Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 574)

plakát

Away (2020) (seriál) 

V nedávné době jsem viděl ještě jeden podobný seriál o cestě na Mars. The First navzdory modrému hodnocení se mnou totálně zamával. Ačkoli se seriál, podobně jako Away, více zaměřoval na pocity a vztahy, každá scéna měla svoje místo a každá epizoda své pointy. Tehdy jsem seriál označil za Tenkou červenou linii ve vesmíru a že je tenhle seriál uměleckým zjevením, za tím si i nadále stojím. Od Away jsem neměl přehnaná očekávání, ale doufal jsem, že i tentokrát se bude jednat o příjemné překvapení. Žel bohu, překvapení se nekoná. Away totiž v dramatizaci občas absurdně přestřeluje a místo realistického vykreslení vztahů a pocitů lidí na pozadí zlomové události kosmonautiky, jsem dostal spíše ubrečenou hollywoodskou limonádu. A vlastně ani tu limonádu ne, protože Away je při delším sledováním totálně vyčerpávající záležitost, kde bych počet pozitivních momentů spočítal na prstech jedné ruky (nešikovného dřevorubce). Nevím, jaká bývá nálada při reálných letech do vesmíru, ale předpokládám, že navzdory šílenému tlaku nebude ani zdaleka tak nesnesitelná, jako tady. Naopak technických detailů ohledně mise se divák dozví minimum (a i to málo je tam zjevně blbě). Vlastně ani nebylo po celou dobu pořádně vidět, co posádka na lodi mimo řešení osobních problémů (a vody) dělá. Pěkné finále celkovou pachuť po celé té depresivní náloži příliš nezachraňuje a je to vlastně dost škoda, protože když pominu podivný scénář, tak mi obsazením posádka dost sedla a řada dílčích osobních příběhů mě zaujala a bavila. Jen se to nějak nezvládlo celé ukočírovat a sladit v uvěřitelný a méně nepříjemný celek. Místo dobrého pocitu odcházím od sledování přežvejkaný a vyflusnutý.

plakát

Půlnoční nebe (2020) 

Více než jako plnohodnotný film to na mě působilo jako epizoda Black Mirror. Super áčkový vizuál a řada zajímavých nápadů, ale jako samostatný film je to podivně neuspořádané tím, jak to nevyrovnaně mixuje dvě naprosto odlišné dějové linie a nedokáže si udržet stabilní tempo. Herecky je to obsazené příjemně a Clooneyho postarší psí kukuč dokáže vyvolat kýžené emoce, ale zato jeho režie je fest nevýrazná.

plakát

Ad Astra (2019) 

Chytře se tvářící film, který ale chytrý není. Film obsahující dost nesmyslů a čistě blockbusterově fungujících scén, ale není to blockbuster. Film artově nasnímaný, ale není to art. A i ta jedna akční scéna jako kdyby tam byla navíc. Ad Astra hrozně pěkně vypadá, obrazem i zvukem tvůrci kouzlí lahůdkovou atmosféru vesmírných dálav, ale chybí ji nosnější scénář. Po celou dobu sledování jsem měl navíc pocit, že film neví, čím chce být. Ve finále tak plně neuspokojí ani popcornové geeky, ani milovníky uměleckých dramat.

plakát

Lovci duchů (2005) (seriál) 

Se Stargate jsem vyrůstal, se Supernatural dospěl. Patnáct let je zatraceně dlouhá doba na jeden seriál. A i když ten core příběhový Supernatural skončil na konci 5. série a poté se jelo 10 let na volnoběh, byly to postavy, malé příběhy a celková rodinná atmosféra linoucí se celým seriálem, co mě u Supernatural udrželo až do konce. A i když to mnohdy drhlo, vykrádalo sebe sama a v poslední i sérii už ani pořádně nectilo lore a nastavenou původní logiku svého fikčního světa, měl Supernatural až do konce to něco, co má jen málokterý seriál. To něco, k čemu jsem se každým rokem s chutí vracel a nechtěl, aby to někdy skončilo. Po finální sérii nicméně musím uznat, že již bylo načase, protože na ní bylo poprvé skutečně cítit, že už tvůrci neví, co dál vyprávět a zatímco epizodické zápletky i přes svou repetitivnost byly díky tvůrčímu týmu stále svěží, mytologii již jednoduše nebylo kam dál vést. Finální zbytečně doslovný a emoce ždímající epilog v podobě epizody "Carry On" snáším jen hodně rozpačitě. Za mě ten pravý Supernatural skončil o díl dřív - přesně tam, kde měl.

