novoten

Postava Jenny Calendar se původně jmenovat Nicki. To se později změnilo na Jenny, aby se předešlo zmatkům, protože Nicholasi Brendonovi se na place říkalo Nicky.

Joss Whedon přiznal, že námět na Buffy ho napadl na základě všech horrorů, ve kterých bezmocná mladá blondýnka umírá jako první a cítil, že tento archetyp potřeboval upravit.

Hlas maskota Mutant Enemy, který na konci skoro každé epizody skuhrá typické "Grrr...Arrgh", patří Jossu Whedonovi.

Na roli Xandera byl původně zvažován Ryan Reynolds. Hlásil se i Danny Strong, který si později zahrál Jonathana.

Whedonův pozdější oblíbenec Nathan Fillion se pokoušel získat roli Angela. Nakonec si až v poslední sérii zahrál Caleba.

Ve filmu jsou použity tři Chevrolety 1955. První je vidět při záběrech zvenku, druhý při záběrech zevnitř a třetí se použil při natáčení závěru závodu.

Harrison Ford byl požádán, aby si pro film ostříhal vlasy. Odmítnul s tím, že jeho role je příliš malá a místo toho navrhl, že bude nosit klobouk.

V roce 2007 označil Americký filmový institut snímek jako 62. nejlepší film v historii.

Jeden z důvodů, proč většina studií odmítla scénář byl ten, že režisér požadoval na soundtrack alespoň 40 písní, což by přirozeně vedlo k vysokému rozpočtu. Na milost ho vzal Universal ve chvíli, kdy do hry jako producent vstoupil Lucasův přítel Francis Ford Coppola, tehdy posílený úspěchem Kmotra.

Po úspěchu snímku Bezstarostná jízda se studio Universal rozhodlo nechat mladé tvůrce natočit "polonezávislé snímky" s nízkým rozpočtem a tím pádem i snadným výdělkem. Plán byl na pět levných filmů (rozpočet nepřesahoval milion dolarů), do kterých nebudou moct producenti nijak zasahovat. Kromě Amerického graffiti tak vznikly ještě Návrat domů (1971), The Last Movie (1971), Taking Off (1971) a Silent Running (1972).

Producenti Francis Ford Coppola a Ned Tanen byli nespokojení s názvem filmu a navrhovali místo něj "Another Slow Night in Modesto" nebo "Rock Around the Block".

Scénáristické duo Willard Huyck a Gloria Katz chtělo do závěru filmu přidat text, který by osvětloval pozdější osudy ženských hrdinek, ale Lucas to odmítl s tím, že by se tak konec zbytečně protáhnul.

Scéna po skončení závodu, kdy John mluví s Terrym, byla od Paula Le Mata a Charlese Martina Smithe čistou improvizací. Dialog se totiž původně měl natáčet ve zcela jiný den.

Aby pomohla financovat produkci svého filmu, prodávala na internetu hlavní představitelka/autorka scénáře/režisérka/producentka Amber Benson své podepsané fotografie.

Roli Heidi si původně měla zahrát Emma Caulfield - kolegyně Amber Benson a Jamese Marsterse z Buffy, přemožitelky upírů. Jedna scéna s ní dokonce byla natočena, ale ve spěchu byla omylem přemazána. Emma už se nemohla dostavit na nové natáčení, tak si Heidi nakonec zahrála Laura Boyd Rhodes.

Saru si zahrála Tressa DiFiglia, manzelka Nicholase Brendona, dalšího kolegy Amber a Jamese z Buffy.

K jedné písni napsal text Joss Whedon.

Film zobrazuje otce Boleyna jako milujícího a starostlivého člověka. Ve skutečnosti byl ale znám jako zcela bezcitná osoba.

Věk malé Alžběty je oproti skutečnosti lehce pozměněn. V době, kdy byla její matka popravena, jí byly 3 roky.

Ve filmu nikde není naplno naznačeno, že George Boleyn je homosexuál, ale scénář několik vodítek skrývá. Tím prvním je scéna, kdy je George zaskočen oznámením o tom, že se má oženit. V tu chvíli nejde o to, že ví, že si se svou budoucí ženou nebude rozumět, ale i o to, že bude vůbec svázán svazkem k ženě. Druhou ukázkou je scéna, kdy se nedokáže vyspat s Anne, přestože hlavním důvodem je strach z incestu.