fragre

Nádhera. Skvěle zahraný příběh, který jako by vypadl z Balzacových Šprýmovných povídaček. Jen zábavný příběh ze středověku, který nemá žádné sociální či vlastenecké podtexty je v čs. kinematografii raritou, která měla své následovníky až v uvolněných šedesátých letech. Takže vlastně není divu, že vznikl v tom krátkém mezidobí mezi koncem okupace a převratem v r. 1948. A k tomu ta výprava laděná do burgundské módy.

Hezky je vidět ten posun v čase mezi r. 1960 a 2016 na hlavních záporácích. Calvera byl řádný bandita, stojící mimo zákon a společnost, leč Boque si ten zákon přivlastňuje, ohýbá, kupuje. Nestojí mimo společnost, on si společnost formuje po svém. Není bandita je oligarcha. A jaký recept na oligarchu doporučuje film? Spojit a ozbrojit obecný lid bez ohledu na rasu, pohlaví a náboženství, a pak oligarchu a jeho pohůnky zabít. Vlastně, pěkný film o třídním boji.

Chlad je znamením tohoto filmu, který občas vypadá téměř dokumentárně. Není to nějaká páně režisérova poťouchlost, když zde dva hlavní sloupové starého řádu jsou vojáci a homosexuálové? Znamená to, že tento řád směřuje k militarizaci a sterilitě?

Nejlepší či nejdepresivnější nakonec. Zde není žádná nostalgie starých dobrých časů, s kterou se často pracuje v předešlých dílech, jen temnota a jedno osobní peklo bez naděje na vykoupení. A k tomu ta enervující hudba, která tu depresi zahušťuje. Čirý český existencionalismus.

Lex Barker zde hraje Američana ve Francii, který po úderu do hlavy, který obdrží od stopaře a v následné rvačce i od stromu, ztratí paměť a probudí se v luxusním domě, kde mu různé ženštiny tvrdí, že jsou jeho příbuznými a že on je dědicem milionů. Různé drobnosti vzbudí v něm přece jen podezření, že vše je jinak a že má být figurka v podivné hře o majetek... Celý ten příběh svou zápletkou a atmosférou vypadá dost hitchcockovsky, akorát oproti původnímu Hitchcockovi je to okresní přebor. Lex Barker nehraje špatně, byť zde po většinu času jezdí ve vozíku se sádrou na noze, takže nemůže hrát neohroženého bouchače jako obvykle. Jen na konci předvede výkon hodný budoucího Old Shatterhanda. Hlavní fůrie má vskutku překvapivý odchod ze scény.

S nějakou Zolovou Nanou má tento film společné jen to, že také zachycuje společenský vzestup děvy lehkých mravů. Ovšem zde v pokleslém žánru erotického filmu. Při tom hlavní hrdinka zase tak tu svou svůdnou mrchu, za kterou zůstávají vyrabovaná bankovní konta, zlomená srdce, ba i chladnoucí mrtvoly, nehraje vůbec špatně, jeden by i věřil, že snad vůbec nehraje, tak její výkon vypadá přirozeně. Herecké výkony jejich mužských obětí jsou však nevalné až trapné. Šedesátkový look celého filmu ovšem potěší duši nostalgikovu..

Občas to má působivý moment. Trochu je problémem, že církev zde je vykreslena ještě ďábelštěji než mocnosti pekelné. Její krvavé a sadismem prodchnuté rituály vypadají zde zlověstněji než ten ďábelský sabat, který končí hromadným sexem. Je zde některá ze stran stranou světla? Ani mi to tak nepřipadalo.

Neznám literární předlohu, byť vím, že v své době byl autor proslulý otevřeností v oblasti sexu. Tento film připadá mi jako vkusně natočená romantická četba pro paní a dívky (tedy taková lepší alternativní červená knihovna). Hodně filmu pomáhá ten idylický zelený anglický venkov v době léta s kamenými domy, klenutými mosty, malebnými cestami... A hlavně chemie mezi mírně melancholickou pannou (Joanna Shimkus) a cikánem (Franco Nero), jehož úrovně mužnosti žádný nedopečený Angličan nemůže zdaleka dosáhnout. Ano, je to kapku klišovité, takže nepřekvapí, že vzájemná přitažlivost prolomí třídní a společenské přehrady v synchronizaci s úderem běsnícího vodního živlu. Trochu afektované, dnes až úsměvně, ale nějaký ten půvab ten film stále má.

Hezký dobrodružný příběh z kategorie "Ztracená země", někde mezi Julesem Vernem a H. Riderem Haggardem. Skoro jako z dílny našeho Karla Hlouchy (Zakletá země). Dobové triky dělají z tohoto filmu pěkně nostalgickou záležitost. Zvláště záběry se vzducholodí Hyperion jsou úchvatné. Schematické postavy nejsou zde na závadu, naopak patří k tomuto obstarožnímu dobrodružnému žánru.

Opravdu zvláštní experimentální ulítlost, u níž nevím, zda jsem ji pochopil, ale snad je i zde Medusa zhoubkyně mužů, tedy je to o destruktivní síle sexu. Zde aspoň jedna Medusa do svých tenat loví mužů několik. Podivně a přerušovaně vyprávěný film rozsekaný záběry klapky, takže to vzbuzuje dojem filmu o natáčení filmu. Lokalita hornatého řeckého ostrova s podivným domen dodává filmu až snový nádech, stejně jako často až nezemský jasné světlo a krásná hudba.