpotopní triky, které by byly působivé leda tak někdy v 50. letech 20. století.

Filmů o koních existuje nepřeberné množství, tento je však poněkud netradiční. Není totiž zrovna obvyklé ustájit si koně v činžovním bytě. Okolo ústřední zápletky se pak odehrává řada více či méně humorných situací. Příběhu nechybí dramatické okamžiky ani trocha romantiky. Tvůrcům se podařilo natočit poetický vánoční snímek z prostředí, ve kterém byste to nečekali. Velkou zásluhu na výsledném dojmu má skvělá kamera Martina Štrby. Ten poslední stínohravý záběr (z říše snů) ve mně zůstane opravdu dlouho. (75%)

Při rozsáhlé stopáži 140 minut se nelze divit, že bych určitě našla nějaké mouchy, přesto je nehledám a skláním se před všemi, kdo se podíleli na tomto filmu, který bez jakýchkoli příkras přibližuje život a tvorbu mnohdy neprávem opomíjeného českého skladatele Josefa Myslivečka. Po výpravné a režijní stránce jde o řemeslně velmi dobře odvedenou práci. Vojtěch Dyk svým umírněným, leč výstižným projevem v titulní roli konečně prokazuje, že patří nejen k talentovaným zpěvákům, ale i hercům. Na své si tady přijdou zejména milovníci vážné hudby, ti ostatní se asi budou trochu nudit. Každopádně já jsem si to celkem užila. (75%)

Poměrně jednoduchý příběh se srozumitelným poselstvím je vyprávěn z pohledu malého, ale vlivem nepříznivých okolností předčasně vyspělého chlapce. Vizuálně podmanivé záběry diváky přenesou do Mongolska. Zachycují krásu zdejší venkovské krajiny a liduprázdných širých stepí. Bohužel však film má i slabiny, některé pasáže působí trochu zdlouhavě a nudně. (60%)

Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%)

Jestli snad existuje nějaká pohádka vyloženě pro dospělé, tak je to zcela jistě Budařův Princ Mamánek putující tajemnou krajinou vstříc smrti. Nejspíš bych našla nedostatky, stejně jako mnozí jiní recenzenti, ale nemám potřebu se jimi zabývat. Už jen proto, že se jedná o neotřelý, nápaditý a nesmírně hravý film. Navíc mu nelze upřít značnou dávku poctivosti, zajímavou kameru a skvostné obsazení. Herecké výkony jsou vesměs vynikající. Vše dotváří nádherná hudba, Budařovy texty písní mají sílu dojmout... Výmluvné bzučení komára po doběhnutí závěrečných titulků je pak asi nejlepší možnou tečkou za tím vším. (75%)

Peter Serge Butko se ve svém celovečerním režijním debutu evidentně inspiroval filmy srbského tvůrce Emira Kusturici. A nedopadlo to zase tak špatně, jak tady mnozí píšou. Tahle tragikomedie by si sice zasloužila trochu více vypilovat scénář, ale třeba poslední čtvrthodinka se podle mého názoru dějově fakt povedla. Rozuzlení příběhu bylo poměrně překvapivé a to se počítá. Líbila se mi i hudební složka snímku. (55%)

Až na pár době poplatných drobností jde o celkem milý a příjemný rodinný snímek, který je prodchnut vánoční atmosférou. Film táhne lehce nad průměr typově dobře vybraná dětská ústřední dvojice. Asi nejvíc mě bavila dějová linka s třínohým pejskem, jenž byl i přes svůj handicap velmi živý. (60%)