Prubner

Za prvé: není to vůbec vtipné a ani netuším, co vtipného na tom teoreticky mělo být. Je to nudné, trapné, únavné. Za druhé: režijní stylizace je úplně mimo. V Pražské pětce a Kouři to fungovalo, tady ne. Za třetí: herecké výkony jsou bez výjimky strašné, obzvlášť Sedláková, Uhlíř a Etzler by se za to, co předvedli, měli smažit v pekle. Vorel prostě už od Kouře nenatočil dobrý film a už to od něj ani nečekám.

Příběh, jednotlivé nápady i ta poetičnost jsou fajn. Škoda, že provedení je takové nedokonalé. Scény s dětmi Pojarovi moc nejdou (což je u dětského filmu docela problém) a trikově je to dost špatné, hlavně kombinace živých herců a animovaných postaviček v jednom záběru většinou nefunguje.

Takový milý a sympatický malý film, neprávem trochu zapomenutý. Silnou stránkou filmu je jeho velká autenticita a citlivost v zobrazení intimních scén. Jen vám nesmí vadit, že se tu toho mnoho neděje, je to jen takový výsek ze života vesnického kluka, kde se odehrávají jen běžné věci a žádná velká dramata či události.

Nudný epický spektákl složený z epizod, z nichž některé by klidně mohly chybět a jiné by mohly vypadat jinak a nic by se nezměnilo. Brad Pitt je nevýrazný a Cate mi tady vůbec neseděla (castingový omyl). Ale hlavně: nevyvolalo to ve mně sebemenší emoce. Jen nudu.

Dost nezvládnutý pokus o životopisný film. Bůh ví, proč všechny tyhle ideologické agitky byly tak nenápadité, konvenční, odbyté a místy nechtěně směšné. Tenhle film se navíc vyznačuje stupidními dialogy, hloupým scénářem, popisností a proklamativností. Působí to dost zastarale, tímto stylem se agitky točily v 50. letech, ale tohle je rok 1983 ! Občas jsem měl pocit, že koukám na parodii. Navíc Daniel Dítě v hlavní roli je dost nevýrazný a v kolektivních scénách jsem měl skoro problém ho najít.

V podstatě kopie Divokých koček, jen místo zpěvu jde o tanec. Najdete tu všechna existující klišé tohoto žánru (ano, všech tisíc !), takže jsem dopředu věděl nejen jak to skončí, ale co se stane za pět minut. Autoři se ani nepokusili o nějaký originální nápad nebo ozvláštnění, je to schematické až hrůza. Nebýt Mary Elizabeth, bylo by to k nevydržení.

Film se rozpadá do tří částí. První půlhodina se tváří jako komunální kritika (meloucháři, rozkrádání), pak následuje deset minut křečovitého psychologizování a filozofování a nakonec přijde půlhodinka špatně natočeného thrilleru, kde se většina postav chová dost nelogicky.

Čtyři miniaturky na téma popularita jsou na můj vkus až moc proklamativní a tezovité. Ale je příjemné vidět Ladislava Peška v jeho poslední roli a je taky docela bizarní vidět malou Moniku Hilmerovou naopak v její první roli.

Už úplně první scéna 1.dílu byla tak zoufale strašná, že jsem ztratil i ty poslední iluze, které jsem snad měl. Od Papouškové jsem po Pojišťovně štěstí nic nečekal, ale doufal jsem, že se za ty roky už naučila aspoň základní řemeslo. No, nenaučila se nic. Dialogy jsou fádní, nenápadité, místy přitroublé a nechtěně směšné. Herci jsou většinou strašní, oni nehrají, ale jen deklamují naučené věty a jsou duchem úplně jinde (asi přemýšlejí, za co utratí honorář). Netuším, proč si účinkováním v tomhle paskvilu kazí pověst takoví herci, jako Vilhelmová, Ornest, Freimanová. Plodková mě zklamala, od držitelky Českého lva bych čekal lepší práci. Ale je fakt, že ty hrozné dialogy se ctí odříkat asi nejde. Prostředí asistované reprodukce je sice zajímavé, ale nevím, co z něj chtějí vytěžit, řekl bych, že tam se moc zápletek nenabízí.

Hraný film natočený dokumentárním stylem. Snaha o co největší autenticitu sice potěší, jenže: 1) Příběh je příliš jednoduchý a nevystačí na celovečerní film. Balco pak musí natahovat stopáž dlooouhými scénami z tanečního sálu. 2) Děj není moc věrohodný. Nějak se mi nechce věřit, že by se taková namyšlená slečinka dala dohromady s obyčejným (navíc starším) horníkem. 3) Z filmu trochu trčí teze, která jako by vypadla ze starých budovatelských filmů, totiž že tvrdá chlapská práce je víc, než nějaké zbytečné tančení, a že dělník je větší charakter, než ta podezřelá individua v šoubyznysu (no, ne že by na tom nebylo něco pravdy.... ). Prostě a jednoduše, autenticita formy se bije s vykonstruovaností obsahu.