plakát

Lásce na stopě (2001) 

Úplně ukázková hollywoodská romantika. Nenáročná, decentní, příjemně obsazená, ale taky co do scénáře nepříliš ambiciózní. Nejvíce to bylo znát v závěrečné dvacetiminutovce, která po všech těch útrapách nepůsobila až tak uspokojivě, jak by asi mohla.

plakát

Last Christmas (2019) 

Jestli mě na Vánocích něco leze na nervy, tak je to song Last Christmas hrající v adventních dnech na ulicích snad z každého reproduktoru. Pustit si film inspirující se právě tímto songem tak mohlo být dost dobře solidní sebemrskačství, ale nakonec se to dalo docela ustát. Emilia Clarke se do podobných rolí hodí, žel tady na mě ta její sassy nátura přišla docela otravná a podobný problém mám tak i s celým filmem. Je to tak barevné, kýčovité a praštěné, až je to vlastně místy docela nesympatické. Jenže pak na scénu přichází Henry Golding, který charismatem a upřímným hereckým projevem zastíňuje úplně všechny a jestli se něco skutečně povedlo a tahá to film ze šedivého průměru, tak je to vypointování jeho postavy.

plakát

Proxima (2019) 

Na filmu je velice znát ženská režisérská ruka a vzhledem k problematice odloučení mezi matkou a dcerou je to jednoznačně dobře. Na druhou stranu je to možná až příliš obyčejně napsané a natočené, byť herecky přesné a až na závěrečný "útěk" i nebývale realistické. Zejména, co se reálných lokací týče. Zajímavá je i snaha o naprosto minimální počet vizuálních efektů. Syrové atmosféře to jen prospívá.

plakát

Jeruzalém: Brána do pekel (2015) 

Haha, Izraelci si prostě jen tak natočili ukázkový found footage přesně tak, jako kdyby přijela parta amerických filmařů do Jeruzaléma a natočila tam zdebilněný horor pro západní publikum se stupidně a rozcapeně se chovajícími amíky v hlavních rolích. Srsly, ani bych nepoznal rozdíl. Úvod se trochu táhne, ale posléze udeří hutná nepříjemně neurčitá atmosféra, které found footage formát velmi sluší. Cool je i následný apokalyptický sprint v ulicích, ale jakmile se vleze do jeskyní, tak přichází na scénu i klasický žánrový nešvar - je tam naprosté prd vidět. Zachraňuje to ale zase údernej stylovej konec. Za mě palec nahoru, ukázkové hororové skoro až céčko.

plakát

Helstrom (2020) (seriál) 

Helstrom nám nadobro uzavírá první vlnu MCU seriálů a to rovnou ve formě ponurého R-kového thrilleru. Škoda, že hororová exorcism atmosféra vydrží pouze první dva díly a seriál postupně přejde do polohy vcelku obyčejného supernatural dramatu, ze kterého se až do konce série už nezvládá vymanit. Helstrom navíc trpí problémem, který sužoval i původní netflixácké marvelovské seriály a to jest scénář, který vystačí leda tak na 4-dílnou minisérii a ne na 10 epizod. I přes kvalitní cinematography a herecké výkony se to zejména v druhé polovině řady dost táhne a konec mi připomněl předposlední série Supernatural, tedy neambiciózní a plný klišé. Supernatural měl však jiné kvality a po 15. sériích si to snad i mohl dovolit, kdežto Helstrom sklouznout do vod scenáristického průměru takhle brzo vskutku nemusel. Ale vzhledem k tomu, že byl seriál odepsán ještě dřív, než šel na obrazovky, je to vlastně i docela jedno. Tahle sympatická dvojka by si zasloužila lepší zacházení.

plakát

To zařídíme (2018) 

Nějak už mě podobné nevtipné komedie o mileniálech dělající poskoky svým šéfům v luxusních kancelářích amerických velkoměst lezou krkem. Set It Up je v téhle úvodní rovině obdobně nezáživná, ale jakmile se rozjede romantická zápletka, hlavní dvojice ukazuje, že jim to spolu šlape. A to nejen po stránce chemie, ale i humoru. Každopádně Set It Up není nic jiného, než komedie na jednorázové použití a ani se ničím jiným být nesnaží.