JohnCZ

Nepřímé spoilery! On to je vlastně dost dobrej film. Ta typická česká vesnice a mentalita lidí, které pokrytecky více zajímají životy těch druhých, než ty jejich posrané vlastní, je tu vypozorovaná fakt přesně. Jenže já tohle české buranství fakt k smrti nenávidím, neumím se s ním ztotožnit a proto se mi na tenhle film dívalo fakt těžko. I proto, že hlavní mužská postava v podání Jana Jankovského je prototyp typického českého nesympatického dělňase, který vyhulí krabku cigaret denně a jeho jediná zábava je vožírat se po večerech v místní putyce a mudrovat s chlapama nad tím, jak všecko stojí za hovno. A ještě pak má tendence kompenzovat si na ženách svoji malost... Asi to tak ale bylo zamýšlené, Jan Prušinovský tyhle čecháčkovské móresy umí vypozorovat fakt dobře - to už ukázal v MOSTu. Pavla Gajdošíková mě zaujala už na plakátech a i po zhlédnutí musím potvrdit, že je děsně zajímavá a doufám, že o ní ještě uslyšíme.

Minimalistický skromný film o íránské rodince žijící na ubytovně kdesi ve Finsku a čekající na azyl. Doslova slice-of-life z krátkého období života jedné rodiny, který vyobrazuje všední radosti i strasti maximálně sympaticky, civilně a reálně. A s příjemnými herci.

Pro našince dost exoticky působící road-movie. Příběh o cestě otce a syna tatarského původu na Ruskem anektovaný Krym, aby zde pohřbili svého staršího syna/bratra. Cesta na první pohled až idylickou Ukrajinou, která však idylická ani zdaleka není. A idylický není ani vztah hlavní dvojice, jež k sobě po cestě nalézá postupně cestu. Všechna čest - napsat a s takovou lehkostí zrežírovat v 26 letech takhle silnej a vyspělej film. Herecké výkony taktéž výborné.

Nejrealističtější a psychologicky nejpropracovanější komiksárna a zároveň opět precizní záležitost, která je ještě o chlup lepší než Batman Begins tím, že působí daleko ucelenějším dojmem a není tolik pocitově rozdělená na 2 odlišné poloviny. Herecký výkon Heatha Ledgera je už dneska kultovní, stejně jako Harveyho potrhaný xicht.

Začátek mi připomněl Gilmorky, protože takovou kadenci náhodných slov jsem naposled slyšel při hádce Lorelai s Rory. A dobrých 15 minut netušil, o čem že to vlastně má být. Zajímavá stylizace mě ale upoutala hned v úvodu a posléze chytila i parádní atmosféra, která mě donutila zavzpomínat na staré sci-fi klasiky. The Vast of Night na to jde ale jinak. Není to žádný vysokorozpočťák, ale poctivě zrežírované indiečko téměř bez efektů, avšak s naprosto luxusními táhlými one-shot scénami, které jen podporují napětí a očekávání toho, co má přijít. Formálně v pořádku, byť jsem trochu zápasil se záměrně nepříliš dobrou kvalitou obrazu. Druhou a větší výtku bych směřoval ke scénáři, který jede hrozně na jistotu a v závěru nepřekvapí žádným velkým twistem. Je to jednoznačně škoda, protože takhle zůstalo "jen" u stylové, ale na delší dobu ne až tak zapamatovatelné jednohubky.

