fragre

Neuvěřitelná ptákovina. Ani se nedivím, že toto dílko někdo pochopil jako parodii na Bondovky, leč není tomu tak. Tento film jen tak doslovně a důkladně exploatuje již zavedené postupy a schémata bondovek (je bondovštější než Bond), že se nechtěně touto parodií stává. Ale aby to byla opravdu dobrá parodie by to chtělo lepšího hlavního geroje, leč herecké schopnosti Neila Conneryho jsou dosti skromné. Čest praporu tak zachraňují jen hlavní arcilotr (sultánský Adolfo Celi) a houfec dobových krásek. Nálada zlatých šedesátých však z tohoto dílka sálá mocně. Velmi, ale opravdu velmi slabé 3*.

Na film jsem se podíval kvůli K. Kinskému, oblíbenému to záporákovi. No, toho záporáka odehrál standartně dobře, ale zbytek filmu dost je zklamání. Film je jen "kvalitnější" soft-porno, libido jistě stimulující, ale srandovní tam, kde se snaží být být "uměleckým filmem".

Ten film má vlastně vhodně zvolený název, je opravdu jako cukrátko, po němž, když se rozustí mezi jazykem a horním patrem, nezůstane nic, ale dokud se cucá, je to slast. Nejkrásnější jsou první 4 minuty – let vesmíren k planetě Zemi za doprovodu kosmické, psychedelické hudby, který končí zhmotněním se Dítěte Vesmíru (Ewa Aulin), které je na pohled opravdu „k sežrání“. Jinak je to taková vcelku zábavná a velice šedesátková pitomost, plná dobových pop-kulturních typů a klišé (šílení vědci, tajní agenti, indičtí guruové, mafiáni…..) . Takový velmi barevný a velmi nesourodý mišmaš, asi jako Help!. Vlastně je s podivem, že při takové koncentraci hvězd není ten film lepší. Viděno jen rozkouskovaně na YouTube, takže je možné, že po shlédnutí zceleného filmu bych přidal hvězdičku, protože já šedesátky rád.

Vynikající zfilmování povídky Ambrose Bierce Případ na mostě přes Soví řeku. Povídku jsem četl dříve než jsem viděl tento film, takže pointu jsem znal, ale stejně mne pan režisér dostal.

No, trochu zklamání. Ne z muziky, ta je vetšinou skvělá, ale z koncepce tohoto dokumentu, která našinci připadá dost neumělá. Jako by se tvůrci rozhodli dělat ten dokument až dodatečně po festivalu a použili, co bylo po ruce. Takže jistě jsou zde unikátní záběry zrovna se rodících legend pop-music, něco záběrů posluchačstva, atmosféra Peace and Love byla zřejmě opravdu mohutná a všeobjímající (zvláště když našinec vidí spořádaně si na sedátka sedající pekelné anděly), ale dokument negraduje. Škoda.Tak tedy 4*, ale slabé.

Tady by neškodilo trocha toho vernovského purismu. Myslím, že originální příběh je natolik poutavý, že je zbytečné ho neústrojně vylepšovat tím trikovým obludáriem a limonádou. Moc hezký začátek (útěk balónem), ale pak zklamání.

Ten film se neřadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana, jak píše oficiální text distributora, ale kulhá aspoň 1000 verst za ním. První třetina v raketě je zdlouhavá a nudná. Po doletu na Venuši je veselo, ale takové, které tvůrci tohoto dílka neplánovali. Ten film baví především svým neumětelstvím. Vím, že jde o film z r. 1962 a vím, že úroveň triků byla nízká, ale takový nedostatek fantazie je u sci-fi urážející. To se ani nezmohli na nějaký paprskomet a museli ty směšné ještěry střílet běžným revolverem. I ta jejich raketa vypadá, jako by ji zbastlili z Moskviče 407, a ne jako hrdé dílo techniků zářné komunistické budoucnosti. Vrcholem je, že se do ní leze po žebříku jak do kurníku. Dostalo mne do kolen, když při urychleném odletu poslední z kosmonautů odkopl ten ubohý zebř a přibouchl dvířka toho vesmírného vehiklu jak dvířka od záchodku. Tohle si mohl dovolil ještě tak Jules Verne při své cestě na Měsíc v r. 1865, ale téměř sto let po něm je to ubohost. Úroveň animace venušanských prapotvor je bídná. Zhnuseného diváka pak dorazí přemoudřelé řeči a úděsně optimistická píseň. Srovnáme-li to s naší Ikarií XB 1, která je jen o rok mladší, a s Cestou do Pravěku, která je o sedm let starší, vypadá tohleto dílko jako výtvor amatérů. Za nechtěný humor mnoha scén aspoň 1*.

Není to špatný film, ale má tu smůlu, že vskutku připomína Poklad na Sierra Madre, a ve srovnání s ním je vidět, že je slabší. Hm, pak ten podivný vztah Manolo x Blonďák-to má snad naznačovat homosexualní vztah? Ale ten vtípek s mlékem byl k zasmání.

Moc hezký horůrek, který si potrpí na eleganci a na smyslnost - všechny ty dámské róby, plesový rej masek, opojný valčík - Belle Époque jak vystřižená, upíři tu mají styl. Film má opravdu pěkný obraz, gotickou atmosféru, prostě vše jak má být. Scény nakousnutí hlavní hrdinky óbrupírem (ta hlavní hrdinka je opravdu k nakousnutí) i téměř nakousnutí hlavního hrdiny pěkně smyslnou upírkou jasně ukazují, že to krvesání je taková viktoriánská metafora sexu. Jediné, co opravdu zestárlo, jsou ti trikoví netopýři. Ty musí jeden přetrpět.

Ten film má jistě mnoho chyb - herci jsou někdy tuzí a přehrávají (německý kapitán vzducholodě vypadá někdy spíše jako karikatura), občas se to tu přehání s patosem, první čtvrtina se dost vleče - ale to bych bral, vzhledem k roku vzniku filmu, jako potíže růstu. Hlavní dějová linka je dost jednoduchá (ale to je často i ve zbrusu nových filmech) a Jean Harlow byla zřejme tehdy brána jako sex-idol a děsnej vamp, mě však připadá nepříliš přitažlivá a otravná (ale to je můj osobní problém). Klady však jednoznačně převažují - film není prvoplánová agitka, není sentimentální, snaží se o realistické vylíčení života pilotů. Naprosto úžasné jsou ale letecké scény - německý zeppelin, majestátně se vynořující z oblak, to je scéna jak z nějakého sci-fi, na kterou by musel být hrdý i Karel Zeman. To bere dech. Všechna ta technika - převody, táhla, kola... úžasné. Fantastické záběry zániku zeppelinu se tak neuvěřitelně podobají dokumentárním snímkům zániku LZ 129 Hindenburg (z roku 1936!), že z toho až mrazí. Pak ta mohutná letecká bitva - opravdu napínavá, skvěle nasnímaná. Připadá mi, že podobné scény v novějších filmech jsou vlastně jen napodobeninami tohoto pravzoru. Ten film je stylotvorný a už jen z tohoto důvodu si zaslouží plný počet.