Upřímně, kdyby to mělo 3 hodiny, byl bych radši. Vše podstatné je řečeno, tempo nedává vydechnout, ale zároveň je hrozně moc témat probráno strašně hopem. I technicky to trochu působí jako narychlo spíchnuté. Ovšem právě ten obsah mnohonásobně převyšuje formu. Když to řeknu hnusně: je to příběh o tom, jak přerostlé děcko dospělo a o tom jak se politicky nezkušený a do jisté míry i naivní instagramový chad stal hrdinou národa. Volodymyr Zelenskyj má k dokonalosti jistě daleko - stejně jako každý. Takový byl i náš Havel. A zřejmě nebude ani zdaleka dokonalým politikem. Ale přesto, podobně jako Havel, se postupně stal výjimečnou osobností. A to z jednoho prostého důvodu. Pevný morální kompas a odhodlání něco změnit. V temnotách dokázal nalézt světlo. Našel odvahu postavit se svému strachu. Ukončit jednu válku s vědomím, že to může vést k válce další. A vedlo. A přesto v kritický moment zůstal "tut." Zůstal se svými lidmi a společně s nimi bojuje za svobodu a nezávislost své země. I přes všechny ty hrůzy, které národ zažívá, zůstává vyrovnaný, neagresivní, skromný a autentický. Herecká průprava z něj dělá i velmi dobrého řečníka, který přesně ví, co chce svému publiku předat a jak ho pozitivně motivovat. S důrazem na slovo "pozitivně." Kde je Putin symbolem útlaku a zla, tam je Zelenskyj symbolem naděje a svobody. Stačí jen letmý pohled oběma pánům do tváře a člověk, i kdyby nevěděl, tak prostě ví. ... Záměrně trochu přeháním. Nemám rád budování kultu osobnosti, i Zelenskyj ještě může v budoucnu leccos pokazit, ten tlak musí být obrovský, ale jestli si představuju silnou osobnost done right, tak je to v tuto chvíli asi nějak takhle. Svobodný svět přesně takové lídry zoufale potřebuje.

Při vší úctě k Burtonovi a jeho pokusům, teprve až Nolanův Batman Begins je první film s netopýřím mužem, který se dá brát vážně. Civilní, pomalý, fyzický i psychologický, formou vlastně až trochu anti-komiksový - minimálně na rok 2005. I přes jednoduchou zápletku dostatečně komplexní a hlavně typicky nolanovsky precizní. Před nějakými 15 lety jsem ho nedokázal docenit, především z důvodu vlastní nelibosti a předsudkům vůči tehdejším spíše brakovým snahám o zfilmování komiksů. Ne, je to fakt dobré a Christian Bale je nejen dobrý Batman, ale především skvělý Bruce Wayne.

Zcela minimalistický film o ukrajinských námořnících chycených v šachu v Černém moři během právě probíhající anexe Krymu. Chladné a odtažité, pomalé, minimalisticky pojaté drama bez hrdinského patosu, avšak s velice zajímavou atmosférou. Tvůrci počítají s tím, že se divák orientuje, hodně věcí se děje jen tak mimoděk a ač jsou ukotveny do děje (např. záběry z euromajdanu běžící v televizi na pozadí jedné ze scén), pro diváka těchto událostí neznalého nejsou v podstatě nijak vysvětleny. Ještě před dvěma měsíci bych v tom dost možná viděl z pohledu českého diváka problém, ale s ohledem na současné události a kvanta valících se informací ze všech stran tenhle případný neduh odpadá. Hlavní dvojice postav mohla být ovšem výraznější, vnímal jsem je prakticky jen na začátku a na konci.

George Clooney jako Batman fakt ne-e. Barevnou přeplácaností to vcelku věrné následuje předchozí Schumacherův díl, ale přesto, i navzdory poměrně vysokému rozpočtu, to vypadá neporovnatelně hůře. Místy se to už nedá ani nazývat papundeklem - spíš jsem měl pocit, že sleduju levné divadelní představení, kde se led vytvořený za pomocí fólie a lepící pásky snad nikdo ani zakrýt záměrně nesnažil. Od odpadu to zachraňuje fakt, že je to aspoň občas zábavné takovým tím nechtěným způsobem. Ať už je to toporně hláškující Arnold nebo přehrávající Uma Thurman. A vrcholem cringe je Schumacherova obliba v zoomovaní do intimních partií. Už minule to působilo trochu trapně, ale tady jsou ty záběry na zařízlé kostýmy spíše úchylné. Jestli vtipně nebo ne, to už nechám na vás.

Bavilo mě to o fous více než "burtonovská" dvojka. Pořád je to děsná přestylizovaná cypovina s neskutečně přehrávajícími záporáky a dětským trash vizuálem, jenž je však docela věrný všem těm prastarým animovaným Batmanům, které jsem sledoval jako děcko každý víkend na Nově a, nutno dodat, ani tehdá jsem z nich nebyl vyloženě odvařený. Příběh za moc nestojí, ale Val Kilmer jako Batman mi narozdíl od Keatona seděl velmi, stejně jako femme fatale v podání Nicole Kidman.